Česko poprvé odmítlo protiizraelskou rezoluci VS OSN
Česká republika poprvé nehlasovala v OSN s Evropskou unií a odmítla tradiční protiizraelskou rezoluci Valného shromáždění, která popírá vazby Židů na Chrámovou horu v Jeruzalémě. Izrael to kvitoval s povděkem a deník Jerusalem Post udělal rozhovor s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem.
Česko chce zaujmout rozhodný postoj proti sílícímu antisemitismu, řekl izraelskému listu, který připomněl, že Kulhánek byl během svých sedmi měsíců ve funkci „spolehlivým spojencem židovského státu“ a patřil k hrstce evropských ministrů zahraničí, kteří ho navštívili v době květnové války s Pásmem Gazy.
Zmíněnou rezoluci schvaluje Valné shromáždění každý rok, stejně jako řadu dalších protiizraelských dokumentů. Rezoluce tradičně označuje Chrámovou horu pouze arabským názvem Harám aš-Šaríf, jako by na ní nestál První židovský chrám už 1700 let předtím, než muslimové do Palestiny přišli. Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu a existenci Prvního i Druhého chrámu dokládá mnoho archeologických nálezů.
Nejposedleji protiizraelská je Rada OSN pro lidská práva, kde zasedají země, které je notoricky porušují, jako Čína, Rusko, Saúdská Arábie, Venezuela nebo Pákistán. Jak v říjnu konstatoval izraelský vyslanec v OSN Gilad Erdan, rada za patnáct let svého trvání „odsoudila Izrael ne desetkrát jako Írán a ne 35krát jako Sýrii, ale 95krát, zatímco všechny ostatní země dohromady 142krát“. Izrael je jedinou zemí světa, která je na každém zasedání rady samostatným bodem programu.
Neznalostí historie trpí i UNESCO, které se chová jako nevzdělaná skupina politických lobbistů. Kromě označování Chrámové hory za výhradně muslimské svaté místo považuje Hrobku biblické pramáti Ráchel u Betléma a Jeskyni patriarchů v Hebronu za „muslimské mešity“. A nejposvátnější místo judaismu, Zeď nářků, je podle něj „zeď Buráqova“ – podle okřídleného koně, který vezl proroka Muhammada na jeho Noční cestě. Korán se však o Jeruzalému nezmiňuje ani jedenkrát.
Izrael přitom islám respektuje a muslimské památky chrání. Po šestidenní válce v roce 1967 dokonce přenechal správu Chrámové hory islámské náboženské nadaci Waqf, jejíž představitele jmenuje jordánské ministerstvo pro náboženské záležitosti. Židé se na Chrámové hoře ani nesmějí modlit. Palestinci naopak židovské památky ničí – v roce 1999 dala islámská správa v rámci rozšiřování podzemních prostor mešity Al-Aqsá vyvézt 13 000 tun suti s cennými archeologickými nálezy na nejrůznější jeruzalémské skládky, aby zabránila jejich zkoumání. Izraelský úřad pro starověké památky to včas zjistil, svezl suť do údolí pod Olivovou horou a dodnes ji třídí. Nalezl v ní už řadu významných artefaktů, včetně pečetí s nápisy, mincí nebo keramiky, z nichž řada pochází z doby Prvního Šalomounova chrámu z desátého století před křesťanským letopočtem.
Izrael společně se Spojenými státy za Donalda Trumpa z UNESCO v roce 2019 vystoupil.
Rezoluce Valného shromáždění, proti které hlasovalo Česko, má podle Jakuba Kulhánka uvádět oba názvy Chrámové hory, muslimský i židovský. Evropská unie se o toto zpřesnění pokoušela, ale „samozřejmě neúspěšně“, řekl ministr Jerusalem Postu. Kromě Maďarska, které rezoluci rovněž odmítlo, se většina unijních zemí hlasování zdržela, stejně jako ještě vloni Česká republika.
Ta se letos v září navíc nezúčastnila takzvané Světové konference OSN proti rasismu, která na svém prvním zasedání v jihoafrickém Durbanu před dvaceti lety označila Izrael za nelegitimní rasistický stát apartheidu, a určila tak v OSN protiizraelský postoj, jenž trvá dodnes. A někteří čeští poslanci byli na podzim mezi více než třemi stovkami zákonodárců z Evropy a Severní Ameriky, kteří vyzvali Evropskou unii a další demokratické státy k ukončení systematické diskriminace Izraele v OSN.
Rezoluce o Chrámové hoře byla součástí takzvaného “palestinského balíčku”, který Valné shromáždění schvaluje každoročně. Protiizraelské dokumenty neberou konce. V listopadu byla například schválena rezoluce, která Izrael vyzývá, aby přestal „vytěžovat přírodní zdroje“ v Gaze, na Západním břehu, ve východním Jeruzalémě a v Golanských výšinách, a přiznává Palestincům, a dokonce i Syřanům, právo požadovat odškodnění. Není známo, jaké přírodní zdroje Izrael „vytěžuje“ v Pásmu Gazy, když se z něj v roce 2005 jednostranně stáhl, ani jak Palestincům patří ložiska ropy a zemního plynu, které Izrael objevil ve Středozemním moři.
Kuba zase předložila návrh rezoluce proti izraelskému „budování osad v okupovaných Golanských výšinách“, které podle ní „porušují práva Palestinců“, ačkoli tam žádní nežijí. Jiný dokument Izrael odsuzuje za bourání palestinských domů postavených bez povolení, další za záhadné „porušování práv žen“ a jiné vyzývají Izrael, aby se vzdal svých jaderných zbraní, požadují vrácení Golanských výšin Bašáru Asadovi nebo kritizují „nezákonnou blokádu Pásma Gazy“, kterou Izrael uplatňuje, aby ochránil své obyvatele před terorismem Hamásu. Světová zdravotnická organizace letos v květnu dokonce Izrael odsoudila za údajné porušování „zdravotních práv“ Palestinců, přestože jim věnoval milion vakcín. Palestinská samospráva je označila za prošlé, přestože expirovaly až za skoro dva měsíce.
Vloni bylo proti Izraeli namířeno více než 70% všech rezolucí Valného shromáždění. Podle ředitele nevládní organizace UN Watch Hillela Neuera tím OSN porušuje svůj vlastní slib, že bude se všemi členskými státy zacházet stejně a nebude žádný diskriminovat. Protiizraelský festival OSN však pokračuje rok za rokem a je dobře, že Česko projevilo odpor.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
Pokud bude zastávat funkci MZ nezkušený mladik je to nezodpovědné, žijeme v turbulentni době. To se opakuje již třikrát po sobě.