Ke stému výročí narození Leonarda Bernsteina
Lenoard Bernstein, 1955, Wikipedia
Před sto lety, 25. srpna 1918, spatřil v městečku Lawrence ve státě Massachusetts světlo světa Leonard (Louis) Bernstein. Narodil se do rodiny Jennie a Samuela Bernsteinových, židovských přistěhovalců z ukrajinského Rovna. Na umělecké výsluní se mladý Bernstein katapultoval jen o dvacet pět let později, když na koncertě Newyorských filharmoniků zaskočil za jejich nemocného dirigenta Bruna Waltra.
Celý kulturní svět včetně České republiky (tu ostatně navštívil třikrát, naposledy roku 1990) si tohoto slavného dirigenta, vynikajícího pianistu, jednoho z nejlepších skladatelů 20. století a v neposlední řadě charismatického popularizátora hudby připomíná již od začátku letošního roku koncerty i hudebními festivaly, televizními pořady i filmovými dokumenty, publikacemi i výstavami.
Národní muzeum americké židovské historie (National Museum of American Jewish History, NMAJH) ve Philadelphii například uspořádalo ve spolupráci s Bernsteinovými dcerami Jamie a Ninou a synem Alexandrem rozsáhlou výstavu, která poodhaluje méně známé aspekty jeho života – zejména jeho židovskou identitu, jeho lásku k židovskému národu a k Izraeli.
Leonard Bernstein, jenž vyrůstal ve velmi pobožné rodině, vždy zdůrazňoval, jak velký vliv na jeho tvorbu měla hudba, již slýchal v bostonské synagoze, kterou s rodiči pravidelně navštěvoval. Mezi vystavenými předměty je například mezuza, která visela na dveřích jeho studia, hebrejská modlitební knížka, kterou si brával na cesty, ketuba (svatební smlouva) ze sňatku s Felicii Cohnovou-Montealegrovou, a Talmud, jenž mu věnoval otec.
Bernstein, židovská identita a Izrael
Leonard Bernstein, 1971, Wikipedia
V roce 1947 navštívil Bernstein území dnešního Izraele poprvé a celkem devětkrát vystoupil jako pianista a dirigent s Palestinskou filharmonii skládající se ze židovských hudebníků, jimž se podařilo uprchnout před nacismem především ze střední Evropy. V improvizovaném prostoru nabitého amfiteátru v Beršebě, kam dorazil spolu s 35 členy orchestru v obrněném autobusu, řídil památný koncert pro vojáky, kteří se vzepřeli nařízení OSN opustit pouštní město, jež zabrali pouze několik týdnů předtím. 20. listopadu 1948, jen několik dní po osvobození Izraele, řídil Bernstein totéž těleso, ovšem již přejmenované na Izraelský filharmonický orchestr, a opět na písečných dunách Beršeby. Nejstarší členové orchestru dodnes vzpomínají, jak mladý dirigent řídil orchestr před 5000 izraelských vojáků na doslech ustupujících Egypťanů. Památným byl i jím řízený koncert na vrchu Skopus měsíc po Šestidenní válce roku 1967.
Celkem dirigoval Bernstein Izraelskou filharmonii během 25 různých sezon, a to i v průběhu jejích zájezdů po Evropě a USA. Rovněž mnohokrát přijel s Newyorskou filharmonii do židovského státu.
V květnu 1948 navštívil tábor pro vysídlené osoby u Mnichova, kde řídil koncert pro přeživší holocaustu. Na výstavě lze najít dokumentaci, program koncertu i další související předměty.
Podle hudební vědkyně Ericy K. Argyropoulosové ze Severovýchodní Státní Univerzity v Oklahomě je jedním z významných uměleckých zdrojů tohoto muže mnoha talentů jeho silně pociťovaná židovská identita.
Podle zahr. zdrojů
