Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová: Úterní volby v Izraeli zřejmě opět skončí nejednoznačně

Už v úterý jdou Izraelci počtvrté za poslední dva roky k předčasným volbám. Zatímco po prvních dvou premiér Binjamin Netanjahu nesestavil vládu, po loňských třetích vstoupil do jeho kabinetu hlavní soupeř jeho strany Likud, centristické uskupení Modrobílá Benyho Gance. Vládnutí však provázely neustálé spory a problémy. Nakonec se koalice neshodla na rozpočtu a Izraelci jdou volit znovu.

Úterní hlasování bude stejně jako ta předchozí referendem o Netanjahuově setrvání v čele země. O přízeň voličů se bude ucházet 39 stran, ale do parlamentu se jich dostane nanejvýš třináct, a možná ani to ne. Ani tentokrát však stranu Likud nečeká jednoznačné vítězství, i když je znovu v čele průzkumů. Netanjahu se prezentuje jako vítěz nad epidemií koronaviru a má se skutečně čím chlubit – do středy bylo naočkováno skoro 60 % Izraelců první dávkou vakcíny a téměř 50% oběma, epidemie rychle ustupuje a země už zcela otevřela dlouho uzavřenou ekonomiku. Netanjahu slibuje, že další lockdown už nebude a že po loňské normalizaci vztahů se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem dojde brzy k navázání vztahů se čtyřmi dalšími nejmenovanými muslimskými státy. Aby si „vytvořil“ dalšího možného koaličního partnera, inicioval volební spojení ultraortodoxní strany Náboženský sionismus s ultranacionalistickou a protiarabskou Židovskou silou, která podporuje vyhnání Arabů neloajálních Izraeli. Přesto se Netanjahu snaží nalákat i arabské voliče; zapsal na kandidátku Likudu jednoho Araba a slíbil mu ministerské křeslo ve své příští vládě. Netanjahuovým právníkům se dokonce povedlo dosáhnout odkladu pokračování premiérova soudního procesu kvůli korupci až na začátek dubna, aby ho Izraelci před volbami neviděli na lavici obžalovaných.

Navzdory premiérově snaze i úspěchu v potlačení epidemie však podle průzkumů Likud a jeho náboženští spojenci nezískají ve 120členném

Knesetu potřebných 61 křesel. Tábor Netanjahuových odpůrců, tedy stran, které vyloučily vstup do jeho vlády, by většinu měl, jen kdyby se k němu připojila strana Nová pravice Naftaliho Beneta. Ten je ochoten spolupracovat s kýmkoli, tedy i s Netanjahuem, ale kdyby se přidal k jeho bloku, premiérově koalici by to k většině nestačilo. „Protinetanjahuovský“ tábor má zase ten zásadní problém, že ve skutečnosti neexistuje a vytvářejí ho jen média – zahrnují do něj pravicové i levicové strany s diametrálně odlišnými ideologiemi a programy, které by spolu stěží dokázaly i chtěly vládnout. Nová naděje Gideona Saara i Benetova Nová pravice urputně hájí rozšiřování židovských osad na Západním břehu a anexi jeho části a odmítají vznik palestinského státu, zatímco Modrobílá, sociálnědemokratická Strana práce a levicový Merec Palestinu podporují a osady i anexi odsuzují. Ani Saar, ani Benet nechtějí, aby byl premiérem Jair Lapid, předseda druhé nejoblíbenější strany Existuje budoucnost, a příliš se neshodnou ani spolu.

Výsledek voleb bude možná záviset nejen na Benetovi, ale i na předsedovi islamistické strany Ra’am Mansúra Abbáse, která se odštěpila od Společné kandidátky arabských stran. Izraelští Arabové nikdy s vládnoucí stranou v Izraeli nespolupracovali a žádná o jejich přízeň ani nestála. Mansúr Abbás však naznačil ochotu spolupracovat s oběma bloky, ale s Netanjahuem jen v případě, že premiér prosadí reformy ve prospěch arabských obyvatel a ve vládě nebude Náboženský sionismus s protiarabskou Židovskou silou.

Podle nedělního průzkumu Telavivské univerzity by vstup arabských stran do vlády nebo její podporu zvenčí překvapivě podpořilo 87% izraelských Arabů. Izraelští Židé to však vidí jinak – přítomnost arabských stran ve vládě by tolerovalo jen 28% a 50% by si ji rozhodně nepřálo.

Náboženský sionismus, Strana práce, Merec, dosud vládní Modrobílá ani arabský Ra’am se však v průzkumech pohybují na hranici volitelnosti a vůbec se nemusejí do Knesetu dostat – Modrobílá kvůli tomu, že v rozporu se svými předvolebními sliby loni vstoupila do vlády Netanjahua obžalovaného z korupce a kvůli jeho trikům, úskokům a nesplněným slibům se v ní nedokázala prosadit.

Zatímco většina Izraelců mnoho let považovala za nejschopnějšího premiéra Netanjahua, dnes ho v čele vlády nechce 52%, jak ukázal nedávný průzkum Izraelského demokratického institutu. Jeho setrvání ve funkci si naopak paradoxně přeje skoro třetina izraelských Arabů.

Netanjahu se v těchto volbách už nemůže opřít o Donalda Trumpa, který mu nejrůzněji pomáhal v těch předchozích. Současný americký prezident Joe Biden k jeho vítězství rozhodně přispět nechce, a aby ho před volbami výrazně nepodpořil, poprvé mu zatelefonoval až měsíc po nástupu do Bílého domu.

Výsledek hlasování je těžko předvídatelný. Čtvery volby během dvou let Izrael nikdy ve své historii neměl a i tento smutný rekord může ještě překonat – jestli volby dopadnou podle průzkumů, mohou jít Izraelci ještě letos k volebním urnám popáté.

 

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Sdílet:

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com