Novinky ze života komunity

V Německu začal pracovat vládní zmocněnec pro potírání antisemitismu

Felix Klein, manifestace u příležitosti Jom ha-šoa, Berlín, 18. 04. 2018, Twitter

Druhého května oficiálně zahájil činnost zmocněnec německé spolkové vlády pro židovský život v Německu a boj proti antisemitismu (jak zní jeho úplný název) Felix Klein. Úřad zmocněnce, který vznikl v reakci na sílící antisemitismus v zemi, spadá pod resort ministerstva vnitra. Felix Klein dosud působil jako kariérní diplomat v řadě evropských zemí i v Jižní Americe a uplynulé čtyři roky jako koordinátor ministerstva zahraničí pro otázky antisemitismu a vztahy se židovskými organizacemi.

Jmenování Kleina, jenž není židovského původu, do funkce zmocněnce výslovně uvítala Ústřední rada Židů v Německu, která ho sama doporučovala, stejně tak jako izraelský velvyslanec ve Spolkové republice Jeremy Issacharoff a koordinátorka EU pro potírání antisemitismu Katharina von Schnurbein. Ta to pro server The Times of Israel zdůvodnila slovy: „Rozumí komplexnosti boje proti antisemitismu, je odvážný a těší se důvěře židovské komunity – vynikající volba.“

Zhrubnutí politické kultury

Podle nového zmocněnce se nyní v Německu ukazuje tendence projevovat antisemitské postoje nepokrytěji. „Antisemitismus mezi muslimy a na krajní pravici i levici existoval i předtím. Ale nyní je vyjadřován bezostyšněji. Ano, situace se zhoršuje. Má to mnoho příčin, ale je to především důsledek zhrubnutí naší politické kultury a způsobu, jak se lidé k sobě navzájem chovají. (…) A k tomu přispěla Alternativa pro Německo (AfD),“ uvedl pro server tagesspiegel.de.

Klein připouští, že univerzální recepty na potírání antisemitismu neexistují, a che proto vyvinout konkrétní, tzv. na míru šitá opatření. Společně s experty ministerstva vnitra chce důkladně prozkoumat policejní statistiku, která jen za rok 2017 vykazuje na 1500 antisemitských trestných činů. „Ze statistiky kriminální policie vyplývá, že přes 90 % antisemitských trestných činů vychází z prostředí pravicového extremismu.“ Současně mu ale Židé, kteří v Německu žijí, říkají něco jiného. „Jako mnohem nebezpečnější vnímají islámský antisemitismus. Tomuto rozporu chci přijít na kloub. Připouští, že importovaný antisemitismus nesporně narostl příchodem milionu většinou islámských uprchlíků a migrantů v roce 2015. Na ty se navíc snaží vyvíjet vliv salafisté a jiná radikální uskupení. Zde podle něj musejí zakročit bezpečnostní složky. Naději také spatřuje ve vzdělávání. „Mnohé školy vozí své žáky na prohlídky bývalých koncentračních táborů a byl jsem informován, že islámští studenti nereagují jinak než jejich neislámští spolužáci, ale naprosto stejně jako křesťané.“

Centrální systém evidence

Nový zmocněnec chce dále zřídit centrální systém evidence antisemitsky laděných incidentů a v návaznosti na návrh Josefa Schustera, předsedy Ústřední rady Židů v Německu, zavést ohlašování i těch, které jsou pod hranicí trestnosti. K ohlašování těchto incidentů bude docházet na jednotlivých židovských obcích (což by mělo zbavit obětí příp. psychických zábran), odtud budou informace postupovány příslušným zemským policejním útvarům, aby posléze doputovaly až k němu samotnému. “Musíme zjistit, kde se přesně antisemitismus nachází, odkud přichází. (…) Doufám, že se již letos podaří, tento systém uvést do provozu. Napřesrok mě můžete poměřovat podle toho, jak se to povedlo.”

Fleix Klein zvažuje rovněž možnost změny v právní kvalifikaci antisemitských činů. „Jde tady o víc než jen o ublížení na zdraví, protože se zde projevuje zcela specifické smýšlení. Otázkou je, zda případně lze skutkovou podstatu trestného činu rozšířit nebo zpřísnit. Například v případě ublížení na zdraví spáchaného s motivací politické nenávisti.“

Kritika Izraele a antisemitismus

Podle Kleina jsou hranice mezi legitimní kritikou Izraele a antisemitismem někdy obtížně definovatelné. Označit Izrael za stát apartheidu je ovšem podle něj jednoznačně antisemitské, protože staví na roveň demokratický systém Izraele s nelegitimním režimem. „Takovéto paušalizující výroky jsou nepřijatelné a ano, jsou také antisemitské.“ Protiizraelská kampaň BDS (Bojkot, stažení investic a sankce) patří též do této kategorie. „Ano, BDS je antisemitská. Je to antisemitská organizace. Ale není snadné ji v souladu s německými právními předpisy prohlásit za nezákonnou. (…) Představitelé BDS přesně vědí, jak postupovat, aby se zákazu organizace vyhnuli.“

V tom, že jeho nový úkol nebude snadný a už vůbec nenese naději na rychlé úspěchy, má Klein jasno: „Antisemitismus má mnoho tváří. Bohužel jej lze najít i ve středu společnosti,“ připouští s odkazem na nedávnou studii, podle níž jeden z pěti Němců přechovává antisemitské postoje. „Proto nelze konstatovat, že existuje pouze na okrajích.“

Podle zahr. zdrojů 

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com