Gita Zbavitelová: V Íránu byl zabit šéf jaderného programu
V pátek byl nedaleko Teheránu zavražděn hlavní strůjce a šéf íránského jaderného programu Mohsen Fachrízádeh. Ačkoli jeho jméno na Západě moc lidí neznalo, byl to jeden z nejdůležitějších lidí v Íránu a jeho smrt bude mít ještě větší dopad než lednový americký atentát na velitele íránských Revolučních gard Kásema Solejmáního.
Auto s Fachrízádehem napadli cestou domů do města Ábsard za bílého dne útočníci, kteří nejprve odpálili mohutnou bombu v nákladním automobilu na silnici a potom zahájili palbu na vůz s jaderným fyzikem a v přestřelce s ochrankou ho postřelili a zabili i tři bodyguardy. Fachrízádeh podlehl zraněním v nemocnici. Podle agentury Fars byli nejméně tři útočníci zabiti, ale to nemusí být pravda. Je pravděpodobné, že přinejmenším někteří uprchli.
K útoku se nikdo nepřihlásil, ale Írán i američtí zpravodajci jsou přesvědčeni, že za ním stojí izraelský Mosad. Nejspíš mají pravdu, třebaže Izrael atentát nekomentoval. Mosad ho údajně sledoval už od roku 2006. Útočníci ale zřejmě nebyli Izraelci; Mosad dlouhodobě spolupracuje s íránskou nebo kurdskou opozicí a podle některých amerických médií vycvičil k tomuto útoku íránské disidenty. Když izraelský premiér Binjamin Netanjahu před dvěma lety oznámil, že Izraelci objevili v Teheránu archiv s detaily o íránském jaderném programu, a dokonce ho odtamtud odvezli do Izraele, jmenoval poprvé Fachrízádeha jako ředitele íránského jaderného projektu a řekl, aby si jeho jméno všichni „zapamatovali“.
Třiašedesátiletý fyzik a brigádní generál Revolučních gard Fachrízádeh byl přirovnáván ke strůjci americké atomové bomby Robertu Oppenheimerovi. Stál u zrodu íránského jaderného programu, ale podílel se i na vývoji balistických raket. Byl neustále pod ochranou ozbrojeného doprovodu, stejně jako v době atentátu.
Mosad likvidoval jaderné vědce už před deseti lety, aby zpomalil nukleární program. V roce 2007 zemřel za záhadných okolností Ardešír Hoseinpúr a v letech 2010 až 2012 následovali čtyři další: Masúd Alimohammadí, Mádžid Šahrijárí, Dariuš Rezáinežád a Mostafa Ahmadí-Rošan. Šestý jaderný expert, Ferejdún Abbásí, pokus o atentát přežil. V téže době zabila exploze skladu munice v Teheránu i generála Hasana Moghadama, který stál v čele zbrojního programu Revolučních gard.
Izrael svého cíle dosáhl – útoky íránské odborníky tak vyděsily, že jich řada z programu odešla sama. A spolu se sabotážemi, především pomocí počítačového viru Stuxnet, který vyřadil z provozu tisíce odstředivek na obohacování uranu v Natanzi, Izrael íránský jaderný program zpomalil nejméně o dva roky a některé jeho části nadobro zastavil. Ještě v roce 2014 byli v Sýrii při dodnes neobjasněném útoku zabiti čtyři syrští jaderní vědci a jeden íránský.
Atentát na Fachrízádeho měl jistě stejný cíl – zpomalit íránský jaderný program a vystrašit jeho experty. Teherán v poslední době porušuje mezinárodní dohodu omezující jeho jaderný program a v rozporu s tím, co v ní slíbil, navyšuje množství uranu obohaceného nad rámec ustanovení, instaluje nepovolené odstředivky, posiluje zásoby obohaceného uranu, a zkracuje tak dobu, která mu k výrobě atomové zbraně zbývá. Podle odhadů je to jen necelý rok.
Stejný cíl měly zřejmě i letošní záhadné „nehody“ v íránských jaderných továrnách, které jsou rovněž připisovány Izraeli. Během léta došlo k několika výbuchům a požárům, které poškodily vojenské zařízení v Parčinu, továrnu na výrobu raket v Chodžiru a především budovu s odstředivkami v Natanzi.
Írán v pátek přísahal Izraeli pomstu. Nejlepší možnost k tomu má v Sýrii, kde se Íránci pohybují těsně u izraelských hranic, přestože Rusko slibovalo, že nebudou blíže než 70 kilometrů. I v Sýrii však Izrael v posledních týdnech stupňuje útoky na íránské základny; jen minulý týden přišlo při několika náletech na íránské pozice na různých místech v zemi o život přes čtyřicet proíránských ozbrojenců. Izrael v sobotu uvedl všechna svá velvyslanectví do stavu nejvyšší pohotovosti.
Hodně se spekuluje, zda se na atentátu na Fachrízádeho nepodíleli i Američané. Donald Trump si nedávno svolal poradce a konzultoval s nimi možnosti útoku na íránské jaderné továrny. Údajně mu ho rázně nedoporučili. Je však přinejmenším možné, že Trump o pátečním útoku věděl. Tento čin se mu hodí – jeho nástupce Joe Biden se netají záměrem obnovit americký podpis pod íránskou jadernou dohodou, který Trump před dvěma lety stáhl, a dosluhující prezident chce Bidenovi tento krok co nejvíc zkomplikovat.
Atentát na Fachrízádeha bude mít obrovský psychologický dopad, protože musel vyděsit a demoralizovat nejen další jaderné experty, ale i íránské vedení. K útoku došlo za bílého dne, v srdci Íránu a na přísně střeženého člověka, navíc nedlouho potom, co byl rovněž ve dne zastřelen v Teheránu druhý nejvýše postavený šéf Al-Káidy Abú Muhammad Masrí, údajně izraelskými agenty na žádost Američanů. Vzkaz zní: v Íránu není nikdo v bezpečí.
Likvidace Fachrízádeha zpomalí jaderný a možná i balistický program, i když je rozhodně nezastaví. Fachrízádeh o nich sice věděl nejvíc, ale jistě se najde jiný odborník, který ho nahradí – pokud se nebude bát o život.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
