Gita Zbavitelová: Napětí mezi palestinským Hamásem a Izraelem znovu sílí
V poslední době roste počet incidentů u hranic s Pásmem Gazy, které nahlodávají neoficiální červnové příměří zprostředkované Egyptem a OSN mezi tamějším vládcem, palestinským teroristickým hnutím Hamás, a Izraelem.
Začátkem srpna narušil člen Hamásu hraniční plot, a než byl zabit, zranil tři izraelské vojáky. V pátek v noci se do Izraele pokusili proniknout čtyři po zuby ozbrojení Gazané a byli zastřeleni. Izraelská tajná služba Šin Bet pak uvedla, že chtěli provést teroristický útok anebo únos civilistů či vojáků. A v neděli vojáci zabili u hranic dalšího člena Hamásu, který se snažil dostat do Izraele a začal po nich střílet.
Hamás se však netypicky k ani jedné této události nepřihlásil ani nepřiznal, že by útočníci pocházeli z jeho řad. Podle některých izraelských komenátorů jde o individuální akce, které jsou výsledkem rostoucí frustrace Gazanů, podle jiných zase naznačují, že moc Hamásu slábne a jeho členové nespokojení s izraelským paktem jednají na vlastní pěst. Pravděpodobnější je ale spíš nová taktika hnutí. Hamás nechce vyvolat konflikt, aby si udržel výhody plynoucí z klidu zbraní, a tak se k incidentům nehlásí a dává tím Izraeli najevo, že nestojí o eskalaci. A izraelská vláda mu jeho výmluvy věří a je se situací spokojená. Protesty Gazanů u hraničního plotu, které trvají už skoro půldruhého roku, sice pokračují dál, ale jsou výrazně klidnější a méně početné a prudce kleslo i množství vypouštěných zápalných balonů, které přes rok ničily izraelskou přírodu a pole.
Izrael v nikdy nepřiznané dohodě o příměří slíbil, že výměnou za klid na hranicích a zastavení žhářských útoků bude nadále povolovat už tři čtvrtě roku trvající výplaty peněz Kataru chudým rodinám v Gaze a hned v červenci jednu umožnil. Rovněž se zavázal, že v pásmu povolí nejrůznější stavební projekty, rozšíří rybolovnou zónu, bude dodávat léky, zdravotnické potřeby a palivo pro elektrárnu a zvýší počet povolení ke vstupu obchodníků z Gazy do Izraele. Izraelská vláda tak paradoxně pomáhá Hamásu, aby se udržel u moci.
Premiér Binjamin Netanjahu pokračuje ve své široce kritizované zdrženlivosti a trestá porušování příměří Hamásem jen symbolickými leteckými údery na cíle teroristů bez lidských ztrát. Hnutí tak bez obav z následků vyvolává incidenty dál. Mnoho Izraelců v čele s obyvateli pohraničních oblastí tuto strategii odsuzuje a požaduje razantní odvetu, která by teroristy od ustavičných provokací odradila. Jejich pocity vyjádřil v červenci billboard u hlavní dálnice v Tel Avivu – byl na něm rozzářený vůdce Hamásu Ismaíl Haníja v plavkách, s kufrem plným peněz a nápisem: „Děkuji, Izraeli, mám tě rád. Ismaíl.“.
Izraelci se však odstrašujícího úderu proti Hamásu hned tak nedočkají – v polovině září půjdou už k druhým předčasným volbám v tomto roce a vojenský konflikt s případnými oběťmi by mohl Netanjahua připravit o hlasy voličů. Volby ukážou, o kolik jich přijde svou nečinností; jeho největší soupeř, uskupení Modrobílá bývalého náčelníka hlavního štábu armády Benyho Gance, slibuje Hamásu razantní odplatu a dokonce i svržení.
Kromě incidentů u hranic s Gazou přibývají také útoky na Západním břehu. Nejvážnější byla minulou středu vražda 18letého vojáka, na níž se Hamás podílel. Zpravodajské služby také zajistily buňku Hamásu v Hebronu, která se chystala odpálit bombu v Jeruzalémě. A o víkendu, na který připadl jak židovský svátek Tiša be-av, tak muslimský íd al-adhá, došlo k potyčkám muslimů s izraelskou policií na Chrámové hoře v Jeruzalémě, při nichž byly zraněny desítky lidí, včetně čtyř policistů. Hamás a druhá největší teroristická skupina v Gaze, Islámský džihád, pohrozily Izraeli násilnou odvetou a vyzvaly Palestince k obraně mešity Al-Aqsá na Chrámové hoře, kterou nikdo neohrožuje.
Hamás se cítí silný. Nejen že mu procházejí provokace na hranicích Gazy, ale upevnil i spojenectví s Íránem. Nejvyšší představitelé hnutí nedávno Teherán navštívili a posílili vzájemné vztahy. Kromě příslibu nové výzbroje získali i nabídku, že výměnou za informace o rozmístění izraelských zbraní budou od Íránu dostávat 30 milionů dolarů měsíčně místo dosavadních necelých šesti.
Vůdci Hamásu navíc řekli libanonskému deníku Al-Akbar, který je napojen na tamější hnutí Hizballáh, že jestli Izrael v Gaze provede nějakou větší vojenskou operaci, připojí se k odvetě i Hizballáh z Libanonu a Írán ze Sýrie. A naopak – kdyby vzplanul konflikt na izraelském severu, Hamás začne ostřelovat Izrael z jihu, aby armáda musela rozložit síly. Zpravodajské služby však tento scénář předpovídaly už dříve, což je také jeden z důvodů Netanjahuova odkládání agresivní operace proti Pásmu Gazy – soustřeďuje se víc na hrozbu Íránu a Hizballáhu, kterou považuje za nebezpečnější. A Hamás si zatím myslí, že má navrch.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
