Gita Zbavitelová: Izraelská opozice se horečně snaží sestavit vládu
Jair Lapid nyní sestavuje izraelskou vládu (Wikepedie)
Hned po příměří Izraele s teroristickým Hamásem v Pásmu Gazy zahájil Jair Lapid, předseda druhé nejsilnější strany Existuje budoucnost, závod s časem a ze všech sil se pokouší sestavit vládu. Musí to stihnout do 2. června, kdy mu vyprší mandát prezidenta Reuvena Rivlina, jenž mu ho udělil poté, co kabinet nezformoval prozatímní premiér Binjamin Netanjahu.
Jedenáctidenní vojenská odveta proti Hamásu přerušila slibná jednání, která měla být úspěšně završena už v týdnu, kdy teroristé začali Izrael ostřelovat. Spíše než boje však Lapidovy plány překazil klíčový člen chystané „vlády změny“ Naftali Benet, předseda strany Nová pravice, který kvůli etnickým střetům Arabů s Izraelci v době konfliktu s Gazou prohlásil, že nemůže podpořit kabinet bloku změny, který by se opíral o arabskou stranu. Přestože mu jde v podstatě pouze o post předsedy vlády a Lapid mu nabízel rotační premiérství, nechal se zviklat manipulativními výroky Netanjahua o tom, že Lapidova vláda by „těžko dokázala ubránit zemi“ (rozuměj „tak jako on“) nebo ji hájit před hrozící obžalobou z válečných zločinů u tribunálu v Haagu či ochránit před Íránem vyvíjejícím atomovou zbraň. Netanjahu dokonce kritizoval Benetovy nadměrné ambice, jako by sám žádné neměl.
Premiér dělá vše, aby vznik Lapidovy vlády překazil, a dokonce se povídalo, že schválně protahuje operaci proti Hamásu, aby opozičnímu bloku zbývalo na sestavení koalice co nejméně času. Především se ho snažil rozeštvat lživými informacemi – tvrdil, že do jeho vlády se rozhodl vstoupit plánovaný člen Lapidova kabinetu Gideon Saar, předseda pravicové strany Nová naděje, nebo že jedná o vládním partnerství se členem dosluhují koalice, uskupením Modrobílá Benyho Gance. Saar i Ganc to ovšem rezolutně popřeli. Netanjahu znovu přemlouval i Beneta, přestože ani s ním by parlamentní většinu dohromady nedal stejně jako při svém prvním pokusu – potřebuje k ní ještě arabskou stranu Raam a nacionalistický Náboženský sionismus, který však spolupráci s Araby opakovaně vyloučil.
Netanjahu kalkuluje i s pátými předčasnými volbami od dubna 2019, které by v případě Lapidova neúspěchu připadly na podzim. Netanjahu soudí, že by je po úspěšné decimaci Hamásu vyhrál. Navíc by až do nich zůstal ve funkci prozatímního premiéra, což potřebuje kvůli svému probíhajícímu soudnímu procesu, v němž čelí obvinění z korupce, podvodů a zneužití důvěry. Podle nejnovějších průzkumů by však páté volby skončily stejným patem jako všechny předchozí a Netanjahu by koalici opět nesestavil. A Lapidova strana by posílila, zatímco Benetova oslabila.
Koaliční jednání s Lapidem přerušil v době bojů s Gazou i předseda arabského Raamu Mansúr Abbás, jehož hlasů je třeba i k této vládě, ale prohlásil, že rozhovory po skončení konfliktu obnoví. Přestože zatím s Lapidem ještě nejednal, není tak vrtošivý jako Benet a nepředstavuje pro vznik koalice takovou hrozbu.
Lapid se už od začátku příměří dohodl s pěti ze sedmi stran, které by měly v jeho vládě zasednout. Dokonce si i rozdělily ministerská křesla. Zbývá jen Saar a Benet – Saar nechce jednat, dokud Benet nepotvrdí, že do toho jde, a Benet se dosud nevyjádřil, přestože nedávno avizoval, že vládu změny ještě nezavrhl. Lapid mu chce předložit hotovou dohodu, podle které by Benet získal vytoužené premiérské křeslo.
Pokud by vláda změny vznikla, měla by ve 120členném Knesetu těsnou většinu 61 hlasů místo původních 62, protože jeden poslanec Benetovy strany ji odmítl podpořit. Nové pravici tak zbylo pouhých šest parlamentních křesel, ale přestože Lapidova strana jich má 17, souhlasila, aby byl Benet premiérem jako první. Arabský Raam by členem vlády nebyl, ale podporoval by ji zvenčí výměnou za vládní kroky, které zlepší životní podmínky arabských obyvatel Izraele. Arabové by však přesto měli prvního ministra v historii – člena levicového Merecu Ísavího Farídže, který má dostat portfolio regionální spolupráce.
Lapidova vláda by se však skládala z výbušné směsice pravicových i levicových subjektů, které se mohou kdykoli neshodnout. Zasedli by v ní zanícení stoupenci osadníků a odpůrci dvoustátního řešení Benet a Saar po boku levicových zastánců vzniku Palestiny a členů hnutí Mír hned, které izraelská pravice považuje za vlastizrádce. A státní rozpočet by musela podpořit i část Arabů.
Existuje však stále velká pravděpodobnost, že vláda nevznikne. Pokud půjdou Izraelci popáté k volbám, bude to pouze vinou Naftaliho Beneta.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
