Loni v prosinci začala ve Vídní jednání o obnovení mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu z roku 2015, od které odstoupil Donald Trump. Rozhovory nic nepřinesly a teď už řadu týdnů neprobíhají. Kromě neochoty Teheránu k ústupkům a jeho stále novým podmínkám je komplikuje i válka na Ukrajině, protože k účastníkům jednání patří i invazní Rusko. Moskva požadovala americké záruky, že jí sankce uvalené kvůli invazi nebudou bránit v obchodování a hospodářské, investiční a vojenské spolupráci s Íránem. Američané na to údajně přistoupili.
Írán hraje o čas. Vloni začal obohacovat uran na 60%, přestože původní dohoda mu povoluje jen necelá 4%. Podle březnové zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii od listopadu zdvojnásobil množství šedesátiprocentního uranu na více než 33 kilogramů, a pokud by se rozhodl obohacovat na vojenskou úroveň devadesáti procent, získal by během tří týdnů 25 kg, což je dostatečné množství k výrobě jaderného výbušného zařízení.
Ruská agrese na Ukrajině a rostoucí ceny ropy mezitím Teheránu umožňují ji nezákonně vyvážet za nižší než oficiální ceny, převážně do Číny. V prvním čtvrtletí stoupl ilegální export na 870 000 barelů denně. Írán získané peníze investuje do rozšiřování jaderného programu a buduje další podzemní atomové středisko v Natanzi v hloubce až sto padesáti metrů. Podle ředitele amerického Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost Davida Albrighta by šlo nové zařízení v Natanzi zničit ještě obtížněji než podzemní továrnu ve Fordu, která je podle mnoha vojenských stratégů „nebombardovatelná“.
Přestože už začátkem května západní vyjednavači víceméně ztratili naději, že by se původní dohoda dala oživit, Washington stále doufá. Uvolnil některé sankce, aby přiměl Írán k ústupkům – umožnil zahraničním firmám spolupráci na íránské atomové elektrárně v Búšehru, výzkumném reaktoru v Teheránu a v továrně na těžkou vodu v Araku. Zvažoval dokonce splnění íránského požadavku vyškrtnutí Islámských revolučních gard ze seznamu teroristických organizací, ale Izrael to Američanům rozmluvil. Americká neochota íránské podmínce vyhovět však jednání zablokovala.
Izrael si nepřeje obnovu původní dohody, protože za dva a půl roku by Íránu umožnila jaderný program bez omezení rozvíjet a za devět let vyrábět jaderné zbraně dle libosti. Izrael by se smířil jen s dohodou novou, která by jaderné úsilí Teheránu zastavila jednou provždy, ale tu nechce Írán. Izrael v březnu prohlásil, že se nebude cítit vázán žádným ujednáním, které ve Vídni případně vznikne. Mnohokrát zdůraznil, že nedovolí, aby Teherán vyrobil atomovou zbraň; Írán, který se netají záměrem židovský stát zničit, je pro něj největší existenční hrozbou. A americký velvyslanec v Izraeli Tom Nides nedávno zdůraznil, že Spojené státy nebudou Izrael nikterak omezovat, pokud se rozhodne proti Íránu zasáhnout, ať už dohoda vznikne, nebo ne.
Izraelská vláda je však v obtížné situaci; ztratila parlamentní většinu a jen taktak se drží při životě. Podle některých expertů navíc íránský jaderný program pokročil tak daleko, že ho útok zničit nemůže. Izraelský kabinet o íránském problému několik měsíců atypicky mlčel, ale v úterý ministr obrany Beny Ganc varoval, že Írán nahromadí dostatečné množství štěpného materiálu k výrobě atomové bomby už za „několik týdnů“. Rovněž upozornil, že Teherán dokončuje instalaci jednoho tisíce vyspělých a rychlejších odstředivek na obohacování uranu v Natanzi. Řekl, že cena za zastavení íránského jaderného programu bude příští rok mnohem vyšší než letos, a naznačil, že Izrael se chystá na íránská jaderná zařízení zaútočit.
Plán útoku má údajně hotový. Armáda dostala rozkaz se připravovat a také to dělá.
Ministr Ganc ve čtvrtek absolvoval schůzku o Íránu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem a poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem ve Washingtonu. Koncem měsíce se Američané bezprecedentně zúčastní části izraelského vojenského cvičení. Izraelské letouny při něm budou ve vzduchu čerpat palivo z amerických tankovacích letadel; ta izraelská jsou zastaralá a armáda nedostane od Američanů nová dřív než za tři roky. Bude od nich potřebovat i bomby bunker busters, které dokážou proniknout silnou betonovou vrstvou hluboko do podzemí. V další fázi měsíčních manévrů budou Izraelci nacvičovat útoky na íránská jaderná zařízení, ale i zvládání konfliktů na více frontách, protože se očekává, že po útoku na Írán přijde odveta jak od libanonského Hizballáhu ze severu, tak od palestinského Hamásu na jihu.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
Na izraelský útok na Írán není vhodná doba, navíc izraelská vláda není silná. Opakovat speciální operaci jako Rusko, to je jaksi mimo. Atentáty jsou zákeřné a už jich bylo dost.