Izrael stupňuje hrozbu útoku na íránské jaderné továrny
Izraelský premiér Naftali Benet si po srpnovém jednání s americkým
prezidentem Joem Bidenem pochvaloval jeho slib, že „Spojené státy nedopustí,
aby Írán získal jadernou zbraň“. Ten byl však jen takto vágní, a ministr zahraničí
Jair Lapid proto navštívil minulý týden Washington znovu, aby získal jasnější
podporu pro izraelské plány v případě, že diplomacie s Íránem selže. Izraelci
chtěli Američanům předložit věrohodné vojenské řešení, které by je probudilo
z dosavadní letargie, protože íránskou jadernou hrozbu očividně nepovažují za
dostatečně vážnou.
Diplomacie možná opravdu selže. Jednání o obnově mezinárodní dohody
o omezení íránského jaderného programu od června nepokročila a nové
rozhovory nejsou jisté. Teherán hraje o čas, aby stihl obohatit co nejvíc uranu,
což mu mezinárodní dohoda z roku 2015 zásadně omezila. Poté, co od ní v roce
2018 odstoupil Donald Trump, začal své závazky porušovat, a dnes přiznává, že
má 120 kilogramů uranu obohaceného na 20%, přestože dohoda, kterou kromě
Trumpa žádný ze signatářů nevypověděl, mu povoluje obohacování jen na
necelá čtyři procenta. Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí a nový prezident
Ebráhím Raísí neprojevují zájem o novou přísnější dohodu, o kterou usiluje
Biden, a odmítavý postoj má i celý íránský kabinet, který podle Lapida vypadá
„jako seznam nejhledanějších zločinců Interpolu“.
Teherán se také nikoli neúspěšně snaží rozbít protiíránskou arabsko-
izraelskou frontu. Řada arabských států donedávna izraelské obavy z jeho
jaderného programu sdílela, ale íránský ministr zahraničí Hosejn Amir-
Abdolahian nedávno několik z nich navštívil a vedl tajná jednání i se Saúdskou
Arábii, která patřila k hlavním odpůrcům Teheránu. Teď se proslýchá, že brzy
dojde k obnovení saúdsko-íránských diplomatických styků, a o zmírnění napětí
s Íránem stojí i Spojené arabské emiráty a Jordánsko. Hrozí, že se protiíránská
koalice rozpadne a Izrael zůstane sám.
Jeruzalém je ochoten dát jednání šanci, ale pokud selžou, vyhrazuje si
právo na jaderné továrny Íránu zaútočit, aby mu ve výrobě atomové bomby
zabránil.
Jair Lapid jednal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem,
poradcem pro národní bezpečnost Jackem Sullivanem nebo viceprezidentkou
Kamalou Harris a všechny důrazně varoval, že znepokojení z íránského postupu
je namístě. Podle Lapida se Írán stává zemí „na jaderném prahu“, a je tedy
schopen atomovou zbraň vyrobit, i když to ještě neudělal. Odhady, kdy se tak
stane, se však v Izraeli různí – podle premiéra Beneta je jaderný program
v historicky nejpokročilejším stádiu a ministr obrany Beny Ganc v srpnu
prohlásil, že Teherán získá jadernou zbraň do dvou měsíců. Izraelská vojenská
rozvědka naopak soudí, že to bude až za dva roky, a bývalý ředitel Mosadu Josi
Kohen je přesvědčen, že Teherán nemá k atomové bombě o nic blíž než dříve.
Zatím Izrael volí cestu nepřiznaných útoků, sabotáží a likvidace jaderných
vědců, jako byl loni v listopadu atentát na strůjce jaderného programu Mohsena
Fachrízádeha. I letos došlo k neobjasněným explozím či požárům v několika
íránských jaderných zařízeních a zbrojovkách.
Izrael zdůrazňuje, že dokáže útok provést, a aktualizuje jeho plány.
Armáda dostane z nového rozpočtu přes dvě miliardy dolarů na zlepšení a
modernizaci bojových schopností. K útoku na íránské továrny však potřebuje
vyspělé americké tříštivé bomby zvané bunker busters, které dokážou
proniknout do hlubokých podzemních opevněných prostor, v jakých se většina
jaderných zařízení nachází, a hodila by se jí i možnost využít americké vojenské
základny v regionu nebo americká letecká podpora. Íránských jaderných
továren, reaktorů a uranových dolů je nejméně jedenáct a úder by musel
zasáhnout všechny. Bylo by to mnohem složitější než zničení jediného iráckého
atomového reaktoru Osirak v roce 1981 nebo syrského jaderného reaktoru
v roce 2007.
Írán zřejmě bere pohrůžky Izraele vážně, protože ho před útokem varoval
a zdůraznil, že úspěšně otestoval nový systém protivzdušné obrany, který má
jaderné továrny chránit, a je už rozmístěn po celé zemi.
Podle nedávného průzkumu si více než polovina Izraelců myslí, že by
vláda měla vojenský úder na Írán provést co nejdřív a nečekat na nejistý
výsledek jednání.
Zda se Lapid ve Washingtonu dočkal nějakého konkrétního slibu, není
známo; jen to, že Blinken vojenské řešení neodmítl a místo věty, že „na stole
jsou i jiné možnosti“, řekl, „všechny možnosti“. To je však trochu málo.
Je téměř vyloučené, že by se Američané na útoku na Írán aktivně podíleli.
Bidenova vláda dává přednost diplomacii a nechce se zapojovat do konfliktů na
Blízkém východě, natož pak vyvolat nový. Necítí se být jaderným Íránem
ohrožena a víc ji zajímají spory s Čínou a domácí problémy v čele s pandemií.
Pro Izrael je však jaderný Írán hrozbou, protože Teherán se netají přáním ho
zničit.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
Kout železo dokud je zhave patří mezi známé rčení, ale je celá řada dalsich která rádi k opatrnosti, některá jsou varující. Dvakrát nevstoupis do stejné řeky, překročit Rubicon a další jsou dvojsmyslna. Jedno málo známé je, jak Persane neměli krále a jak to zařídil chytrý stolba jednoho kandidata, který se stal králem, když jeho hřebec zarsal při jízdě kandidáta na správném místě, ostatním kandidátům se to nepovedlo.