Palestinská samospráva Mahmúda Abbáse požádala tento týden Mezinárodní trestní soud, aby „neprodleně“ zahájil vyšetřování údajných zločinů, jichž se prý dopouští Izrael na palestinském lidu. Žádost předal v Haagu palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí hlavní prokurátorce tribunálu Fatou Bensoudové. Má se zaměřit na izraelské osady na Západním břehu, situaci ve východním Jeruzalémě a násilnosti u hranic Izraele a pásma Gazy, při nichž izraelští vojáci v posledních několika týdnech zabili přes sto lidí. Palestinci mohou žádost podat, protože Mezinárodní trestní soud je před třemi lety přijal za členy.
Od té doby se ze všech sil snaží o jakékoli odsouzení Izraele. Tribunál však dodnes žádné oficiální vyšetřování nezahájil, přestože už v roce 2015 začal na podnět samosprávy předběžně zkoumat údajné izraelské zločiny na palestinských územích a za izraelské operace proti Hamásu v roce 2014. Nová palestinská žádost z tohoto týdne by tak teoreticky mohla uspíšit rozhodnutí, zda toto vyšetřování oficiálně zahájit.
I kdyby tribunál nějakého izraelského představitele, politika či armádního velitele odsoudil, vězení mu přímo nehrozí. Verdikt by mu však zkomplikoval cestování. Izrael sice není členem Mezinárodního trestního soudu, a nemusí s ním proto spolupracovat, ale ten může jakéhokoli jeho představitele odsoudit, pokud se dopustil zločinu na území členského státu, za který tribunál uznal „Palestinu“, třebaže žádná oficiálně neexistuje. A i když nemá možnost odsouzeného zatknout, může to na jeho příkaz udělat kterýkoli stát světa. Odsouzení by tak znamenalo, že dotyčný nemůže řadu zemí nikdy navštívit.
Nejnovější krok samosprávy přichází v době výjimečně špatných vztahů s Izraelem a Spojenými státy. Mírová jednání už čtyři roky neprobíhají a hned tak nezačnou; kontakty mezi oběma stranami jsou minimální a funguje pouze bezpečnostní spolupráce, protože ta je i v zájmu samosprávy. Palestinci přerušili styky i se Spojenými státy, když Donald Trump uznal v prosinci Jeruzalém za hlavní město Izraele a nedávno do něj přestěhoval velvyslanectví z Tel Avivu.
Palestinci mají určitou šanci dosáhnout odsouzení v případě izraelských osad, a to na základě rozhodnutí nejvyššího soudního orgánu OSN, Mezinárodního soudního dvora, z roku 2004, podle něhož osady porušují mezinárodní právo. Za nezákonné je koncem roku 2016 prohlásila i Rada bezpečnosti. Tribunál by však také mohl uznat argumenty Izraele – ten zdůrazňuje, že Západní břeh neokupuje, protože když ho v roce 1967 obsadil, patřil Jordánsku a to jeho navrácení nepožaduje. Palestinu nemůže nikdo okupovat, jelikož nikdy nevznikla.
Palestinci si rovněž stěžují na izraelské ničení obytných domů a uvádějí, že jen od roku 2014 přišlo o střechu nad hlavou přes 3800 lidí. Izrael ale zdůrazňuje, že demoluje pouze domy pachatelů teroristických útoků nebo obydlí postavená bez řádného stavebního povolení.
Méně pravděpodobné je odsouzení za smrt Gazanů, protože Málikí případ prezentoval jako „vraždění pokojných demonstrantů“. Lze ale snadno prokázat, že pokojní nebyli – Gazané na izraelské vojáky útočili nebo se snažili prorazit hraniční plot a proniknout do Izraele a i sám Hamás a Islámský džihád přiznaly, že 53 z 62 obětí z minulého pondělí tvořili jejich ozbrojenci.
Proti zahájení oficiálního vyšetřování údajných izraelských zločinů navíc mluví skutečnost, že Izrael své vlastní vojenské zásahy sám vyšetřuje a vyhodnocuje; bylo to tak v případě operace proti Hamásu v roce 2014 a zrovna tak se chystá šetření střelby na Gazany z posledních týdnů. Pokud nějaký stát takové kroky podniká, Mezinárodní trestní soud do záležitosti nevstupuje. Kromě toho byl zřízen pouze k vyšetřování genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Palestinci také riskují, že na lavici obžalovaných skončí sami za útoky na izraelské civilisty.
Tribunál si dává na čas, než nějakou kauzu otevře. Dodnes neukončil předběžné zkoumání údajných amerických zločinů v Afghánistánu, které začalo v roce 2007, a vyšetřování ruských zločinů v Gruzii, jež tato země ohlásila v roce 2008, zahájil až po osmi letech.
Palestinci v Haagu zaznamenali i jeden neúspěch. Před čtyřmi lety začal tribunál z podnětu Komor vyšetřovat incident na jednom z plavidel propalestinské flotily, která v roce 2010 zkoušela prorazit izraelskou blokádu pásma Gazy. Izraelští vojáci byli po vstupu na palubu lodi Mavi Marmara napadeni aktivisty s připravenými zbraněmi a v sebeobraně jich deset zabili. Koncem loňského roku však Bensoudová oznámila, že oficiální vyšetřování nezahájí, protože smrt deseti lidí není tak závažná, aby se jí tribunál zabýval. Jinými slovy, o genocidu nešlo.
Palestinci mohou na svou iniciativu dokonce doplatit. Americký zákon z roku 2015 jim žalobu na Izrael u mezinárodního soudu zakazuje a Bílý dům už oznámil, že zvažuje potrestání. Mohlo by se tak stát, že uzavře diplomatickou misi Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu.
Vynikající článek. Plno informací, které jinde nenajdu.