Gita Zbavitelová: Netanjahua čekají při sestavování izraelské vlády neřešitelné potíže
Izraelský prezident Reuven Rivlin pověřil sestavením nové vlády po čtvrtých předčasných volbách během dvou let opět premiéra Binjamina Netanjahua. Otevřeně však prohlásil, že to pro něj „z morálního a etického hlediska nebylo lehké rozhodnutí“ – Netanjahu v pondělí znovu stanul před soudem v pokračujícím procesu kvůli korupci, podvodům a zneužití pravomoci, a zatímco Rivlin jednal s politickými stranami, zaznívala ze soudní síně zatracující svědectví.
Rivlin však neměl na vybranou. Netanjahu získal nejvyšší počet doporučení – 58, zatímco tábor jeho odpůrců v čele s druhou nejúspěšnější stranou, centristickou Existuje budoucnost Jaira Lapida, jich měl jen 45; a jak Rivlin řekl, „prezident nemůže nahrazovat soud“, když ústava nenutí obžalovaného premiéra rezignovat. Vyjádřil však hluboké znepokojení nad tím, že musí pověřit sestavením vlády kandidáta obžalovaného z trestných činů. Za to, že Rivlin atypicky vyjádřil svůj názor, si Netanjahuova strana Likud může sama – její členové před jednáním naznačovali, že se prezident snaží jejich předsedu vyšachovat pomocí zákulisních dohod s jeho soupeři, a Rivlin proto v rámci transparentnosti vysílal rozhovory živě. A k převzetí pověření k sestavení vlády Netanjahua ani nepozval.
Netanjahu však potřebnou většinu 61 hlasů ve 120členném Knesetu nemá.
Strana Nová pravice, o jejíž přízeň usilují oba tábory, nedala hlas ani Netanjahuovi, ani Lapidovi, a nominovala svého předsedu Naftaliho Beneta. Nikoho nedoporučily ani obě arabské strany Společná kandidátka a Raam a kandidáta neuvedla ani pravicová Nová naděje Gideona Saara, která se hlásí k protinetanjahuovskému bloku.
Benet a Saar očekávají, že Netanjahu vládu dohromady nedá a prezident pověří druhým pokusem Lapida, s nímž pak oba politici kabinet sestaví. Jednání už značně pokročila a dospěla údajně až k rozdělování jednotlivých ministerstev, ale ke konečné dohodě zatím nedošlo kvůli požadavkům Beneta.
Odpůrci Netanjahua udělali v rámci snahy ho sesadit velké ústupky. Lapid nabídl Benetovi rotační premiérství a první období vládnutí, přestože Benetova strana získala o deset mandátů méně než Lapidova. Sociálnědemokratická Strana práce a levicový Merec zase souhlasily se spojenectvím s pravičáky Saarem, Benetem a předsedou strany Izrael, náš domov Avigdorem Libermanem, kteří mají vyhraněné názory na soužití s Palestinci. Koalice by měla zahrnovat i centristické uskupení Modrobílá Benyho Gance. Ani tento blok však nemá většinu a ke svým 58 mandátům potřebuje podporu alespoň tří arabských poslanců.
Ta je ale zatím ve hvězdách. Předseda strany Raam Mansúr Abbás vystoupil před několika dny s projevem v televizi, v němž vyzval všechny strany k židovsko-arabské součinnosti a vyjádřil ochotu spolupracovat s kýmkoli. Vyřkl dokonce taková přelomová prohlášení, jako „je čas na změnu“ a „je víc toho, co nás spojuje, než rozděluje“. Raam má však problematické požadavky, jako je volnost při hlasování o právech homosexuálů, pozastavení schvalovacího procesu zákona o nelegální výstavbě arabských domů nebo uznání beduínských osad v Negevské poušti.
Problémem protinetanjahuovského tábora je i Naftali Benet, který má příliš nafouklé ego. Jeho jediným cílem je premiérství a je ochoten jít do holportu s kýmkoli, kdo mu ho umožní – a už má domluvenou schůzku s Netanjahuem.
Netanjahu mu bude v následujících čtyřech týdnech, které k sestavení vládní koalice má, slibovat hory doly a není vyloučeno, že ho přesvědčí. Jenže většinu nebude mít ani se sedmi hlasy jeho Nové pravice a bude potřebovat nejméně dva přeběhlíky nebo Araby. K tomu však musí přesvědčit jednoho ze svých náboženských spojenců, rasistickou Náboženskou sionistickou stranu, aby odvolala své kategorické odmítnutí jakékoli spolupráce s Araby, a arabské strany, aby podporovaly vládu s protiarabskými členy.
Jestli Netanjahu vládu dohromady nedá, má ještě jeden záložní plán – bude zřejmě usilovat o funkci prezidenta, protože Reuvenu Rivlinovi končí v červenci sedmiletý mandát. Znamenalo by to elegantní odchod z aktivní politiky i vyřešení neustále se opakujících povolebních patů, protože většina Netanjahuových odpůrců nemá problém vstoupit do koalice s Likudem s jiným předsedou. Zatím však není jasné, zda je s kandidaturou na prezidenta slučitelný premiérův probíhající soudní proces.
Cesta obou táborů k funkční vládě je nesmírně trnitá a je velmi pravděpodobné, že Izraelci půjdou na podzim k volebním urnám popáté.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
