V neděli 7. března se na Novém židovském hřbitově konalo poslední rozloučení s Hankou Maršálkovou, která nenadále zemřela ve čtvrtek 25. února ve věku nedožitých 55 let. Setkání probíhalo dle aktuálních regulí a mohlo se jej zúčastnit pouze 15 osob z nejbližšího okruhu rodiny.
Hanka byla jednou z nemnoha ve své generaci, která již od svého dětství vyrůstala v židovské rodině, která se pravidelně účastnila bohoslužeb v Jeruzalémské synagoze. Když bylo Hance pět let, tak byly v módě množiny. Tehdy poprvé ukázala, že má nebývalý talent v matematice, když v řešeních předčila svého otce. Své matematické nadání rozvíjela na střední škole a posléze vystudovala MFF. O jejích úspěších se v obecní restauraci Šalom vyprávěly legendy. I když se později věnovala především praktickým otázkám finanční analýzy a kapitálovým trhům, byla vždy velmi dobrá i na teoretické úrovni.
Ve druhé polovině osmdesátých let, se Hanka snažila zlepšit poměry na obci, která skomírala pod dohledem normalizačních orgánů. Chtěla, aby byly k dispozici knihy k výuce hebrejštiny pro mladé. Podílela se na organizaci několika petic za náboženské svobody, odluky církve od státu a její podpis nikdy nechyběl pod výzvami ke svobodným volbám, demokracii a pod výzvami k propuštění politických vězňů.
Po roce 1989 se tak Hanka mohla podílet na organizaci kurzů hebrejštiny pro začátečníky. Byla též českou delegátkou na March of the Living. V devadesátých letech se zapojila do aktivit Československé unii židovské mládeže. V pozdějších letech věnovala svůj volný čas práci v představenstvu Matany.
Hanka se v roce 1990 provdala za Petra Maršálka, s nímž sdílela lásku k matematice. Narodili se jim synové Dan a Pavel. Prvorozený Dan den dnes poprvé odříkával kadiš a rovněž měl pěkné osobní rozloučení. David, bratr Hanky, při svém projevu vzpomínal, jak mu sestra byla oporou v těžkých životních chvílích.
Je nám to líto
Lucie+ Šimon
Smutne, Hanko, vzpominam.
Slyšel jsem, že to byl důstojný pohřeb. Paní Hanku jsem osobně neznal, ale jeden docent že ZOP o jejím talentu pořád básnil.
Samiku, děkujeme ti. Napsal jsi to hezky. To jsem již napsal, ale komentář zmizel.
Denny a Magda
Hanka byla vyborna holka, nesmirne inteligentni a velmi hodna. Pohansti Rekove pravili: „koho bohove miluji, umira mlady“ neco na tom asi je! Hanko jeste to nebyl Tvuj cas ale je Ti tam lepe jak nam tady. Bude se nam moc styskat. Vzpominame