Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová: Katarské peníze pro Gazu dostali poprvé ti nejchudší

Situace v pásmu Gazy se po listopadovém příměří mezi tamějším hnutím Hamás a Izraelem neuklidnila. Pravidelné nepokoje tisíců Palestinců u izraelských hranic nikdy neustaly, třebaže Izrael klid zbraní podmínil jejich zastavením.

Přesto dál dovoloval katarskému zmocněnci, aby do Gazy vozil Hamásu peníze. Zdůvodňoval to zklidněním protestů, které však trvalo jen asi měsíc. Zmocněnec Muhammad Emadí do začátku ledna vyplatil dvě z plánovaných šesti splátek po patnácti milionech dolarů – celkem chce Katar takto Gazanům během šesti měsíců přispět devadesáti miliony, které jim vozí přes Izrael v hotovosti v kufrech. Izraelská veřejnost vládu kritizuje, že teroristy uplácí za klid, který nikdy nenastal. Kabinet, bezpečnostní experti i armáda jsou však toho názoru, že peníze přece jen situaci mírní.

Zhoršuje ji však palestinská samospráva. Její předseda Mahmúd Abbás přestal začátkem ledna hradit platy nezaměstnaným zaměstnancům svého hnutí Fatah v Gaze a už předtím zastavil výplaty sociálních dávek tamějším obyvatelům. Samospráva posílá do pásma každý měsíc 96 milionů dolarů, z nichž hradí i elektřinu, vodu, školství a zdravotnictví, ale neustále Hamásu vyhrožuje, že přestane, pokud jí hnutí neodevzdá vládu nad pásmem. Už vloni samospráva z rozpočtu škrtla čtrnáct milionů, aby Hamás přinutila k ústupkům, ale ty nikdy nepřišly. Abbás se rovněž domnívá, že zhoršování situace vyprovokuje Gazany k povstání proti Hamásu – rovněž marně.

Mnohaletý proces vzájemného usmiřování se dostal do slepé uličky. Vztahy Fatahu a Hamásu se začátkem ledna vyhrotily kvůli vzájemnému zatýkání a samospráva na protest proti šikanování svých členů v Gaze stáhla personál z hraničního přechodu v Rafáhu, jehož správu jí Hamás v rámci dohody o smíření předal v listopadu 2017. Na přechod se vrátili muži Hamásu a Egypt ho zavřel, protože podmínkou jeho otevření byla přítomnost pohraničníků samosprávy. Od 6. ledna ho otevřel poprvé až toto úterý, ale jen na tři dny. Pro Hamás je to velká rána, protože od loňského srpna byl průchodný pravidelně.

A protože na spory Hamásu s Fatahem vždycky doplatí Izrael, situace se zhoršila i na izraelských hranicích. Hamás začátkem ledna znovu vyostřil nepokoje, přestože do té doby dostal už dvě tučné katarské výplaty. Přibylo demonstrantů u hranic i násilí a do Izraele začaly znovu létat zápalné balony a občas i rakety. Izrael obnovil letecké odvety, a když palestinský ostřelovač před týdnem zranil izraelského vojáka, pozastavil třetí výplatu katarských peněz.

Nakonec ji povolil, ale s novou podmínkou – zatímco z předchozích dvou výplat dostávali část dlouho nevyplácených mezd zaměstnanci Hamásu, teď měli peníze dostat jen chudí lidé. Hamás to nejprve odmítl, ale nakonec usoudil, že toto řešení je pro něj výhodné; zlepší mu pověst u obyvatel, kteří ho kritizovali stejně jako Izraelci svou vládu – v Gaze však za to, že zajišťuje peníze pouze svým lidem. Katar tak o víkendu rozdal 94 tisícům nejchudších gazanských rodin po jednom stu dolarů. Zároveň podepsal memorandum s OSN – organizace použije jeho dalších dvacet milionů dolarů na humanitární projekty, které zajistí pracovní místa a odborná školení a zdokonalí elektrickou síť nebo zdravotnictví. A nejchudší Gazané by měli dostat deset milionů dolarů i v příštích třech měsících.

Nové ujednání prozatím odvrátilo bezprostřední vzplanutí nového konfliktu s Izraelem, ale má i svá úskalí. Hamás ani po deseti měsících protestů u hranic nedosáhl žádného hmatatelného úspěchu – Rafáh je většinou zavřený, elektřiny je stále málo, rybářská zóna se nezvětšila a egyptská i izraelská blokáda trvá; a o život přitom přišlo na 200 Gazanů. Proto je skoro jisté, že hnutí nepokoje brzy znovu posílí. Navíc bude Katar své finanční prostředky pro Gazu vyplácet OSN, a nikoli Hamásu, takže ten se bude cítit méně vázán příměřím. Nová dohoda není ideální ani pro Izrael, který teď nebude mít možnost použít vyplácení katarských peněz jako páku, protože je nebude moci tak snadno zastavit.

Hamás je alespoň pod tlakem Egypta, který se ho dál snaží přimět k dodržování příměří s Izraelem i k usmíření s Fatahem. Naposledy v pátek mu dal ultimátum, aby přerušil vztahy s Íránem, který hnutí podněcuje ke stupňování násilí.

Jestli Hamás násilnosti opět zesílí, bude mít Izrael dilema. Premiér Binjamin Netanjahu otevřenou válku v Gaze nechce – další hrozí s Íránem a libanonským Hizballáhem v Sýrii a situace je tam velmi výbušná. Netanjahu nechce před dubnovými volbami vůbec žádnou válku a udělá vše, aby jí zabránil a mohl se před voliči prezentovat jako účinný ochránce národní bezpečnosti. Hamás však zábrany nemá a bude provokovat, jak a kdy se mu zlíbí.

Gita Zbavitelová, CRo Plus

Sdílet:

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com