Takový nález je zvláštností. Mezi dvěma kameny našli archeologové v Caesarei zlatý poklad. Majitel si jej zřejmě schoval před nájezdem křižáků.
Ve starověkém přístavním městě Caesarei zavládla v roce 1101 panika. Křižáci usilovali o dobytí města. Obyvatel jednoho z domů zřejmě popadl bronzový hrnec s keramickým poklopem, aby v něm uložil své celé jmění: 24 zlatých mincí a zlatou náušnici. Kvůli tomu, aby zlaté mince nevypadly, položil na ně ještě keramickou desku dříve, než poklad dobře uschoval do výklenku napajedla,
Co se posléze s majitelem domu stalo a jak se jmenoval nevíme. V každém případě však víme, že se nikdy nevrátil, aby si svůj majetek vyzvedl. Teprve nyní, po více než 900 letech nalezli tento nevšední poklad archeologové mezi dvěma kameny v uprostřed Přírodního parku v Caesarei.
Vědečtí pracovníci porovnali nález s mincemi z té doby a dokázali je identifikovat. Díky zlatým kusům bylo možné datovat období ve kterém byl poklad uschován: jedna konvexní zlatá mince „nomisma histtamenom“ byzantského císaře Michaela VII.Doukas (1071 – 1079 občanského letopočtu) a další zlatá mince „nomisma“ byzantského císaře Romanose III. (1028 – 1034). Jedna nebo dvě takovéto zlaté mince odpovídaly roční mzdě jednoduchého sedláka. Zámožný majitel se zřejmě podílel na mezinárodním obchodě, jelikož některé z mincí nebyly používány v Caesarei a pocházeli spíše ze vzdálených zemí.
Majitel zřejmě přišel o život během masakrů
Vedoucí vykopávek Peter Gendelman a Mohammed Hatar z Izraelského památkového úřadu vysvětlují: “Mince pocházejí z konce 11. století a umožňují spojit poklad s dobytím města křižáky koncem roku 1101 kdy došlo k dramatickým událostem středověké historie města. V souvislosti s dobovými písemnými zdroji byla většina obyvatel Caesarei zmasakrována armádou Baldwina I. (1100-1118), krále Křižácké říše Jerusalem. Lze předpokládat, že majitel pokladu a jeho rodina přišli buď o život nebo byli prodáni do otroctví a ke svému majetku se nikdy nedostali.“
Archeologové dále dodávají: „Poklad je tichým svědectvím dramatických dějin Caesareje – násilného dobytí města. Někdo si uschoval svůj majetek v naději, že ho jednou najde, jenže se nikdy nevrátil.“
Náhodný nález se uskutečnil několik dnů před svátkem Chanuka. Při této příležitosti byla v budově přístavu uspořádána zvláštní, hojně navštívená výstava, na které byly vystaveny také mince.
Velkorysý archeologický projekt
Středem pozornosti vykopávek a také konservačních prací na projektu Caesarea je fasáda staré veřejné ústřední budovy města. Byla částí objektu, kterou král Herodes před více než dvěma tisíciletími daroval svému římskému příznivci, císaři Augustovi a bohyni Roma. Nově objevený poklad byl nalezen na tomto území pod západní fasádou kostela.
Michael Karsenti, generální ředitel společnosti pro rozvoj Cesarei komentuje situaci: „Jeho nálezem jsme okamžitě rozšířili naše sbírky a již letos byl vystaven během Chanuky v přístavu. Tento nález se stane trvalou součástí chanukových prezentací.“
Tento vzácný objev se nacházel nedaleko dvou dalších pokladů ze stejné doby. Prvním je hrnec naplněný zlatými a stříbrnými šperky, objevený v roce 1960, druhým je sbírka bronzových nádob nalezena v 90 letech. Tyto poklady jsou vystaveny v Izraelském muzeu v Jeruzalémě.
Ulrich W. Sahm
Překlad: Erika Bezdíčková