Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová: Plán izraelské anexe se hroutí

Jen dva týdny zbývají do 1. července, kdy chce izraelský premiér Binjamin Netanjahu zahájit plánovanou anexi části Západní břehu. Svůj záměr neustále potvrzuje, ale už tuší, že se mu hroutí. Izraelci dodnes ani nevědí, které a jak velké území chce vlastně vláda anektovat, a neví to ani armáda, která má za úkol připravit se na očekávané palestinské násilnosti.

Proti zamýšlené anexi se postavilo celé mezinárodní společenství a stále víc od ní couvají i Američané. Evropská unie by nejraději uvalila na Izrael sankce, ale protože s tím některé členské země nesouhlasí, plánují je přijmout jen jednotlivé státy, například Belgie nebo Irsko, které také chtějí uznat neexistující palestinský stát, stejně jako až šest dalších zemí, včetně Francie. Jordánsko vyhrožuje „přehodnocením“ mírové smlouvy s Izraelem a král Abdalláh nebere Netanjahuovi telefon. Minulý týden varovaly Izrael Spojené arabské emiráty, nejpřátelštější z arabských zemí, které nemají s Jeruzalémem diplomatické styky. Jejich velvyslanec v Americe dokonce svůj článek zveřejnil v izraelském deníku Jediot achronot a hebrejsky – podle něj anexe zničí veškeré výsledky sbližování s Izraelem, o něž Netanjahu velmi usiluje a které v posledních letech značně pokročilo. Emiráty zároveň upozornily Washington, že anexe oslabí podporu arabských států americkému mírovému plánu. Proti anexi jsou i američtí demokraté, jejichž kandidát Joe Biden má čím dál větší šance vyhrát listopadové prezidentské volby. A palestinské teroristické hnutí Hamás pohrozilo „útoky všech forem“ a po měsíčním klidu odpálilo v pondělí na Izrael první raketu.

Palestinská samospráva přerušila s Izraelem spolupráci a omezila i důležitou koordinaci bezpečnosti. Odmítla dokonce přebírat od Izraele výnosy z cel a daní, které tvoří až 60% jejího rozpočtu, a dobrovolně se ocitla na pokraji finančního krachu. Pohrozila také, že pokud k anexi dojde, vyhlásí samostatný stát s hranicemi z roku 1967 a východním Jeruzalémem jako hlavním městem. A premiér Muhammad Ištaja předložil mezinárodní Čtyřce, složené z Evropské unie, Spojených států, OSN a Ruska, jakýsi „protinávrh“ k americkému mírovému plánu. Ten se však neliší od tradičních palestinských požadavků. Všechny kroky samosprávy svědčí o její bezradnosti. Přitom by anexi nadobro zastavila pouhá ochota předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse spolupracovat s Američany na modifikacích jejich mírového návrhu.

Tento plán, který Palestinci paušálně odmítli, umožňuje Izraeli anektovat až 30% území Západního břehu, zatímco na zbytku má vzniknout samostatná Palestina. Podle Američanů však musí případná anexe proběhnout v součinnosti s Palestinci jako součást mírového procesu. S jejím jednostranným provedením, jak to chce udělat Netanjahu, nesouhlasí spoluautor plánu, zeť Donalda Trumpa Jared Kushner, jemuž se k jeho určité podpoře podařilo přemluvit i arabské státy. K dalším překážkám anexe patří dosud neukončené izraelsko-americké mapování Západního břehu, které má určit nejvhodnější lokality, ale i mnohem důležitější problémy Donalda Trumpa, jako je epidemie koronaviru, bouře proti rasismu, ekonomická krize a jeho klesající preference. Američané navíc trvají na tom, že izraelská vláda musí mít na anexi jednotný názor. A ten nemá – koaliční partner, uskupení Modrobílá, svůj souhlas podmiňuje několika těžko splnitelnými předpoklady.

Podle předsedy Modrobílé, současného ministra obrany Benyho Gance, a jeho stranického kolegy, ministra zahraničí Gabiho Aškenazyho, kteří na rozdíl od vyhýbavého Netanjahua podporují americký mírový plán, nesmí být anexe jednostranná, ale musí mít aspoň vlažnou podporu mezinárodního společenství a regionálních partnerů jako Jordánsko a arabské země. Nesmí také narušit izraelské mírové smlouvy s Ammánem a Káhirou, ohrozit bezpečnost Izraele a připojit území s palestinským obyvatelstvem a měla by ji doprovázet nějaká vstřícná gesta vůči Palestincům. Navíc by Modrobílá byla ochotná podpořit jen anexi částečnou a velmi omezenou.

Tuto možnost začíná připouštět i Netanjahu a Spojené státy. Ty by však za určitých podmínek podpořily jen anexi jediného bloku osad v nějaké oblasti, kde žijí výhradně Židé a která by v každé budoucí mírové dohodě připadla Izraeli. To by byl ovšem velký ústupek od anektování 132 osad se zhruba 450 000 obyvateli, jak si to premiér původně představoval. Netanjahuovi se to také nelíbí; anexe jednoho bloku osad by mu historické dědictví nezajistila.

I kdyby však s okleštěnou anexí souhlasila i Modrobílá, Američané a arabské země, musí nejprve izraelsko-americká komise dokončit mapování Západního břehu, a to bude ještě pár měsíců trvat. Pak zase zeslábne ochota Washingtonu, protože Donald Trump si anexi nepřeje těsně před listopadovými prezidentskými volbami.

Netanjahuova vysněná anexe má tolik podmínek, háčků a zádrhelů, že je prakticky neproveditelná, rozhodně 1. července. Vláda má přitom mnohem naléhavější problémy, jako rostoucí počet nakažených koronavirem a potápějící se hospodářství. Podle nejnovějšího průzkumu je pro 42% Izraelců prioritou obnova ekonomiky, zatímco počet stoupenců anexe klesl z 50% před dvěma týdny na 27%.

Sdílet:

One Response to “Gita Zbavitelová: Plán izraelské anexe se hroutí”

  1. gugi napsal:

    Žádný z okolních arabských států nemá ani ekonomicky, ani vojensky na vyvíjení nátlaku na Izrael. Anexe bude realizována a Izrael zůstane nadále (jako po dekády) vojenským obleženým táborem. Z hlediska externě politického se toho moc nezmění. No dobrá – pár arabských států bude dočasně víc vrčet. A to je vše. Po ujištění, že anexe není překážkou mírových vztahů s Egyptem a Jordánskem se pojede dál – za spokojenosti osadníků z Ješ’a.
    Anexe nebrzdí ekonomiku, anexe JE o ekonomice.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com