Eurokomisařka Věra Jourová o antisemitismu, mladých Židech v Evropě a jejich budoucnosti
Věra Jourová pro Jüdische Allgemeine
Minulý týden uveřejnila EU průzkum provedený mezi mladšími Židy ve dvanácti zemích. Jaké jsou nejdůležitější poznatky?
Bohužel musíme konstatovat, že mezi mladšími Židy, kteří žijí v zemích Evropské unie převládají značné obavy. Čtyři pětiny dotázaných udávají, že antisemitismus je pro ně velkým, ne-li největším problémem se kterým se potýkají. Více než 41 procent udává, že navíc uvažují obrátit se k Evropě zády. V tom spatřuji mimořádný problém. Právě na školách a univerzitách zjišťujeme nenávist k Židům i v porovnání s posledním průzkumem v roce 2012. Mladí jsou dotčeni zejména antisemitismem. Průzkum svědčí o rozsahu problému. Doufáme, že to vlády přiměje k jednání.
Tají mladí Židé svůj původ na veřejnosti?
Řada mladých lidí si je vědoma toho, že by mohli být na ulici nebo na svém pracovišti vystaveni nenávisti, kdyby se „hlásili ke svému židovství“. Je zajímavé, že jsme v našem průzkumu zjistili, že přibližně 60 procent dotázaných mladších lidí nosí oproti starším na veřejnosti židovské symboly jakými jsou jarmulky nebo davidovy hvězdy. Přiznávají takto svoji příslušnost ke své židovské identitě a nenechávají se zastrašit. Vlastně by to mělo být normální, ale neplatí to všude. Musíme se snažit, aby se židovští občané všude v Evropě cítili bezpečně a byli respektování. Důležité je, jak v uplynulých dnech německý komisař pověřený bojem proti antisemitismu problém veřejně pojmenoval, aby následovala protiopatření.
Tohle zjištění není novinkou. Zaspala EU?
Nikoli, již dávno jsme navýsost bdělí, pokud jde o tento problém. Vždyť průzkum se konal právě proto, aby se šlo na kořen věci. Chceme vědět, jak postižení myslí a nasloucháme jim jedná-li se o možná řešení. Skutečnost, že IHRA – definice antisemitismu byla za naší podpory židovskými studenty na moha univerzitách uznána a podporována.
V čem spatřujete východiska na zlepšení dané situace?
Stěžovat si na vzniklé problémy ničemu nepomáhá, zapotřebí jsou konkrétní odpovědi. Jako příklad chci uvést boj proti nelegálním nenávistným poselstvím na internetu. Týká se to především mladší generace, která se často cítí bezbranná. V roce 2016 jsme vypracovali společně s velkými internetovými platformami kodex chování. Od té doby se na sociálních sítích nenávistná poselství a štvavé komentáře daleko rychleji a důkladně smazávají. V roce 2016 to bylo pouze u 28 procent, dnes se odstraňují po ohlášení všechny takto zaměřené informace z 72 procent během 24 hodin.
A to stačí?
Samozřejmě nutno ještě udělat mnohem víc. Pouze třetina dotázaných mladých Židů je spokojena s tím, co činí vládní kruhy v boji proti antisemitismu. Utvořilajsem proto pracovní skupinu řízenou komisí proti antisemitismu v niž budou zástupci ministerstev zcela cíleně jednat s židovskými zástupci o konkrétních problémech jakými jsou bezpečnost, vzdělávání či využití definice IHRA. První zasedání se již konalo 20 června v Bruselu. Našim konkrétním cílem je, aby všechny členské země EU přijaly národní strategie proti antisemitismu. Tohle nutno zlepšit, ale jsme na dobré cestě. Evropští Židé zde musí mít budoucnost. To lze pak uskutečnit, když neztratíme důvěru mladých židovských spoluobčanů.
S Eurokomisařkou za Jüdische Allgemeine hovořil Michael Thaidi
https://www.juedische-allgemeine.de/politik/grosse-besorgnis/
