Novinky ze života komunity

Nucený odchod Sigmunda Freuda do exilu před 80 lety

Sigmund Freud, 1926, Wikipedie

„Ve dvaaosmdesáti letech se snad nikdo nestěhuje dobrovolně – a už vůbec ne smrtelně nemocný člověk. Ale někdy je stěhování do jiné země, nadto země jiného jazyka, jedinou možností, jak uzavřít svůj život v důstojnosti. Přesně tak to bylo se Sigmundem Freudem, zakladatelem psychoanalýzy.“

Těmito slovy začíná článek v deníku Die Welt, který připomíná okolnosti nucené emigrace světoznámého lékaře, rodáka z moravského Příbora, z nacisty obsazeného Rakouska do Velké Británie. Došlo k ní před osmdesáti lety. Čtvrtého června 1938, se po téměř tříměsíčním boji s byrokracii nácionálně socialistické Velkoněmecké říše mohl těžce nemocný Freud konečně vydat na cestu z milované Vídně do Londýna.

Jako dítě z Haliče pocházejících židovských rodičů, jenž sice nebyl pobožný, ale vědomě „zůstal Židem“, jak v roce 1925 napsal, platil za velkého nepřítele nacionálních socialistů. Celé jeho dílo odmítali jako „zvrhlé“ a 10. května 1933 během nechvalného pálení knih v Berlíně je vrhli do plamenů.

Sotva bylo Rakousko připojeno k nacistickému Německu, se proti Freudovi spustila šikana: Patnáctého března 1938, tedy v den, kdy Hitler na vídeňském Náměstí hrdinů (Heldenplatz) ohlásil „vstup mé vlasti do Německé říše“, byl Freudův byt vystaven policejní prohlídce. O týden později byla jeho dcera Anna Freud, rovněž vysoce kvalifikovaná psychoanalytička, zatčena gestapem a celý den vyslýchána.

Freudův rodný dům, Příbor, Wikipedie

Na rozdíl od většiny rakouských a německých Židů měl Freud vlivné přátele, kteří mu pomohli. Velvyslanec USA v Paříži, William C. Bullitt, zařídil skrze americké mise v Berlíně a Vídni, aby šikana vůči Freudovi ustala. Jeho blízký přítel a kolega Ernest Jones, kapacita britské psychoanalýzy, využil svých politických kontaktů k rychlému vyřízení britských víz pro celou Freudovu rodinu.

Získání výjezdních víz z Velkoněmecké říše bylo pro Freuda, jeho ženu Marthu a většinu jeho šesti dětí neméně obtížné. Trvalo týdny a stálo třetinu rodinného majetku – téměř 33.000 říšských marek (dnes cca. 600.000 EUR).

Zbytek majetku, včetně vzácné sbírky antického umění a slavné pohovky z Freudovy pracovny, byl „uskladněn“ a teprve po dlouhém a ve skutečnosti zcela zbytečném „prověřování“ uvolněn k vývozu do Velké Británie. Freudovy čtyři mladší a rovněž ve Vídni žijící sestry vycestovat nesměly. Všechny zahynuly v holocaustu.

Freud s rodinou cestovali vlakem z Vídně do Paříže, odtud do Calais, kde se nalodili na trajekt a časně ráno dorazili do Doveru, odkud pokračovali vlakem do Londýna. Zde na ně čekal syn Ernst, architekt, jenž do Velké Británie emigroval již dříve. Cesta trvala 48 hodin a fotografie z příjezdu na londýnskou Victoria Station obletěly svět. Ještě tentýž dne napsal dvaaosmdesátiletý Freud svému studentovi Maxi Eitingonovi do Jeruzaléma: „Triumfální pocit osvobození se příliš silně mísí se smutkem, protože vězení, z něhož jsem byl propuštěn, stále ještě velmi miluji.“ O 15 měsíců později Freud v exilu zemřel.

podle zahr. zdrojů

Sdílet:

2 komentáře to “Nucený odchod Sigmunda Freuda do exilu před 80 lety”

  1. Květa napsal:

    Možná by stálo za to zopakovat si základy českého pravopisu, než budete příště vynášet tak odvážné soudy (“…výjimečnost, kterou ostatní Židé neměli ani náhodou.”)

  2. Josef napsal:

    S.Freud byl životně spojen s Rakousko_Uherskem co nastalo po rozpadu této říše už nebyl jeho svět.Po Anschlusu a to co následovalo to bylo už pro něj těžko pochopitelné anevidel budoucnost.Presto věděcké kruhy mu umožnily exil,který jej zdrtil zděsil když si uvědomil svoji výjimečnost,kterou ostatní Židé neměli ani náhodou.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com