Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelova: Podaří se Donaldu Trumpovi obnovit mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci?

Donald Trump minulý týden u příležitosti Valného shromáždění OSN poprvé podpořil vznik palestinského státu vedle Izraele, třebaže vzápětí dodal, že mu vadit nebude ani společný stát Židů a Arabů. Zároveň oživil očekávání amerického mírového plánu, který jeho poradci připravují už nejméně tři čtvrtě roku. Podle Trumpa bude předložen nejpozději do čtyř měsíců a bude „velmi férový“ vůči oběma stranám, ale obě budou muset udělat ústupky. Jeho zmocněnci Jason Greenblatt a Jared Kushner upřesnili, že jim určité kompromisy doporučí, ale nebudou je nutit plán přijmout. A naznačili, že spoléhají na arabské státy, že přesvědčí Palestince, aby usedli k jednacímu stolu.

Jaká je naděje, že Izrael a palestinská samospráva americký návrh alespoň zváží? Palestinci s Američany přerušili styky, když Trump v prosinci uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a v květnu tam přestěhoval americké velvyslanectví. Mírový plán předem odmítli s tím, že pro ně jistě nebude výhodný, když Trump tolik nadržuje Izraeli, a ještě víc se zatvrdili, když jim Washington kvůli jejich odmítavému postoji zastavil veškerou finanční pomoc i podporu Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky v celkové výši 500 milionů dolarů a uzavřel palestinský zastupitelský úřad ve Washingtonu. I když předseda samosprávy Mahmúd Abbás ve svém projevu na Valném shromáždění OSN žádnou změnu postoje nenaznačil, Trump vyjádřil v New Yorku nepodložené optimistické přesvědčení, že „Palestinci jednat budou“, přestože jeho kroky je od toho spíše odrazují. Podle nedávného průzkumu odmítá obnovu dialogu s Izraelem i 62% Palestinců – a stejné procento si přeje, aby odstoupil Abbás.

Izraelská vláda Binjamina Netanjahua, který se na Valném shromáždění o mírových jednáních prakticky nezmínil a jako každý rok v posledních devíti letech se soustředil na varování před Íránem, bude vůči americkému mírovému plánu údajně vstřícná. To Netanjahu potvrdil, ale vznik Palestiny nepodpořil. Naděje, že by ho jeho vláda přijala, však velká není. Je to pravicový kabinet, který o palestinský stát nijak zvlášť nestojí. Ministr školství Naftali Benet minulý týden prohlásil, že dokud bude jeho strana Židovský domov (ha-Bajit ha-Jehudi) součástí vlády, žádná Palestina nevznikne, protože by to byla pro Izrael „katastrofa“.

Palestinci zřejmě Trumpův mírový plán odmítnou a úsilí o vlastní stát věnují spíše diplomatické válce proti Izraeli. Jsou přesvědčeni, že Palestina vznikne nějakým mezinárodním prohlášením. Chtějí Izrael co nejvíc izolovat a  dosáhnout přijetí neexistující Palestiny do co největšího počtu mezinárodních institucí a odsouzení Izraele za údajné válečné zločiny u mezinárodního tribunálu v Haagu. Soudní instituce se jim zvlášť líbí – v pátek dokonce požádali Mezinárodní trestní soud, aby nařídil USA vrátit velvyslanectví z Jeruzaléma do Tel Avivu.

Největší překážkou obnovy rozhovorů je dlouhodobá neústupnost Netanjuahua i Abbáse, kteří nehodlají ani v nejmenším slevit ze svých požadavků. Abbásovou mantrou je Jeruzalém jako hlavní město Palestiny, hranice státu před šestidenní válkou v roce 1967 a návrat všech palestinských uprchlíků do Izraele – a pro ten je tohle všechno nepřijatelné. Netanjahu zase mimo jiné trvá na tom, že Izrael si musí podržet bezpečnostní kontrolu nad Západním břehem – a to je nemyslitelné pro Palestince.

Mahmúda Abbáse neobměkčilo ani Trumpovo vyjádření podpory vzniku Palestiny. Aby byl ochoten jednat, musel by americký prezident podle palestinského ministra zahraničí Rijáda Málikího podpořit i hranice z roku 1967 a Jeruzalém jako palestinskou metropoli. To je však značně nepravděpodobné.

Málikí v New Yorku zopakoval, že Palestinci podporují „kolektivní“ mírový proces, tedy snahu zemí jako Rusko, Čína nebo Evropská unie, a nikoli jen Spojených států, které považují za neobjektivní. Problém je však v tom, že nikdo kromě Američanů žádnou iniciativu nevyvíjí.

Případný a velmi hypotetický mírový proces komplikuje i situace v pásmu Gazy. Jednání o příměří mezi tamějším hnutím Hamás a Izraelem, o které usiloval Egypt a OSN, uvízlo ve slepé uličce poté, co je výhrůžkami překazil Mahmúd Abbás. I na Valném shromáždění naznačil, že jestli Hamás nepředá vládu nad Gazou a své ozbrojence a zbraně samosprávě, zastaví pásmu veškerou finanční podporu, která činí 96 milionů dolarů měsíčně.

Velmi tak Hamás rozhněval – a platí za to Izrael. Hnutí vystupňovalo provokace u hranic, které si od března vyžádaly na 140 mrtvých Palestinců, z toho šest v pátek při největší a nejagresivnější akci za poslední dva měsíce, kdy Gazané na izraelské vojáky zaútočili více než stovkou improvizovaných bomb a granátů. Hamás teď násilné nepokoje pořádá ne už každý pátek jako donedávna, ale denně, s proklamovaným cílem dosáhnout ukončení blokády – kterého se ovšem nedočká. Abbásova neústupnost vůči Hamásu tak možná donutí Izrael k další vojenské operaci v Gaze.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Sdílet:

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com