Novinky ze života komunity

Je tři tisíce let stará hádanka kolem krále Moabitů rozluštěna?

Méšova stéla je z čediče popsaná moabským textem z 9. století př.n.l. Je jediným dochovaným souvislým textem v moabštině.

Nové výzkumy týkající se Méšovy stély svědčí o tom, že král Moabitů Balak, zarytý nepřítel Izraelitů byl historickou osobou. Skupina badatelů identifikovala jméno panovníka Moabitů na 2.800 let starém epigrafu, nalezeném před 150 lety v Zajordánsku.

Mešová stéla, čedičový monument, byla před 150 lety objevena v Zajordánské poušti.   Obsahuje bezpočet informací o dějinách starého Izraele a je stálým pramenem debat o přesnosti Bible. Text je datován do druhé poloviny 9. století př. n.l. ve kterém se král Moabitů vychloubá vítězstvím nad severním královstvím Izraele a jeho božstvem JHWH. Je to první zmínka o Bohu Židů vyjma Bible. Nápis svědčí o historizaci biblických postav, mezi nimi o samotném Méšovi, jakož i izraelském králi Omri a jeho synu jménem Ahab.

Na stéle jsou i poškozené části, které jsou stěží čitelné. Studie archeologa Izraele Finkelsteina, historika  z Nadav Na´aman  a Thomase Römera znalce Bible z Collége de France a univerzity v Lausanne navrhuje nový překvapivý způsob čtení obskurní části Méšovy stély.

Práce se snímky s vysokým rozlišením

Nová interpretace spočívá na vysokém rozlišení fotografií papírového obtisku textu, který byl proveden krátce po objevení stély v roce 1868. V některých případech jsou písmena v lepším stavu než na epigrafu. Beduini rozbili kámen brzy po jeho nálezu. I když byla většina znovu spojena, stále některé částí chybí. Stéla a papírový obtisk jsou dnes uloženy v pařížském muzeu Louvre.

Nová analýza obtisku napovídá, že vládce Moabitů Balak, uvedený ve 4. knize Mojžíšově (kapitola 22 – 24) sehrává klíčovou úlohu v biblickém podobenství na stéle jako Méšův rival  o nadvládu nad Moabem. V Bibli se objevuje Balak daleko dříve v dějinách Hebrejců, a sice před dobou Méši. Čtyřicet let po exodu, kdy  Izraelité vyšli z pouště, stále pod vedením Mojžíše na cestě do zaslíbené země procházejí Moabem.

Z obavy před jejich množstvím najímá král Balak proroka a jasnovidce jménem Bileam, syna Beorse aby Hebrejce proklel, ale Bohem inspirovaný prorok pouze žehná dětem Izraele a k velké frustraci Balaka předpovídá zánik Moabu.

Nová interpretace vykazuje anachronismus

Pokud je nová interpretace Méšovy stély správná, znamená, že Balak se přidává k těm charakterům z Bible, kteří byly potvrzeny epigrafy mimo Bibli. Zároveň se poukazuje na to, že biblická epizoda je anachronicky prezentována.

Jedna z nejzávažnějších a rozporuplných interpretací od řádku 31 byla na stéle uveřejněna v devadesátých letech francouzským vědcem André Lemairem, který tvrdí že vybledlá písmena se mají číst jako .BT(D)WD. Jelikož staří Moabité hovořili přibližně stejným jazykem, jakým byla stará hebrejština, mohlo by to znamenat pouze: Bejt-David – dům Davidův. Společně s nápisem Tel-Dan by táto interpretace zařadila Méšovu stélu pouze ke dvěma známým zmínkám citujícím Davida mimo Bibli.

Zjištění vedou k bouřlivým debatám

Nová zjištění rozvířila bouřlivé debaty o historizaci a rozsah monarchie vedené Davidem a jeho následníky. Kdyby Juda obsadil Zajordánsko v 9. století př.n.l., obstál by argument, že biblická tvrzení o velkém teritoriu v dobách Davida a Šalamouna obsahují zrnka pravdy. Finkelstein a další autoři studie představují významná tvrzení. Argumentují, že v Jeruzalémě či jinde, je málo archeologických  nebo textových důkazů pro velkou izraelskou říši popsanou v Bibli.

V této souvislosti nutno vzpomenout Horonaim. Jedná se o místo v Bibli nejednou citované, které se objevuje i na stéle. Odborníci jej srovnávají se současným jordánským městem Kerek, které se nachází jihovýchodně od Mrtvého moře. Toto téma je předmětem debaty.

Ačkoli mohl být David historickou osobou, říkají archeologové kritičtí vůči Bibli, že mohl být pravděpodobně spíše vládce malého městského státu na židovské hornatině jehož říše určitě nesahala až po Jordán. Ve své nové studii k Měšově stéle odmítají Finkelstein a jeho kolegové interpretaci Lemaire. Nové obrazy, které studovaly, svědčí o tom, že jméno vládce Horonaimu  se stává pouze ze tří souhlásek, a pouze první jsou jasně čitelná: písmeno „beth“. Ale výzkumníci pokračují dále a navrhují, že jméno lze číst také jako B(LK) – neboli Balak.

„Hypotéza spočívá na přezkoumání levantských vlastních jmen, které začínají na ´B´ a mají tři písmena“ vysvětluje Thomas Römer. „Z průzkumů vyplývá, že Balak by byl nejlepším kandidátem.“ Jméno odpovídá podle Finkelsteina biblickému popisu Balaova království, jižně od řeky Arnon, která protéká zhruba 30 km severně od Kertaku k Mrtvému moři, neboli Horonaimu na Méšově stéle.

Nápis na Tell Deir Alla

V roce 1967 objevili archeologové na Tell Deir Alla na východní straně jordánského údolí nápis z raného 8. století př. n.l. věštbu jistého „Bileama s(yna z Beo)ra, jasnovidce Bohů“. Zda nápis Tell Deir Alla hovoří o nějaké známé nebo smyšlené osobě, kterou neznáme, není jasné. Přibližuje ovšem Bileama. „Zřejmě byl známou postavou“, říká Finkelstein deníku Ha´aretz. „Když shrnete tyto důkazy, domnívám se, že identifikace Balaka v řádku 31 Méšovy stély jsou solidní.“¨

Lemaier, francouzský archeolog není s tímto závěrem srozuměn a prosazuje vlastní interpretaci. Zatím, co nevylučuje historickou osobnost Balaka, je jeho jméno na stéle „nejen domnělé, ale i nepravděpodobné,“ sděluje Lemaire emailem deníku. Na druhé straně se nehodí čtení sporného textu jako Dům Davidův „nejen kvůli stopám písmen, ale i v kontextu“, tvrdí.

(eb)

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com