Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová: USA uznaly izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami

Donald Trump minulý týden zaskočil svět i některé vlastní spolupracovníky prohlášením, že „je čas uznat izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami“. I když ho premiér Binjamin Netanjahu o toto uznání žádal, nečekal, že přijde tak brzy. Prezidentský výnos, který nevyžaduje souhlas Kongresu a potvrzuje, že Spojené státy považují Golany za izraelské území, pak získal při své pondělní návštěvě Bílého domu. Co to znamená v praxi?

          Izrael je obsadil v sebeobranné šestidenní válce v roce 1967 a ubránil o šest let později, kdy se je Sýrie pokusila získat zpět. V roce 1981 přijal Kneset zákon, který na ně rozšířil izraelskou jurisdikci, což mezinárodní společenství považuje za anexi. Přesto několik izraelských premiérů počínaje Jicchakem Rabinem usilovalo o vrácení Golan Sýrii výměnou za mírovou smlouvu, ale Háfiz Asad ani jeho syn Bašár se k ní nikdy neodhodlali. Tajná jednání vedl i Netanjahu ještě za Trumpova předchůdce Baracka Obamy; přerušila je až syrská občanská válka.

          Dnes je však v Sýrii Írán a Netanjahu zdůrazňuje, že Golany nikdy nevrátí, protože mají pro Izrael strategický význam a bez nich nelze východní hranice ubránit.

          Mezinárodní společenství anexi Golanských výšin neuznává a odvolává se na Rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 242 z listopadu 1967. Ta ale stažení Izraele z Golan výslovně nepožaduje. Prošla až po náročném diplomatickém manévrování a slovíčkaření ve znění, které sice říká, že „Izrael se stáhne z obsazených území“, ale záměrně nestanoví z kterých ani netvrdí, že ze všech, a navíc potvrzuje jeho „právo na život v míru v bezpečných a uznávaných hranicích“. Všichni odpůrci Trumpova kroku, kteří dnes říkají, že se Izrael podle Rezoluce 242 „musí“ z Golan stáhnout, nemají pravdu; podle právních expertů je znění takové, že stažení Izraele ze všech obsazených území nelze požadovat.

          V posledních desetiletích to po něm nikdo ani doopravdy nechtěl. A syrský prezident Bašár Asad až do začátku občanské války před osmi lety pečlivě dodržoval příměří. Jen notoricky protiizraelská Rada OSN pro lidská práva pravidelně žádala, aby Izrael Golany vrátil, a to i v době, kdy jejich okolí ovládal Islámský stát.

          Netanjahu, jehož vítězství v nadcházejících volbách ohrožuje obžaloba z korupce, samozřejmě Trumpovo uznání izraelské suverenity nad Golanskými výšinami nadšeně uvítal, a stejně tak i ostatní politické strany, včetně premiérových soupeřů. Jejich vrácení Sýrii si v Izraeli v současnosti nepřeje snad vůbec nikdo.

          Mimo Izrael však panuje shoda, že Trumpův krok představuje porušení mezinárodního práva. Ze Západu, Ruska a Turecka nicméně zazněla ostřejší kritika než z arabských zemí, které Bašára Asada nepodporují; pokud věc vůbec komentovaly, tak jen „aby se neřeklo“. Nevypukly ani žádné masové protesty Arabů. Arabské státy mají dnes stejně jako Izrael mnohem naléhavější problém než Golany – společným nepřítelem je Írán, který se chce v Sýrii usadit natrvalo. Pro Izrael představuje Teherán a jeho spojenec, libanonský Hizballáh, mnohem větší hrozbu než svého času Islámský stát.

          Kritici Trumpova kroku soudí, že by mohl Írán povzbudit k intenzivnějším útokům na Izrael ze Sýrie. Izraelská armáda se pro jistotu u syrských hranic chystá na případné organizované násilné demonstrace u příležitosti Dne země koncem týdne. Trumpovo rozhodnutí Írán k odchodu ze Sýrie rozhodně nepřiměje; spíš naopak.

          Západní média také soudí, že Trump se svým krokem stal ještě méně důvěryhodným mezinárodním hráčem. Podle nich opět ukázal především Palestincům a arabským zemím, jak je nespolehlivý, a snížil tak naděje, že samospráva zváží jeho mírový návrh řešení izraelsko-palestinského konfliktu, až ho Bílý dům předloží. Tyto obavy jsou ale bezpředmětné, protože předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás ví už dávno i bez Golan, že americký plán, který nikdy neviděl, odmítne; Trump je podle něj neobjektivní, protože uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, přestěhoval tam americké velvyslanectví, zastavil Palestincům veškerou finanční podporu a zavřel jim zastupitelství ve Washingtonu. A tomu, že by Trumpův krok nahlodal důvěru arabských spojenců v Američany, zatím nic nenasvědčuje.

          Padl však i jeden přesvědčivější argument – Trump narušil svou vlastní pozici kritika porušování mezinárodního práva. Podle zastánců tohoto tvrzení teď může stěží odsuzovat ruskou anexi Krymu nebo třeba ruské zabrání gruzínské Abcházie a Jižní Osetie, když sám nerespektuje rezoluce OSN.

          Jeho krok přitom nemá žádný praktický význam – bezpečnost Golan nezvýší, íránskou expanzi v Sýrii nezastaví, svět ke změně postoje nepřiměje a o nic víc než doposud nepomůže Izraeli „bránit se lépe proti regionálním hrozbám“, jak Trump v pondělí zadoufal. Prezident jen upoutal pozornost na v podstatě neexistující problém a zbytečně píchl do vosího hnízda – ale udělal radost Izraeli.

Sdílet:

One Response to “Gita Zbavitelová: USA uznaly izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami”

  1. Denny napsal:

    Jiný pohled na Golanské výšiny. Jednou, je to již dávno, snad v roce 2010 mi ve Frankfurtu na trhu turecký obchodník, který prodával víno, řekl: Já víno z Golanů nemám, ale je dobře, že tam jsou Izraelci, ti vybudovali vinohrady, to víno je vynikající. Kdyby na Golanech vládli muslimové, tak by ty vinohrady zničili.
    Jeho řeč mě udivila, zároveň ale VELMI POTĚŠILA.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com