První důkazy o obklíčení Jeruzaléma křižáky. Archeologové objevili na hoře Sion přesně datovaný příkop
Výsledky průzkumu Mount Sion, projektu Univerzity Severní Karolíny
První důkazy o obléhání Jeruzaléma křižáky 15. července 1099 byly objeveny nedaleko zdí Starého města na hoře Sion. Před 920 lety prorazili křižáci městské zdi a dobyli město. Nyní nalezli odborníci zabývající se průzkumem hory Sion zcela přesně datovaný příkop. To, co vědci dosud pokládali za mýtus, lze nyní hodnověrně prokázat.
Archeologické vykopávky provádí odborníci Univerzity Severní Karolíny společně se svými kolegy z univerzity v Aškelonu. Objevili příkop z 11. století, který je prvním důkazem obléhání Jeruzaléma rytířem křižáků Raymondem ze St. Gilles. Dne 15. července 1099, neboli téměř přesně před 920 lety, prorazil městské opevnění.
I když dva dobové texty odkazují na příkop, ten byl nalezen teprve nyní. Dříve mnozí odborníci dokonce o jeho existenci pochybovali, sdělil ředitel výzkumu Šimon Gibson. „Považovali to za smyšlenku kronikáře z 12. století“. Současné vykopávky byly zahájeny v roce 2008 podél jižní části zdi Starého města nedaleko Sionské brány.
Příkop nebyl určen aligátorům
V žertovném tónu tvrdí Gibson o rozšíření představě, že s jistotou nebyl naplněn vodou pro aligátory. Spíše šlo o poněkud mělčí příkop, hluboký pouze 4 metry což bylo pro nájezdné křižáky „překážkou“, protože svou útočnou základnu nemohli postavit u městské zdi aby jí pronikli do města. U příkopu byly nalezeny praky, hroty šípů a další pozůstatky bojových předmětů.
„Nečekaným nálezem byl neobyčejný fátimovský šperk na podlaze opuštěné budovy z 11. století, který stál na vnější straně zdi. Byl vyroben ze zlata, perel a polodrahokamů ve formě náušnice. „Zřejmě jeho osmicentimetrová délka byla příčinou upadnutí od ucha,“ tvrdí Gibson a dodává, že vzhledem k hranici Fátimského chalifátu a nálezu dalších šperků mohou být egyptského původu a snad sloužily jako spony oděvů.
Pro nález tak velkého luxusního šperku na podlaze domu se nabízí další vysvětlení. „Kdo ho ztratil? Byl to někdo, kdo se ukrýval před křižáky, nebo byl lupem jednoho z křižáckých vojáků či jej dostal velitel, který hodlal příkop naplnit vodou?“ ptá se Gibson. Podle dvou kronik nabídl během pětitýdenního obléhání Raymond ze St. Gilles z Provánce každému ze svých vojáků jeden zlatý dinár, aby příkop pod rouškou noci naplnili vodou, a tím zabránili postavit útočné obležení podél zdi. Při pokusu o průlom by byli křižáci napadeni – v okolí se nalezl bezpočet šipek a kotle na vroucí olej.
Vzdor všem potížím se vojákům podařilo příkop zaplnit. Útočná věž byla postavena, ale současně zapálena. Den poté prolomily další skupiny křižáků městskou zeď na severní straně a po svém vítězství vraždili místní obyvatele, tvrdí archeologové.
Krví pokryta koňská kopyta
Jeden z článků Davida Eisenstadta z roku 1977 popisuje tragickou scénu: „Křižáci povraždili brutálním způsobem židovské a muslimské obyvatele Jeruzaléma. Tento masakr byl tak hrůzný, že ulicemi protékala krev, kterou byla pokryta dokonce koňská kopyta. Členové židovské obce byli vehnáni do synagogy, která byla posléze zapálena. Zhruba 40.000 obyvatel Jeruzaléma se u městských bran prodávalo jako otroci. „Když byli křižáci uspokojeni masakrem soustředili se v kostele Svatého hrobu k díkuvzdání.“
Strategicky důležitý příkop byl nalezen v roce 2014 a trvalo pět sezón během kterých probíhal výkop, aby mohly být odkryty jednotlivé vrstvy. Gibson tvrdí, že při vykopávkách našel také zbytky seladonové keramiky z 11. století s nefritově zelenou glazurou pocházející z Dálného Východu, které podle něj přinesli Fátimité. Podle Lafi Lewise, experta zabývajícího se křižáky a bojovou archeologií, je pravděpodobné, že Fátimité příkop vyhloubili poté co se doslechli, že se k Jeruzalému blíží křižáci.
Během pětitýdenního obléhání se pokusili křižáci postavit tři obléhací věže, dvě na severu, jednu na jihu, tvrdí Levis. Ve svém důsledku by to bylo umožnilo, podle Gibsona, prolomení zdi na jižní straně a umožnilo křižákům dostat se ke zbytkům byzantského Cardo Maximus.
Dalším, stále ještě mystickým nálezem, je nápis na kamenné nádobě z roku 70 n.l. o němž Gibson tvrdí, že byl nalezen ve velké vile a snad sloužil ve zbožné rodině k mytí rukou. Navíc sdělil, že nález bude brzy představen veřejnosti. Je na ní záhadně formulovaný nápis, který připomíná stále ještě ne zcela rozluštěné svitky od Mrtvého moře. Současně byla nalezena i římská mince s obrazem císaře Nera; ražena byla zřejmě v roce 56 n.l.
(eb)
