Izrael už sedmý rok bombarduje v Sýrii pozice a zbraně svých nepřátel, které by mohly zvrátit jeho vojenskou převahu v regionu. Zpočátku to byly jen konvoje a zbrojní sklady libanonského hnutí Hizballáh, spojence syrského režimu, ale od ledna 2017 se útoky zaměřily i na sílící íránskou přítomnost v zemi. Té chce Izrael zabránit stejně jako snaze Teheránu vytvořit nepřerušované spojení z Íránu ke Středozemnímu moři a vybudovat v Sýrii základny k útokům na židovský stát.
Izrael provedl v Sýrii „tisíce úderů“, přiznal v rozhovorech pro New York Times a britský Sunday Times náčelník hlavního štábu izraelské armády Gadi Ejzenkot, jemuž tento týden skončil čtyřletý mandát. Podle něj armáda bombardovala íránské cíle „několikrát týdně“ a jen v roce 2018 shodila v Sýrii na 2000 bomb. Až do loňského září útoky probíhaly s tichým souhlasem Ruska, dalším spojencem Bašára Asada. V září však Syřané během izraelského úderu omylem sestřelili ruský letoun, Moskva vinu přičetla Izraeli a dodala syrskému režimu vyspělý protiletecký systém S-300. Vzájemné vztahy se zhoršily, izraelské útoky v Sýrii se zkomplikovaly a letectvo je na čas téměř zastavilo.
Izrael až na výjimky donedávna dodržoval zásadu údery nepřiznávat, zejména proto, aby syrský režim, Hizballáh nebo Írán neměly pocit, že musí provést odvetu. Teď se však taktika změnila.
Po nečekaném prosincovém oznámení Donalda Trumpa, že ze Sýrie stáhne americké vojáky, izraelský premiér Binjamin Netanjahu prohlásil, že boj proti íránské přítomnosti v Sýrii ještě zesílí. Už o Vánocích Izrael bombardoval několik skladů zbraní Íránu a Hizballáhu na třech místech západně od Damašku a nejmenovaný izraelský představitel to potvrdil. Začátkem ledna armáda zlikvidovala íránskou základnu ve výstavbě u města Kiswa nedaleko syrské metropole. A v pátek došlo k dalšímu úderu – podle některých médií vůbec nejmohutnějšímu, jaký kdy Izrael v Sýrii podnikl. Cílem byly íránské sklady na damašském mezinárodním letišti, kam letadlo z Teheránu právě přivezlo moderní rakety. Podle kuvajtského deníku Al-Džarída tam navíc probíhala porada velitelů Hizballáhu, íránských Revolučních gard a syrské armády a podle listu bylo několik z nich při bombardování zraněno. Netanjahu úder přiznal a náčelník Ejzenkot zase potvrdil zničení íránské odposlouchávací stanice na syrské straně Golanských výšin minulý týden. Jde však o víc než o snahu premiéra získat voliče před dubnovými předčasnými volbami – nová taktika už útoky nezatajuje.
Souvisí to se změnou strategie Íránu. Ten měl podle Ejzenkota původně v plánu posílit do konce loňského roku šíitské milice v Sýrii až na 100 000 mužů z Hizballáhu a z Pákistánu, Iráku a Afghánistánu a vybudovat síť základen v Golanských výšinách u izraelských hranic. Tuto snahu prosazoval zejména velitel íránských Revolučních gard Kásim Sulejmaní. V Íránu však existuje i umírněnější vlivná skupina odpůrců investování do šíitských milicí a zahraničních válek. V jejím čele nestojí nikdo menší než prezident Hasan Rouhání, který upřednostňuje nápravu chátrajícího íránského hospodářství – zejména v době, kdy v Íránu probíhají protivládní protesty. Podporuje sice vývoj balistických raket a jaderný program, ale chce výrazně zredukovat íránské aktivity v Libanonu, Sýrii a Iráku.
Izrael chce otevřeným přiznáváním útoků také zdůraznit Teheránu, jak draze za expanzi v Sýrii platí, přestože nepřinesla žádné hmatatelné výsledky. Podle izraelského deníku Ha’arec ho tamější dobrodružství stálo už 16 miliard dolarů. Součástí nové izraelské strategie byla zřejmě i Netanjahuova prosincová veřejná pohrůžka libanonské vládě, že jestli nezakročí proti zbrojním továrnám, které s pomocí Íránců buduje v Libanonu Hizballáh, zničí je izraelská armáda.
Izrael je teď přesvědčen, že jeho neúnavné útoky Írán odradily a přiměly ho přehodnotit plány. Podle něj upustil od budování základen a soustředil se na hromadění a zdokonalování zbraní v Libanonu a Iráku, kam momentálně stahuje íránské jednotky, jak uvedl Ejzenkot. Rakety na Izrael by tak mohli místo Íránců odpalovat íránští spojenci.
Kdyby měl Izrael pravdu a Írán skutečně přestal v Sýrii budovat základny, byl by to obrovský úspěch. Íránci však odtamtud ještě neodcházejí – a ani neodejdou, prohlásil ve středu velitel Revolučních gard Muhammad Alí Džafarí. A Netanjahu zopakoval, že izraelské útoky budou pokračovat a sílit. Nová strategie však znamená mnohem vyšší nebezpečí přímé izraelsko-íránské konfrontace. Zatímco Ejzenkot odsloužil svůj čtyřletý mandát v čele armády bez jediné války, jeho nástupci Avimu Kochavimu se to povést nemusí. Podle analýzy bezpečnostní situace izraelského Institutu pro studium národní bezpečnosti letos zemi dokonce hrozí válka s Íránem, Hizballáhem a Sýrií najednou.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
Fundovaný článek o změnách strategií v Sýrii, Iránu a Izraele.Nelze předem odhadnout další vývoj v této oblasti,oba soupeři zareagovali překvapivě rychle,tedy oba musí mít nějaké objektivní informace po kterých dochází ke změně.Je jedno přísloví,“když se kopou koně ,osli musí stát stranou. Není to potěšující signál na počátku r.2019.