Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová o pozadí nového konfliktu mezi Izraelem a Gazou

Napětí mezi Pásmem Gazy a Izraelem sílilo od loňského března, kdy tamější vládce, teroristický Hamás, zahájil protesty u izraelských hranic doprovázené útoky na izraelské vojáky a pokusy o proražení hraničního plotu. V posledních měsících se ale situace trochu uklidnila – v rámci příměří zprostředkovaného Egyptem se Hamás zavázal, že provokace utlumí, a Izrael slíbil, že do Gazy umožní přísun katarských peněz, stavební projekty a dodávky léků a paliva pro tamější elektrárnu.

To se však nelíbí druhé největší teroristické skupině v Gaze, Islámskému džihádu, který je napojen přímo na Írán a dostává od něj peníze i rozkazy. Jeho ozbrojenci v posledních týdnech odpálili na Izrael řadu raket a ten v odvetách bombardoval cíle Hamásu, který je podle něj za situaci v pásmu odpovědný, přestože nemá nad Islámským džihádem kontrolu, a dokonce několik jeho členů zadržel. Islámský džihád však s íránskou pomocí sílí a v současnosti představuje pro Izrael větší hrozbu než Hamás.

Ostřelování Izraele nezastavil. Hlavním iniciátorem a plánovačem útoků byl velitel Islámského džihádu Bahá abú Atta, který také posílal ostřelovače k izraelským hranicím, organizoval jejich narušování a dohlížel na výrobu zbraní a modernizaci střel. Podle izraelské armády měl na svědomí stovky teroristických útoků a právě připravoval nový.

Izrael Attu opakovaně, ale marně varoval. Armáda tak na něj v noci na úterý provedla cílený atentát a zabila ho a s ním i jeho manželku.

Zároveň došlo k útoku v Sýrii, k němuž se Izrael nepřihlásil. Islámský džihád ale potvrdil, že terčem byl jen několik minut po zabití Atty v Gaze damašský dům zástupce velitele hnutí Akráma Adžúrího. Podle syrské agentury Saná zemřeli dva lidé, ale není jasné, jestli je mezi nimi i Adžúrí.

Islámský džihád však přiznal smrt Bahá abú Atty a přísahal pomstu. Jen do úterního poledne odpálil na Izrael asi 150 raket, které zranily desítky Izraelců a statisíce lidí zahnaly do krytů.

Izrael svého času prováděl cílené útoky celkem často, ale v poslední době jsou vzácné. Používal je proti zvlášť radikálním vůdcům teroristických organizací nebo nebezpečným teroristům, kteří měli na svědomí mnoho životů a připravovali další útok. Cílené atentáty schválil v roce 2006 za určitých podmínek i izraelský Nejvyšší soud jako legitimní formu sebeobrany proti terorismu. Armáda jich provedla stovky, a mimo jiné tak v roce 2002 zlikvidovala strůjce řady smrtonosných teroristických útoků Saláha Šahádu z Hamásu, v roce 2004 zakladatele Hamásu Ahmada Jásína nebo o čtyři roky později velitele libanonského hnutí Hizballáh Imáda Mugníju. Cílenými útoky byla i odvetná operace proti pachatelům a organizátorům masakru izraelských sportovců na mnichovské olympiádě v roce 1972 nebo akce proti íránským vědcům, která měla zpomalit jaderný program Teheránu. Metody jsou různé – od raket přes automobilové bomby až po jed, jako v případě předsedy Lidové fronty pro osvobození Palestiny – Hlavní velení Wádího Haddáda zodpovědného za únos letadla do ugandského Entebbe, jehož v roce 1978 otrávila zubní pasta.

Atentáty však měly často sporný účinek, protože na místo obávaného vůdce nastoupil někdo ještě radikálnější, jako například generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh místo zavražděného Abbáse Músáwího. Dalším neblahým důsledkem atentátů bývá vzplanutí vojenského konfliktu – po zavraždění velitele Hamásu Ahmada Džabarího v roce 2012 zuřily líté boje celý týden. Izrael proto cílené útoky omezil; přistupuje k nim jen ve výjimečných případech a dbá na co nejmenší vedlejší civilní ztráty. Před dnešním atentátem na Attu byl poslední obětí cíleného útoku letos v květnu velitel Hamásu Hámid Chudrí, který přivážel teroristickým skupinám v Gaze peníze z Íránu.

Riziko většího vojenského střetu hrozí i tentokrát. Raketové útoky z Gazy zatím pokračují stejně jako izraelské odvety – a po mnoha měsících vlažných odpovědí na provokace teroristů a kritiky izraelské veřejnosti tentokrát vláda slibuje ráznou odplatu. Je to vzkaz i pro Írán, jemuž Izrael už několik let maří snahu vybudovat si základny v Sýrii a ničí jeho dodávky vyspělých zbraní pro Hizballáh. A v posledních týdnech se obává, že Írán přistoupí k přímému raketovému a bezpilotnímu útoku na židovský stát.

Svou roli v razanci izraelských odvet hraje i situace na izraelské politické scéně. Premiérovi Binjaminu Netanjahuovi se nepodařilo sestavit vládu a zatím nemá štěstí ani jeho soupeř Beny Ganc. Levice už Netanjahua obvinila, že atentát na Attu provedl kvůli politickým ziskům.

Další vývoj bude záležet teroristech v Gaze. Izrael odvety zastaví, když ostřelování přestane, ale pokud ne, letecké údery vystupňuje. Situace však může snadno přerůst v otevřenou válku jako před pěti lety.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Sdílet:

One Response to “Gita Zbavitelová o pozadí nového konfliktu mezi Izraelem a Gazou”

  1. Milan napsal:

    Egypt zprostředkoval příměří,je už zřejmé,že Izrael bude muset odškodnit útok na Bahá abú Atta a jeho manželku.Pokud to byla kalkulace exprem. Netanjahua, atentát byl proveden,ale důsledky není možné odhadnout a rozkrýt.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com