Jordánský král Abdalláh v neděli překvapivě oznámil Izraeli, že neobnoví část společné mírové dohody z roku 1994, která Izraelcům umožňuje využívat dvě zemědělské oblasti u hranic. Řekl to zrovna v den 23. výročí zavraždění izraelského premiéra Jicchaka Rabina, který mírovou smlouvu podepsal s Abdalláhovým otcem Husajnem. Co to pro Izrael znamená?
Pronájem jordánské půdy o rozloze asi 400 hektarů na severu Izraele pod Galilejským jezerem v Naharajim a na jihu v Cofaru v poušti Arava stvrzuje příloha k smlouvě o míru. Přestože půda patřila celá desetiletí Izraeli, ten ji tehdy přenechal Jordánsku. Její pronájem byl stanoven na 25 let s tím, že pokud ho Ammán rok před vypršením termínu nevypoví, automaticky se obnoví. Abdalláh ho však v souladu s podmínkami smlouvy vypověděl a řádně o svém úmyslu informoval Izrael. Konkrétní důvod neudal a své rozhodnutí jen označil za „potřebné pro Jordánsko“.
Sám by patrně takový krok neudělal, ale je pod tlakem veřejného mínění, politiků i zákonodárců. Jordánci mají Izrael v lásce ještě méně než Egypťané, i když s ním obě země jako jediné arabské státy uzavřely mír. Jejich političtí vůdci mají se svými izraelskými protějšky dobré vztahy, ale lidé pohlížejí na mírovou smlouvu nevraživě a zejména v Jordánsku se pravidelně ozývají výzvy k jejímu úplnému zrušení. Král je navíc pod tlakem zhoršující se ekonomiky a také Palestinců, kteří v zemi tvoří až polovinu obyvatel. K vypovězení pronájmu půdy Izraeli vyzvalo Abdalláha dopisem 80 poslanců jordánského parlamentu ze 130 a naléhala na něj i řada politických stran a aktivistů. Pouhé dva dny před královým oznámením se v Ammánu konala velká protiizraelská demonstrace.
Izraelsko-jordánské vztahy komplikuje řada problémů. Výbušnou oblastí je například Chrámová hora v Jeruzalémě, kterou podle mírové smlouvy oficiálně spravuje jordánské ministerstvo pro náboženské otázky. Napětí mezi oběma zeměmi vzroste vždy, když Palestinci obviní Izrael z pokusu o změnu statusu chrámového okrsku, o kterou Izrael ve skutečnosti vůbec neusiluje. Naposledy loni v létě se kvůli podobně nepravdivému nařčení konaly v Jordánsku mohutné protiizraelské demonstrace jen proto, že Izrael chtěl po zastřelení svých dvou policistů na úpatí Chrámové hory nainstalovat v celém okrsku detektory kovu a kamery.
Situace pak přerostla v diplomatickou roztržku, když jeden rozezlený Jordánec napadl nožem izraelského bezpečnostního agenta na velvyslanectví v Ammánu a ten ho v sebeobraně zabil a s ním dalšího Jordánce. Tamější úřady odmítly Izraelce nechat odjet ze země a chtěly ho postavit před soud. Nakonec ho sice pustily, ale incident výrazně zhoršil diplomatické vztahy. Izraelský velvyslanec se na ambasádu vrátil až nedávno poté, co se Izrael za smrt obou Jordánců omluvil – a k tomu za zastřelení jordánského soudce v roce 2014, který na hraničním přechodu napadl izraelské vojáky.
Konflikty byly i dříve. Pouhé tři roky po podpisu mírové smlouvy se Mosad pokusil v Ammánu otrávit představitele Hamásu Chálida Mišála. To se izraelským agentům podařilo, ale byli zatčeni a hrozil jim soud a trest smrti. Spor se nakonec podařilo vyřešit dohodou, podle které Izraelci zachránili Mišála podáním protijedu a Jordánsko zadržované agenty propustilo.
I na jordánské straně došlo k vážnému incidentu. V roce 1997 začal jordánský voják střílet na školní výpravu v Naharajim, tedy v jedné z pronajatých oblastí, a zabil sedm školaček. Obě strany tam pak zřídily symbolický Ostrov míru – a teď ho chce král Abdalláh zpět.
Jinak ale Ammán s Izraelem spolupracuje – do Jordánska se plánují dodávky izraelského zemního plynu a pitné vody z dosud nepostavené izraelské odsolovací továrny u Rudého moře. Existují také plány na oživení skomírajícího Mrtvého moře potrubím z moře Rudého. Zatím se však žádný z projektů neuskutečnil a podle některých izraelských názorů může být Abdalláhovo vypovězení pronájmu výsledkem rozladění z izraelských odkladů realizace projektů – anebo chce král přimět Izrael k akci.
Izraelský premiér Binjamin Netanjahu hned po jordánském oznámení prohlásil, že bude s králem o prodloužení pronájmu obou území jednat. Jordánsku plynou z dohody i určité výhody, o které by mohlo přijít – přes Izrael smějí například létat letadla mezi Evropou a Jordánskem a Jordánci také mohou používat izraelský přístav Haifu.
Pokud by Abdalláh na svém rozhodnutí trval, přijde zhruba třicet izraelských farmářů o půdu, kterou už celá desetiletí obdělávají. Pronajaté oblasti mají pro Izrael i určitý bezpečnostní význam. Ukončení pronájmu by však mělo ještě vážnější důsledky – Abdalláhův krok signalizuje přání výrazně omezit jordánsko-izraelské vztahy.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus