Gita Zbavitelová: Írán směřuje k obnově výroby jaderné zbraně
Írán tento týden udělal další kontroverzní krok k obnově svého jaderného programu, který pozastavila mezinárodní smlouva z roku 2015 podepsaná i Spojenými státy, Británií, Francií, Německem, Čínou a Ruskem.
V červenci začal v jaderné továrně v Natanzi obohacovat uran na 4,5 procenta, třebaže dohoda mu povoluje jen 3,7%. Oznámil také, že navzdory zákazu hodlá obnovit činnost těžkovodního reaktoru v Araku, kterou mu smlouva zakázala, aby nemohl produkovat plutonium k výrobě jaderné zbraně. V srpnu překročil povolenou zásobu nízkoobohaceného uranu stanovenou na 203 kilogramů o skoro 40 kg. V srpnu prezident Hasan Rouhání prohlásil, že Írán už limity dohody nebude respektovat a začal instalovat nepovolené vyspělé odstředivky, zdvojnásobil jejich počet a vyvíjí prototyp, který dokáže obohacovat uran padesátkrát rychleji, než mu povoluje smlouva. A teď ve čtvrtek začal v podzemní továrně ve Fordu plnit více než jeden tisíc odstředivek plynem. To může umožnit výrobu obohaceného uranu, který Írán podle dohody vyrábět nesmí. Je to zatím její nejvážnější porušení, protože Fordo se tak změnilo z výzkumného střediska povoleného smlouvou v aktivní jaderné zařízení.
Omezení mezinárodní dohody zvané „Společný komplexní prováděcí plán“ (JCPOA) měla platit do roku 2025. Pod tlakem hospodářských sankcí donutila Írán přijmout ústupky, které dlouhá léta odmítal. Podle Izraele, pro který íránský jaderný program představuje existenční hrozbu, scházely Teheránu v době podpisu smlouvy k výrobě atomové bomby nanejvýš tři měsíce.
Izrael byl však s dohodou od začátku nespokojen, protože jaderný program jen zpomalila, ale nezastavila, a ponechala ho tak na prahu jaderného klubu. Nejproblematičtější byla pro Izrael možnost, že Írán bude po vypršení dohody smět v jaderném programu bez zábran pokračovat. Premiér Binjamin Netanjahu marně přesvědčoval signatáře o nutnosti smlouvu vylepšit, ale nepomohlo ani loňské zveřejnění podrobností o íránském jaderném archivu získaném tajnou službou Mosad, který dokazuje, že Írán lhal, když tvrdil, že jaderný program ukončil. To ve čtvrtek potvrdila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Izraelce nakonec vyslyšel jen Donald Trump – loni v květnu americký podpis pod dohodou stáhl a od té doby na Írán uvaluje stále nové sankce, aby ho přiměl k dojednání nové smlouvy. Ostatní signatáři se dál snaží udržet tu stávající, ale Teheránu připadá jejich úsilí nedostatečné. Tento týden dal Rouhání Evropě dva měsíce na to, aby Íránu nějak umožnila americké sankce obcházet.
Írán si pozvolna připravuje půdu k plné obnově jaderného programu. I když jsou jeho dosavadní kroky podle expertů spíš vydíráním a všechny se zatím dají vrátit, situace je velmi znepokojivá. Jestli se Teherán nedočká zrušení sankcí, bude mu k zahájení výroby jaderné zbraně chybět jen krůček. Podle amerického Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost bývalého zbrojního inspektora OSN Davida Albrighta by pak mohl získat dostatek uranu k výrobě atomové bomby do jedenácti měsíců.
Znovu se tak objevuje i hrozba izraelského útoku na íránská jaderná zařízení, kterou podpis mezinárodní dohody utlumil. Izrael má schopnosti zasáhnout v tak vzdálené zemi – už v roce 1981 zničil jaderný reaktor v Iráku a v roce 2007 v Sýrii. Před podpisem dohody úder na íránské továrny vážně zvažoval a v roce 2010 ho málem provedl, ale nakonec dal šanci mezinárodním jednáním. Teď premiér Netanjahu opět zdůrazňuje, že jeho země jaderný Írán nepřipustí.
Írán provokuje nejen porušováním dohody. Zaútočil také na ropné tankery a saúdská ropná pole, sestřelil americký bezpilotní letoun a systematicky se snaží vybudovat vojenské základny v Sýrii, Libanonu a Iráku, odkud by mohl útočit na Izrael. Ten se mu v tom pokouší zabránit leteckými a raketovými údery, kterých už provedl stovky, ale Teherán se svého záměru nevzdává – a navzdory izraelským útokům už získal schopnosti židovský stát ze všech tří zemí napadnout. Podle izraelských vojenských analytiků je střet obou zemí nevyhnutelný a je pouze otázkou času.
Řešení se nerýsuje ani v otázce íránského porušování jaderné dohody – Spojené státy sankce neukončí, Evropa se k nim nepřidá a Írán bude dál zkoušet, jak daleko může zajít.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
