Novinky ze života komunity

Ohlédnutí za listopadovou mezinárodní konferencí Památníku Terezín

V rámci konference vystouila i PhDr. Šplíchalová s referátem o nových přírůstcích ve sbírkách ŽM

U příležitosti 80. výročí zřízení židovského ghetta v Terezíně se Památník Terezín rozhodl uspořádat dvoudenní mezinárodní vědeckou konferenci „Terezínské ghetto a policejní věznice Terezín v represivním systému okupační moci (1940–1945)“. Jejím cílem byla kromě reflexe dosavadního stavu bádání zejména prezentace nových pramenů, poznatků, přístupů a perspektiv výzkumu. Konference se zaměřila na existenci obou represivních zařízení, která byla ve městě Terezín v letech 1940 a 1941 zřízena, ale i na problematiku nacistické okupační moci a správy v Protektorátu Čechy a Morava a fungování represivního systému obecně.

Akce, které probíhala ve dnech 1. a 2. listopadu v Magdeburských kasárnách, se zúčastnili zástupci Památníku Terezín, Ústavu pro studium totalitních režimů, Historického ústav AV ČR, Vojenského historického ústav, Židovského muzea v Praze, Národního archivu v Praze, Státního oblastního archivu v Litoměřicích, Severočeského muzeuma v Liberci, Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, o.p.s., Moravské vysoké školy Olomouc, Katedry sociální a klinické farmacie FaF UK v Hradci Králové či Katedry historie FP TU v Liberci.

Na průběh konference a novinky z Památníku Terezín (PT) se ŽL zeptaly vedoucí historického oddělení Ivany Rapavé.

 

Jak konferenci hodnotíte ?

Myslím, že konferenci lze považovat za úspěšnou. Jednání se účastnily kolegyně a kolegové z množství vědeckých pracovišť, což zajistilo značnou různorodost příspěvků a čilou diskusi.

První den se svým zaměřením soustředil na existenci policejní věznice Terezín. Kromě příspěvků úzce zaměřených k historii daného represivního zařízení byly představeny některé výzkumné projekty, jejich metodologická východiska, cíle a dosavadní či plánované výstupy. Reflektována byla i poválečná problematika se zaměřením na retribuční justici.

Druhý den přinesl pestrou paletu referátů, které se dotýkaly existence terezínského ghetta. Vedle zajímavých biografických příspěvků a těch, které se soustředily na problematiku zdravotnictví v ghettu Terezín, nám byly představeny nové statistické přístupy a metody k vyhodnocování historických dat. Konference se účastnily i kolegyně ze zahraničních paměťových a muzejních institucí (Muzeum Stutthof w Sztutowie a Westerbork Memorial Centre), které existenci ghetta zasadily do širšího rámce.

Kromě zajímavých příspěvků a příjemného osobního setkání jsme, myslím, navázali nové kontakty, které mohou vyústit v další spolupráci.

Je v posledních letech nějak patrný posun ve vědeckém zkoumání Terezína?

Co se týče výzkumu, domnívám se, že nedochází k nikterak převratnému posunu, který by zásadním způsobem měnil naše nazírání na danou problematiku. Jednotlivými studiemi v odborných časopisech neustále zpřesňujeme a revidujeme dílčí poznatky o existenci policejní věznice Terezín i terezínského ghetta. Spíše než výrazný posun v poznatcích můžeme ale zaznamenat akcentaci odlišných témat a rovin výzkumu společně s užíváním odlišných metod pro vyhodnocování dostupných dat.

Je stále dostatek mladých vědců, které se o toto téma zajímají?

Tuto otázku je třeba rozdělit. Reflektujeme stabilní zájem o problematiku represivního aparátu, okupačního režimu, odboje, … nebo např. o poválečnou retribuci. Ovšem co se týče terezínského ghetta a problematiky holokaustu, domnívám se, že zájem stagnuje či spíše klesá. Kolegové z univerzit nám potvrdili, že zájem studentů o tuto problematiku již mnoho let konstantně klesá. Obávám se proto, že v následujících letech nelze očekávat razantní zlepšení, spíše naopak. V současné době mezi studenty historie převládá možná spíše zájem o komunistickou totalitu než reflexe holokaustu a s ní spojenými tématy…

Je zájem o problematiku Terezína více ze zahraničí nebo z Česka?

Nevím, zda to dokážu odpovědně posoudit. Pochopitelně problematika okupačního režimu, odboje, odporu, represí je spíše českou, „národní“ záležitostí. Problematika holokaustu je „nadnárodní“ a z tohoto hlediska je zájem jak z Česka, tak ze zahraničí. Když bych měla porovnat dotazy badatelů, tak převážná většina těch, kteří se dotazují na ghetto Terezín, je ze zahraničí. Na policejní věznici se zase ptají převážně čeští badatelé.

Na konferenci se hovořilo i o nové expozici. Kdy je možné se na ni těšit?

V současné době máme připravené obsáhlé libreto, které prošlo připomínkovým řízením kolegů z domácích i zahraničních institucí podobného zaměření jako PT. Práce na scénáři byly již započaty a budou probíhat v průběhu roku 2022. V jeho polovině bychom také měli získat vítězný architektonický návrh, který vzejde z právě probíhajícího soutěžního dialogu. Samotnou realizaci projektu předpokládáme na přelomu, resp. v průběhu let 2023/2024. V době rozsáhlé rekonstrukce a realizace nové expozice bude návštěvníkům k dispozici dočasná výstava reflektující existenci terezínského ghetta instalovaná v náhradních prostorách PT. Otevření Muzea ghetta s jeho novou expozicí předpokládáme v průběhu roku 2025.

Jak zasáhla doba covidu práce památníku?

Pandemie covid-19 zasáhla Památník Terezín v jeho jednotlivých činnostech různě. Negativní dopad na činnost instituce mělo nařízení o jejím dočasném uzavření v důsledku rychle se šířící nákazy covid-19. Návštěvníkům tak bylo znemožněno navštívit naše objekty a expozice. PT se proto rozhodl zprostředkovat zájemcům jednotlivé expozice on-line prohlídkami, což ovšem silný dojem z návštěvy Terezína jako místa s pohnutou historií nahrazuje jen částečně. Na druhou stranu jsme ovšem uzavření PT mohli využít k rekonstrukci některých objektů či jejich částí, která by byla za běžného provozu náročnější. Činnost odborných pracovišť nebyla téměř narušena. Vzhledem k současným komunikačním a technologickým možnostem jsme se částečně přesunuli do on-line prostředí. Kolegové ze vzdělávacího oddělení např. připravili on-line verze seminářů pro žáky a studenty škol. Digitalizovaný archivní materiál nám umožnil pokračovat ve výzkumu a v našich dosavadních projektech.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v další práci.

Tomáš Jelínek

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com