Gita Zbavitelová: Palestinský Hamás zaskočila neústupnost nové izraelské vlády
Teroristický Hamás neměl po květnové jedenáctidenní válce s Izraelem
pocit, že prohrál. Ukázal „sionistickému nepříteli“, že nedovolí jeho zásahy na
jeruzalémské Chrámové hoře, a za úspěch považoval i dvanáct Izraelců zabitých
raketami a posílení popularity. Podle průzkumu z poloviny června si 77%
Palestinců myslí, že Hamás střet vyhrál, a kdyby se dnes konaly volby předsedy
samosprávy, jeho politický vůdce Ismaíl Haníja by zvítězil nad Mahmúdem
Abbásem v poměru 59 ku 27 procentům a vyhrál by i parlamentní volby.
Přítel Hamásu Katar také přislíbil na rekonstrukci zničeného Pásma Gazy
500 milionů dolarů, dalších 500 milionů Egypt a Američané věnují pět milionů
Gaze a 33 milionů Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. Vůdce Hamásu Jahjá
Sinwár nedělal dojem, že by mohutné izraelské bombardování jeho hnutí
zastrašilo – varoval, že má v Izraeli 10 000 mužů připravených k boji a „stovky
raket s doletem až 200 kilometrů“.
Spojené státy i Evropa dobře vědí, že by Hamás většinu prostředků na
obnovu Gazy použil na své dozbrojení, a zatím se marně snaží vymyslet, jak
tomu zabránit. Chtěly, aby pomoc rozdělovala palestinská samospráva, ale její
předseda Mahmúd Abbás prohlásil, že pouze pod podmínkou, že na Chrámovou
horu nebudou smět vstoupit žádní Židé. Tehdejší premiér Netanjahu to
samozřejmě odmítl. Obnova zničené infrastruktury v pásmu tedy příliš
nepokročila; přitom je tam 2200 zničených domů a 37 000 poškozených.
Nová izraelská vláda přitvrdila vůči teroristům postoj a na rozdíl od
Netanjahua podmínila zahájení rekonstrukce vydáním ostatků dvou vojáků
padlých v Gaze v roce 2014 a dvou živých civilistů, kteří tam zabloudili v letech
2014 a 2015. Hamás to odmítl s tím, že je vydá, jen když za ně Izrael propustí
1111 palestinských teroristů, což je zcela nepřijatelné.
Začátkem června Hamás pohrozil, že zvýší napětí u hranic, jestli Izrael
nepovolí další pravidelnou výplatu peněz z Kataru chudým rodinám v Gaze.
Katar už takto od roku 2012 investoval do pásma skoro půldruhé miliardy dolarů
a jejich značné části se zmocnil Hamás. Izrael však přísun peněz opět podmínil
vydáním zajatých Izraelců a ostatků vojáků a členové Hamásu reagovali
vypuštěním prvních zápalných balonů od příměří. Tento nový typ
„agroterorismu“ vymysleli před třemi lety a jen v roce 2018 způsobili v Izraeli
skoro 700 požárů, které spálily přes 900 hektarů zemědělské půdy a lesů
v přírodních rezervacích. Netanjahuova vláda však nechávala balony víceméně
bez odvety, protože požáry nepovažovala za tak závažné jako rakety.
Nová vláda premiéra Naftaliho Beneta má ale jiný názor. Už pár dní po
svém nástupu a 26 požárech podnikla leteckou odvetu a vzkázala Hamásu, že
nálety budou následovat po každém zápalném balonu. Teroristé je vypouštěli
ještě pár dní, a dokonce vystřelili i jednu raketu, ale po odvetných náletech
přestali.
Po několika dnech klidu pak izraelský kabinet zrušil některé zákazy, které
zavedl v době bojů. V pondělí povolil vjezd kamionům s palivem od Kataru pro
elektrárnu v Gaze, uvolnil omezení vývozu a dovozu textilního zboží a
zemědělských produktů a umožnil nemocným Gazanům výjezdy do nemocnic
v Izraeli a na Západním břehu. A přes Egypt Hamásu vzkázal, že hraniční
přechody otevře úplně, když teroristé nebudou provokovat. Znovu však
zopakoval, že výplatě katarských dolarů musí předcházet vydání zajatců a
ostatků vojáků.
Hamás vydržel neprovokovat dva týdny a ve čtvrtek začal balony
vypouštět znovu. Hned v pátek ráno následovalo izraelské bombardování
továren na výrobu zbraní a odpalovačů raket, a protože teroristé nepřestali,
následovaly další nálety v noci na neděli.
S izraelskou podmínkou však nesouhlasí Washington ani Káhira, která ví,
že na ni Hamás nikdy nepřistoupí. Zadržuje Izraelce i jejich ostatky jen proto,
aby dosáhl propuštění svých vězňů. A Izrael takové dohody dosud uzavíral jak
s Hamásem, tak s libanonským Hizballáhem. Hamás byl nejúspěšnější v roce
2011, kdy Netanjahuova vláda propustila za jediného izraelského vojáka Gilada
Šalita, vězněného dlouhých sedm let, 1027 palestinských teroristů, včetně
dnešního vůdce Hamásu Jahjá Sinwára. Vojenský velitel hnutí Ahmad Džabarí
se později vychloubal, že tito bývalí vězňové po svém propuštění zabili 569
Izraelců.
Ve čtvrtek se izraelští vyjednavači vrátili s nepořízenou z jednání
v Káhiře, kde egyptští prostředníci přenášeli vzkazy z jejich místnosti do
místnosti se zástupci Hamásu – hnutí odmítá zajatce a ostatky vydat bez výměny
za palestinské teroristy. Teď je otázka, co udělá, jestli izraelská vláda nepřestane
na své podmínce trvat.
Gita Zbaviteloví, ČRo Plus
