Ohlédnutí za Bidenovou státní návštěvou v Izraeli
Joe Biden absolvoval svou první návštěvu Izraele ve funkci prezidenta, třebaže jinak byla už desátá – skoro padesát let po té první. Jeho třídenní cesta měla v podstatě jen upevnit vzájemné vazby, ale Izrael je celkem spokojen.
Nejvýznamnějším přínosem, o který se Biden zasloužil, je zahájení normalizace vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. O tu Izrael velmi stojí. Bude to sice pozvolný a delší proces, ale už začal – Saúdové oznámili, že otevírají vzdušný prostor izraelským civilním letům.
Biden a izraelský premiér Jair Lapid podepsali společné prohlášení, v němž Spojené státy potvrzují, že nikdy nedovolí, aby Írán získal jadernou zbraň. Prezident dokonce v rozhovoru pro izraelskou 12. televizní stanici řekl, že Amerika v tom Teheránu zabrání i vojenskou silou, bude-li to nutné. Později ale zdůraznil, že dává přednost diplomacii, a při jednáních s Izraelci odmítl upřesnit, v jakém bodě íránského vývoje jaderné zbraně nutnost vojenského úderu vyvstane. Nechce ani stanovit časový limit k uzavření dohody o omezení íránského jaderného programu. Je jasné, že s užitím síly stále nepočítá. Deklarace však stvrzuje právo Izraele na sebeobranu i americký závazek posilovat jeho vojenské schopnosti. Biden mu také přislíbil peníze na vývoj obranných laserových systémů.
O Palestincích se prohlášení nezmiňuje. Spojené státy a Izrael se jen zavázaly k posilování palestinské ekonomiky a zlepšování kvality života Palestinců. Izrael už před Bidenovým příjezdem přijal řadu vstřícných gest, včetně odkladu plánované výstavby domů ve východním Jeruzalémě, pozastavení evakuace několika palestinských vesnic nebo zvýšení počtu povolení k práci v Izraeli pro obyvatele Pásma Gazy.
V pátek se Biden sešel i s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem v Betlémě. Palestinci pro něj měli řadu požadavků: nějakou perspektivu mírových jednání o vzniku Palestiny, znovuotevření palestinského konzulátu ve východním Jeruzalémě i zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu, které uzavřel Bidenův předchůdce Donald Trump, dále vyřazení OOP ze seznamu teroristických organizací a obnovení finanční pomoci, kterou jim v souladu s americkými zákony rovněž zastavil Trump. Biden je zklamal – znovuotevření konzulátu ve východním Jeruzalémě brání Izrael a další tři požadavky Američané podmiňují zastavením vyplácení rent vězněným vrahům Izraelců, protože tak jim to nařizuje zákon. Bidenova vláda sice už Palestincům poskytla půl milionu dolarů, ale aby dostála americkému zákonu, dostal většinu z nich Úřad OSN pro palestinské uprchlíky a zbytek byl určen na konkrétní humanitární a hospodářské projekty. Další ranou je pro Palestince chystaná normalizace vztahů Saúdské Arábie s Izraelem, stejně jako před dvěma lety podobné dohody se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem; někdejší spojenci, kteří normalizaci dříve podmiňovali vznikem samostatného palestinského státu, v poslední době Palestince postupně opouštějí.
Američané také nepředloží žádnou mírovou iniciativu; Biden prohlásil, že současná situace jednáním nepřeje. Přesto však vůbec poprvé v prezidentské funkci podpořil vznik samostatné Palestiny „s hranicemi z roku 1967 po dohodnutých územních výměnách“, která bude tvořit souvislý stát s Pásmem Gazy. Poznamenal však, že to v nejbližší době nebude, a neuznal neexistující Palestinu, jak to po něm chtěl Abbás. Daroval také dalších 200 milionů dolarů Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky, peníze na nejrůznější izraelsko-palestinské projekty a 100 milionů palestinským nemocnicím ve východním Jeruzalémě. Jednu také osobně navštívil – jako vůbec první americký prezident, který vkročil do východního Jeruzaléma mimo Staré Město, navíc bez izraelského doprovodu a izraelské vlajky na automobilu.
Mahmúd Abbás přednesl svůj typický nenávistný projev určený hlavně pro palestinskou veřejnost, v němž obvinil Izrael z apartheidu, násilí osadníků, demolic domů a útoků na palestinská města, a vyzval k jeho potrestání za zabití palestinské novinářky Širín Abú Achlech, přestože izraelské zavinění se nikdy neprokázalo.
Biden a Jair Lapid se zúčastnili virtuální konference s indickým premiérem Naréndrou Módím a prezidentem Spojených arabských emirátů Muhammadem bin Zajdem al-Nahjánem v rámci nového fóra čtyřstranné spolupráce na projektech v oblasti obrany, energetiky, dopravy, vesmíru, potravinové bezpečnosti a zdravotnictví.
Americko-izraelské vztahy se za současné izraelské vlády výrazně zlepšily. Biden dokonce po nástupu do Bílého domu zmírnil vůči Izraeli postoj. V předvolební kampani sliboval přísnější přístup k rozšiřování židovských osad na Západním břehu, které toleroval Donald Trump, ale teď proti nim nijak zvlášť neprotestuje. Ponechal také v platnosti Trumpovo uznání Golanských výšin za součást Izraele i jeho rozhodnutí přestěhovat americké velvyslanectví do Jeruzaléma.
Biden přijel do Izraele v době, kdy má země vládu v demisi a na podzim volby. Jeho návštěva tak může posílit šance Jaira Lapida, jehož uskupení Existuje budoucnost je po Netanjahuově Likudu druhou nejsilnější stranou. Lapid Bidenovy návštěvy využil k tomu, aby se před podzimními volbami názorově odlišil od svého předchůdce Naftaliho Beneta – na rozdíl od něj nazval ruskou agresi na Ukrajinu „bezdůvodnou invazí“, odmítl bezvýslednou diplomacii při jednání s Íránem, ale zdůraznil nutnost „věrohodné pohrůžky“ vojenským útokem a jednoznačně podpořil vznik samostatné Palestiny jako „jediné záruky silného a demokratického Izraele s židovskou většinou“.
Přestože byla Bidenova návštěva Izraele a palestinských území víceméně zdvořilostní, přinesla Izraeli dalšího arabského spojence v regionu, peníze na obranu a příslib partnerství při vývoji vyspělých zbraní a posílila dosud nepříliš velkou důvěru v americké demokraty. Izrael si však ani po podpisu společné deklarace nemůže být jistý, že mu Američané pomohou s případným útokem na íránské jaderné továrny. Biden navíc Lapidovi řekl, že si nepřeje žádné překvapivé kroky. Hlavním cílem jeho cesty však nebyl Izrael ani palestinská území, ale Saúdská Arábie.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
Navstevu prezidenta USA J. Bidena v Izraeli, nelze v ohlédnutí označit za uspesnou. V Izraeli se budou konat volby, byla to cesta, která byla vynucena. Izraelská politika bude muset být obezřetnejsi. Situace v regionu je odlišná, dost sousedů Izraele, včetně jeho, má dobré vztahy s Moskvou. S EU a USA to jsou stále složitější vztahy.
Dík za vynikající zprávu.
Jerusalem Post před návštěvou napsal, že nejdůležitějším „úkolem“ Bidena je zlepšení vztahů Saudské Arábie k Izraeli.