Izraelská špionážní služba Mosad patrně zavraždila syrského specialistu na balistické rakety. Třebaže se k atentátu přihlásila syrská povstalecká skupina Brigády Abú Amary, která je napojena na Islámský stát a al-Káidu, není pravděpodobné, že za ním stojí. Izrael to samozřejmě nepotvrdil, ale za pachatele ho považuje nejen Sýrie, ale i řada izraelských novinářů, včetně Ronena Bergmana, který se na cílené atentáty specializuje a tvrdí to v New York Times.
Azíz Asbár byl jedním z nejvýznamnějších syrských odborníků na přesné naváděné střely, jenž měl přístup k nejvyšším představitelům Sýrie i Íránu a úzce spolupracoval s velitelem jednotek Al-Quds íránských Revolučních gard Kásimem Sulajmáním. Pracoval na vývoji raket středního a dlouhého doletu ve výzkumném středisku Masjáf, které bylo už nejméně dvakrát cílem izraelského bombardování. V Masjáfu jsou i další pracoviště, jež vyvíjejí chemické zbraně, ale na těch se Asbár zřejmě nepodílel; mohl se však účastnit jejich montování na balistické střely. Podle Mosadu byl šéfem tajného oddělení vývoje zbraní, pomáhal koordinovat činnost Íránců a jejich spojence libanonského Hizballáhu v Sýrii, pracoval na obnově podzemní zbrojní továrny, kterou loni v září zničil Izrael, a vyvíjel pevné palivo k raketám a především zbraně schopné zasáhnout Izrael. A tak ho v sobotu v noci v Hamá zabila bomba nastražená v jeho autě.
Sýrie a Hizballáh z atentátu ihned obvinily Izrael a tentokrát se zřejmě nemýlily. Podle řady zdrojů šel Mosad po Asbárovi už dlouho.
Izrael chce za každou cenu zabránit smrtonosným útokům na své obyvatele. Proto preventivně bombarduje konvoje a sklady vyspělých zbraní určených pro Hizballáh nebo základny Íránců a šíitských milicí, které jsou spojencem Teheránu. Už v roce 2007 stál zřejmě za sabotáží, která zničila výrobu válečných hlavic v syrském výzkumném středisku v Al-Safíru. Výbuch tehdy zabil patnáct Syřanů a řadu Íránců.
K tomuto agresivnímu odstrašujícímu úsilí Mosadu patří i cílené atentáty na osoby, které svým počínáním mohou hrozbu pro židovský stát ještě zvýšit. A těmi jsou nejen teroristé, ale i výkonní vědci.
Už v koncem padesátých let Mosad usiloval o likvidaci bývalých nacistických odborníků, kteří vyvíjeli rakety pro Egypt. V sedmdesátých letech zabil egyptského inženýra a dva Iráčany, kteří se podíleli na jaderném programu iráckého prezidenta Saddáma Husajna. V roce 1981 Izrael zcela zničil irácký jaderný reaktor v Osiraku a v roce 1990 zlikvidoval v Bruselu kanadského raketového specialistu, jenž slíbil Iráku „superdělo“ odpalující smrtonosné střely až do Izraele.
Od roku 2007 Mosad zavraždil šest Íránců, většinou vědců, kteří pracovali na jaderném a raketovém programu, i generála, jenž ho řídil. V Íránu měly tyto atentáty tak odstrašující účinek, že řada tamějších vědců údajně požádala o přeřazení z jaderného programu na civilní. Mosad zlikvidoval i několik Syřanů, včetně generála, kteří se podíleli na syrském jaderném programu. V roce 2008 zabila bomba v automobilu nebezpečného vysokého velitele Hizballáhu Imáda Mugníju a o dva roky později zahynul v Dubaji nákupčí vyspělých zbraní palestinského teroristického hnutí Hamás Mahmúd Mabhúh, jehož vražda přinejmenším dočasně narušila přísun zbraní Hamásu. Obětí se stal i vedoucí výzkumu a vývoje zbraní Hizballáhu a naposledy letos v dubnu dva vědci Hamásu, jeden v Tunisku a druhý v Malajsii.
Vražda Azíze Asbára je vzkazem pro syrský režim – Izrael nepřipustí, aby jeho nepřátelští sousedé měli zbraně, které pro něj představují hrozbu, takže je nebezpečné takové zbraně vyrábět a skladovat a život riskují i ti, kdo je vyvíjejí.
Syrský vědec Azíz Asbár se neživil lidstvu prospěšnou prací. Pro Izrael jsou cílené atentáty jedním ze způsobů, jak zmírňovat a odvracet existenční hrozby. Používá jich celou řadu, včetně sabotáží nebo kybernetických útoků; například viry Stuxnet a Flame nasazené do nejdůležitějších íránských jaderných továren napáchaly tak velké škody na odstředivkách na obohacování uranu a řídících systémech, že íránský vývoj atomových zbraní vrátily o řadu let zpět. I když se světu metody Izraele nemusí líbit, mají na Blízkém východě obrovský odstrašující účinek a zachraňují mnoho izraelských životů.
žEL, TOMÁŠ MÁ PRAVDU.PŘESVĚDČUJI SE O TOM DENNĚ.JE TO JEDNA Z MNOHÝCH POHONNÝCH LÁTEK PROJEVŮ ANTISEMITISMU.EVA
Mosad jednal správně a není to poprvé, bylo to i v případě nacistických inženýrů pracujících pro „soudruha“ Násira.
Článek české novinářky je jako vždy výborně napsaný, obsahuje informace, které v médiích, kde novináři pracují s autocenzurou, chybí.
Nejsem si jistý zda Izrael se těší z toho, když mu přisuzuje vraždu raketového vědce česká novinářka.Takove činy jen akcelerují nenávist.Tim neříkám,že se nedějí.Je sporné zda takove činy přinášejí pozitivní výsledky a vektor času je neúprosný.