Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová: Vraždění v americké synagoze. V USA i Evropě sílí antisemitismus

Jeden americký obdivovatel Hitlera v sobotu zastřelil jedenáct věřících v synagoze v Pittsburghu s výkřikem „všichni tihle Židé musí zemřít!“. Je to zřejmě nejhorší útok na židovskou komunitu v americké historii.

Čin je součástí sílícího antisemitismu ve Spojených státech i Evropě. Cílem útoků jsou Židé, jejich školy, střediska, hřbitovy i synagogy. Jen v Pittsburghu zaznamenali v prvních devíti měsících letošního roku padesát antisemitských činů, od hanlivých nápisů, urážení a vandalismu až po fyzická napadení. Antisemitismus v USA roste od loňského příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu. Podle Anti-Defamation League tam vloni došlo ke skoro 2000 antisemitských incidentů oproti 1200 v roce 2016. Útoky však byly i předtím. V červenci 2006 zastřelil americký muslim jednu ženu v sídle Židovské federace v Seattlu. Tři roky nato zaútočil zastánce nadřazenosti bílé rasy na Památník holokaustu ve Washingtonu a zabil jednoho strážce. A před čtyřmi lety zastřelil neonacista a bývalý člen Ku Klux Klanu tři lidi v židovském středisku v kansaském Overland Parku. Letos došlo i k řadě fyzických útoků na studenty židovských škol, včetně čtrnáctiletého chlapce, nebo na věřící židy v newyorském Brooklynu.

V Evropě je situace ještě horší. Antisemitismus zde jaksi „zdomácněl“ a dosahuje nejvyšší úrovně od druhé světové války.

Stále častěji jsou napadáni Židé ve Francii, kde jich žije půl milionu. Jsou terčem fyzických útoků i urážek a antisemitské nápisy jsou dnes běžné i na francouzských univerzitách. K nejhrůznějším činům patří zavraždění tří dětí a učitele francouzsko-alžírským islamistou v židovské škole v Toulouse v březnu 2012 nebo letošní vražda 85leté ženy, která přežila holokaust, jejím muslimským sousedem v Paříži. V lednu 2015 zase džihádista zabil čtyři Židy v pařížském košer obchodu.

Počet antisemitských incidentů roste i v Německu. V roce 2017 jich policie registrovala skoro 1500, tedy zhruba čtyři denně. A letos jejich množství stouplo o skoro 11%.

Židé ve Francii a Německu jsou ohroženi natolik, že jim předseda Ústřední židovské rady Německa Josef Schuster letos v dubnu poradil, aby na veřejnosti raději nenosili jarmulku.

V Británii došlo vloni k téměř 1400 antisemitských incidentů a letos jich ještě o třetinu přibylo. Podle tamější policie stoupl počet zločinů z nenávisti proti Židům trojnásobně oproti roku 2014. Problémy s antisemitismem má i dokonce opoziční Labouristická strana v čele s předsedou Jeremym Corbynem, který antisemitismus toleruje a podporuje protiizraelské teroristické organizace Hamás a Hizballáh. Letos Židy na celém světě šokovaly snímky z roku 2014, na nichž Corbyn pokládá v Tunisku věnec u hrobů palestinských teroristů, kteří se zúčastnili masakru izraelských sportovců na mnichovské olympiádě v roce 1972. Troje britské židovské noviny v červenci uveřejnily na titulní straně stejné varování, že vláda vedená Corbynem by pro britské Židy znamenala „existenční hrozbu“.

Stále víc francouzských a britských Židů se kvůli zhoršující bezpečnosti stěhuje do Izraele a ještě víc jich odchod ze země plánuje.

Vlnu antisemitismu zažívá i Švédsko, kde se násilných a dalších trestných činů proti Židům dopouštějí stejně jako v Německu zejména muslimští přistěhovalci. Podle židovských médií Švédsko situaci nezvládá a hlavně neřeší. Úřady tolerují i otevřeně antisemitské pochody jako loni v prosinci v Malmö, jehož účastníci vyzývali ke „střelbě do Židů“. Právě v Malmö, kde je početná komunita muslimských přistěhovalců, mají Židé nefalšovaný strach.

Antisemitismus existoval vždycky, ale jeho současné posilování souvisí s několika politickými a společenskými změnami. Jednu představuje vzestup pravicových populistických stran v Evropě a jejich mnohdy otevřená rasistická rétorika. Polská vládní strana prosadila zákon, který zakazuje hanobení Poláků za druhé světové války a znemožňuje, a dokonce kriminalizuje debatu o jejich podílu na holokaustu. V Maďarsku vede premiér Viktor Orbán válku proti americkému židovskému filantropovi Georgi Sorosovi pomocí antisemitské rétoriky. V Řecku je parlamentní stranou Zlatý úsvit, jehož předseda obdivuje Hitlera, a ve Švédsku zase Švédští demokraté s fašistickými kořeny. Populisticko-nacionalistickou vládu má Itálie a součástí rakouské je ultrapravicová Svobodná strana.

K posílení antisemitismu přispěl také příchod statisíců přistěhovalců z Blízkého východu a Severní Afriky, kde jsou předsudky vůči Židům hluboce zakořeněny. Řadu násilných činů v Evropě mají na svědomí právě tito migranti. Antisemitismus vydatně přiživují i sociální sítě, kde se každý může vyjadřovat, jak se mu zlíbí. Tam jsou nenávistné projevy a podněcování nejsilnější, protože je snadnější je napsat, než říct někomu do očí. Sociální média rasismus v podstatě znormalizovala.

Podle prezidenta Evropského židovského kongresu Mošeho Kantora dřív existovaly různé druhy antisemitismu – ultrapravicový, ultralevicový nebo maskovaný jako protiizraelský postoj. Teď se však všechny slily v otevřenou nenávist proti Židům. „Jako bychom se vrátili o sto let zpět,“ varuje Kantor.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Sdílet:

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com