Izrael útočí a likviduje zbraně svých nepřátel nejen v Sýrii, ale i na jihu na Sinajském poloostrově, kde je terčem jeho úderů výzbroj pro palestinské teroristické hnutí Hamás. Ve spolupráci s Egyptem vede tajnou válku proti snaze Hamásu pašovat do pásma Gazy vyspělé rakety.
Podle jednoho nejmenovaného egyptského novináře Izrael na zbraně Hamásu na Sinaji útočí už od roku 2013. Do Gazy se tak nedostalo 15 000 až 20 000 raket, potvrdil nedávno bývalý náčelník hlavního štábu izraelské armády Gadi Ejzenkot.
Hamás svůj arsenál buduje výhradně proti Izraeli. Přestože střely sám v Gaze vyrábí, chce je doplňovat i vyspělejšími typy. S jejich pašováním mu donedávna pomáhala sinajská odnož Islámského státu Vilájat Sinaj („Provincie Sinaj“). Zbraně putují z Libye, kde překupníci zbraní za arabského jara vyrabovali zbrojní sklady a dodnes je prodávají, a rovněž přes Afriku z Íránu, který jimi kromě libanonského Hizballáhu zásobuje i Hamás. Ze Sinajského poloostrova se do pásma Gazy dostávají pašovacími tunely.
Egyptský prezident Abd-al Fattáh Sísí navázal s Izraelem hned po pádu Muslimského bratrstva v roce 2013 vojenskou spolupráci, která je dnes nejtěsnější od uzavření mírové smlouvy v roce 1979. Je oboustranně výhodná a plodná – Sísí chce zničit islamistické povstalce na Sinaji, kteří usilují o svržení egyptské vlády, a Izrael tam chce bombardovat zbrojní konvoje pro Hamás. A tak Káhiře povolil nasadit na Sinaj desetitisíce egyptských vojáků i těžkých zbraní a letounů k boji proti teroristům, což by bez jeho souhlasu nebylo podle egyptsko-izraelské mírové smlouvy možné, a rovněž Káhiře dodává zpravodajské informace o islamistech na poloostrově. A Sísí za to Izraeli dovoluje útočit na zbraně pro Hamás na egyptském území.
Egypt, který stejně jako Izrael považuje Hamás za bezpečnostní hrozbu, také u Gazy vybudoval pohraniční nárazníkovou zónu a začal pašovací tunely likvidovat. Jen vloni jich zničil 37. Sloužily i sinajským islamistům, kteří jimi do Gazy prchali před jeho útoky a ukrývali se tam. Hamás jim za pomoc s pašováním zbraní poskytoval i ošetření v nemocnicích a vojenský výcvik. Tunelů využívala i řada členů Hamásu, aby z Gazy utekli a vstoupili do řad Islámského státu, protože jejich hnutí jim připadalo málo radikální.
Spolupráce Vilájatu Sinaj s Hamásem už dnes v této míře nefunguje, protože hnutí s ním omezilo vztahy, aby se sblížilo s Egyptem. Džihádisté za to začali zbrojní dodávky sabotovat a některé jim i zabavují. Dokonce vloni popravili jednoho člena Hamásu za to, že se na pašování podílel. Pár tunelů však ještě zůstalo a těmi se občas nějaké zbraně do Gazy dostanou. Vloni takto Hamás získal řízené protitankové střely Kornet, z nichž jedna v listopadu zasáhla autobus s izraelskými vojáky v jižním Izraeli a jednoho zranila. Izraelská armáda likviduje zbrojní sklady a továrny i v Gaze při každé letecké odvetě za odpálenou raketu, ale útoky na konvoje na Sinaji jsou efektivnější a hlavně tajné.
Izraelské zpravodajské služby sledují Islámský stát bezpilotními letouny, a dokonce se jim povedlo proniknout do jeho řad a nasadit tam agenty. Možná pocházejí i z Hamásu – hnutí začátkem ledna oznámilo zatčení 54 „izraelských kolaborantů“, kteří údajně ve Vilájatu Sinaj působili. S Izraelem však spolupracují i někteří obyvatelé Sinajského poloostrova. A podle francouzských zpravodajských zdrojů navázal Izrael těsné vztahy i s generálem Chalífou Haftarem v Libyi, odpůrcem tamější vlády, a vyměňuje si s ním bezpečnostní informace.
Izrael se v Africe neangažuje poprvé. Íránské zbraně bombardoval už v roce 2009; Teherán je tehdy posílal Hamásu po moři do Súdánu a odtamtud je do Gazy převážely kamiony. Po několika izraelských úderech na súdánském území Chartúm další íránské dodávky zakázal a alespoň tato cesta se pro Hamás uzavřela.
Egypt má z izraelských zpravodajských informací velký prospěch. Jejich shromažďování se mu na Sinaji nedaří, protože místní beduíni s Islámským státem často spolupracují. Káhira také Izraeli dovoluje útočit na sinajské teroristy. Podle arabských zdrojů jim v poslední době zničil několik velitelských stanovišť a táborů a provedl řadu cílených atentátů na velitele. Má na tom i vlastní zájem, protože Vilájat Sinaj občas odpálí raketu na jihoizraelské město Ejlat. Americký deník New York Times vloni uvedl, že v roce 2017 Izrael s egyptským souhlasem bombardoval na Sinaji okolo stovky teroristických cílů. Prezident Sísí letos vzájemnou spolupráci potvrdil. A podle egyptských expertů by byl boj Káhiry proti sinajskému terorismu bez Izraele neúspěšný; Sísí jej vede už šest let a na Sinaji je stále okolo dvou tisíc džihádistů.
Navzdory neúnavné likvidaci zbrojních dodávek však Hamás stále dokáže na Izrael odpalovat rakety. Kdyby je ale izraelské letectvo neničilo, byl by dnes arsenál hnutí dvakrát větší – podle zpravodajců má dnes zhruba 20 000 raket a minometných střel, které jsou namířeny na izraelská města.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus