Izrael i Palestinci prožili mimořádně špatný rok – Izrael politicky a Palestinci finančně. Izrael nemá už od dubna řádnou vládu. Zažil dvoje předčasné volby a v březnu půjde k třetím. Ani z jedněch nevznikla vládní koalice kvůli obtížně řešitelnému rozložení sil a neústupnosti dvou hlavních politických stran, ale především bezbřehé touze po moci prozatímního premiéra Binjamina Netanjahua, jehož se nejvyšší státní zástupce rozhodl obžalovat z korupce, podvodu a zneužití důvěry ve třech kauzách. Netanjahu při vyjednávání o vzniku vlády odmítl jakýkoli ústupek, který by ho připravil o premiérské křeslo, protože zákon obžalovanému předsedovi vlády nenařizuje demisi. Netanjahu je snad v Izraeli jediný, kdo si třetí nákladné volby během jediného roku přeje – je si jist vítězstvím, přestože průzkumy naznačují opak.
Izrael mezitím pokračuje v útocích na íránské a proíránské cíle v Sýrii a nově i v Iráku, kde začal Teherán rozmisťovat vyspělé rakety namířené na židovský stát. Leteckých a raketových úderů byly desítky, a to i s řadou obětí z řad íránských vojenských činitelů a členů iráckých proíránských milicí. Izrael zatím úspěšně maří vznik koridoru z Teheránu přes Irák a Sýrii až do Libanonu, jímž Írán dodává vyspělé zbraně libanonskému hnutí Hizballáh, ale s každým útokem roste riziko přímého izraelsko-íránského konfliktu; Írán se ostatně v uplynulém roce několikrát pokusil na Izrael zaútočit.
Izraelská armáda likviduje zbraně i na Sinajském poloostrově, kde je terčem jejích úderů pašovaná výzbroj pro palestinské teroristické hnutí Hamás. Po celý rok ji také zaměstnávalo Pásmo Gazy, které Hamás ovládá. Často prováděla odvety za ostřelování raketami, a v listopadu dokonce proběhla dvoudenní miniválka. Tentokrát ji však nevyprovokoval Hamás, ale druhá největší teroristická skupina v Gaze Islámský džihád, spojenec Íránu, který na Izrael odpálil 450 raket během 50 hodin. Hamás se konfliktu nezúčastnil, protože stojí o příměří; jedná o něm prostřednictvím Egypta, a těsně před koncem roku dokonce oznámil, že až do konce března 2020 pozastavuje každotýdenní násilné protesty u izraelských hranic. Celkem však teroristé z Gazy na Izrael v roce 2019 odpálili přes 1500 raket.
Premiér Netanjahu dosáhl i několika diplomatických úspěchů. Po dřívějším americkém uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele letos Donald Trump uznal za izraelské území i Golanské výšiny a přestal považovat židovské osady na Západním břehu za nezákonné. Naopak Evropský soud nařídil všem členským zemím Evropské unie, že produkty těchto osad nesmějí na svém trhu označovat za izraelské.
Jednání o míru mezi Izraelem a Palestinci nadále nepokračují – už od roku 2014. Ani jedna strana k nim nejeví ochotu a palestinská samospráva už přes dva roky bojkotuje Spojené státy.
V uplynulém roce se kvůli svému postoji ocitla na pokraji finančního krachu. Američané jí zastavili veškerou finanční pomoc ve výši více než 840 milionů dolarů ročně a stejně tak příspěvky Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. Také řada dalších zemí svou finanční pomoc přerušila – kvůli tomu, že samospráva vyplácí vysoké renty pachatelům teroristických útoků vězněným v Izraeli. Vzhledem k velkému výpadku mezinárodních příspěvků do palestinského rozpočtu dostávají palestinští státní zaměstnanci jen polovinu platu, ale renty vězněným teroristům samospráva naopak zvýšila o 11%. Koncem roku vyjádřil znepokojení nad palestinskými rentami vrahům i Mezinárodní trestní soud, podle kterého by mohlo jít o válečný zločin.
Předseda samosprávy Mahmúd Abbás oznámil záměr uspořádat dlouho odkládané volby do palestinského parlamentu i na svou vlastní funkci a prohlásil, že sám už kandidovat nebude. Není to však poprvé, a panuje proto přesvědčení, že volby opět nebudou.
Nezlepšuje se ani život obyvatel Pásma Gazy, přestože Izrael celý rok povoloval Kataru, aby vyplácel podporu nejchudším Gazanům. Katar hradí i palivo pro tamější elektrárnu. Podle OSN žije v chudobě už 53% lidí a 80% je závislých na mezinárodní pomoci, ale vládnoucí Hamás dál investuje pouze do výroby zbraní. Když je otevřený hraniční přechod do Egypta, Gazané hromadně emigrují; jen v roce 2018 jich podle britského Economistu odešlo na 24 000, v prvních šesti měsících roku 2019 dalších 33 000 a podle současných průzkumů chce Gazu opustit skoro polovina všech obyvatel.
Zlepšení se nerýsuje ani v novém roce. Palestincům dál vládne umíněný 84letý nemocný vůdce, jemuž vypršel mandát před deseti lety, a finanční situace samosprávy se stále zhoršuje. Izrael zase vstupuje do roku 2020 v nestabilní politické situaci, bez státního rozpočtu, s nejistou budoucností a obžalovaným premiérem, který se odmítá vzdát moci.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus