Izrael v úterý čekají další předčasné volby
V úterý půjdou Izraelci popáté k předčasným volbám za necelé čtyři roky.
Ani jedny nedopadly jednoznačně a zdá se, že i ty nynější skončí stejným patem.
Kandiduje 39 stran, ale do Knesetu se jich zřejmě dostane jen jedenáct.
Hlavním volebním tématem je opět Binjamin Netanjahu a jeho možný
návrat k moci poté, co po dvanácti letech v roli premiéra strávil šestnáct měsíců
v opozici. Současná vláda Naftaliho Beneta a potom Jaira Lapida padla, když
ztratila parlamentní většinu.
V těchto volbách však figuruje jeden nový prvek.
Aby měl Netanjahu větší šanci sestavit vládní koalici, zosnoval sloučení
dvou svých možných spojenců – v rámci ultrapravicové nacionalistické strany
Náboženský sionismus Becalela Smotriče kandiduje i krajně pravicová Židovská
síla ultranacionalisty Itamara Ben Gvira. Ben Gvirovy extremistické a rasistické
názory jsou tak populární, že se uskupení vyšplhalo na třetí místo průzkumů za
Netanjahuův Likud a stranu Existuje budoucnost dosluhujícího premiéra Jaira
Lapida. Netanjahu počítá s tím, že dá oběma radikálům ve své vládě důležitá
ministerská křesla.
V návrat do čela země skálopevně věří, přestože z průzkumů to
nevyplývá; Likudu spolu s náboženskými a nacionalistickými stranami
předpovídají 60 mandátů a stranám současné vlády Jaira Lapida dohromady
nanejvýš 56. K sestavení kabinetu je jich třeba 61, a Netanjahu k nim tak má
velmi blízko. Stále sice probíhá jeho soudní proces, v němž je obžalován
z korupce, zneužití důvěry a podvodů, ale dokud není odsouzen, smí podle
zákona kandidovat.
Lapidova strana v posledních dnech posiluje; mimo jiné i díky uzavření
strategicky výhodné izraelsko-libanonské smlouvy o těžbě plynu ve
Středozemním moři. Chybí jí však hlasy Nové pravice Naftaliho Beneta,
Lapidova předchůdce ve funkci premiéra současného kabinetu. Benet z politiky
odešel a jeho strana pod vedením současné ministryně vnitra Ajelet Šaked se
zřejmě do parlamentu nedostane.
Kdyby Netanjahu kabinet sestavil, měl by Izrael tu nejradikálnější vládu
v dějinách země. Ben Gvir se hlásí k odkazu Meira Kahaneho, jehož strana
Kach byla tak rasistická, že byla zakázána; obdivuje Barucha Goldsteina, který
v roce 1994 postřílel 29 muslimů v Hebronu; chce z Izraele vyhnat všechny
Araby, kteří nejsou loajální židovskému státu, anektovat celý Západní břeh a
zrušit Palestincům volební právo. Jako teenager vyhrožoval smrtí premiérovi
Jicchaku Rabinovi těsně předtím, než ho v roce 1995 zavraždil izraelský
náboženský extremista. Byl padesátkrát obviněn z trestného činu a osmkrát
odsouzen. Neabsolvoval ani povinnou vojnu, protože armáda ho kvůli
extremistické minulosti odmítla. Ben Gvir se objevuje na místech teroristických
útoků, pronáší štvavé protiarabské projevy a je tak oblíbený, že Náboženský
sionismus odčerpal Likudu nejméně pět předpovídaných mandátů. Vzestup Ben
Gvira znepokojuje Lapidův blok, ale i mezinárodní společenství; obavy z jeho
možného působení ve vládě už vyjádřil Washington nebo Spojené arabské
emiráty, podle nichž by Ben Gvirův vstup do kabinetu zhoršil vzájemné vztahy,
které se od podpisu dohody o normalizaci úspěšně rozvíjejí.
Ben Gvirova popularita je odrazem výrazného posunu Izraelců doprava –
podle jednoho nedávného průzkumu se k pravici hlásí rekordních 62%
respondentů, zatímco v roce 1986 jich bylo 39%, a po vraždě Jicchaka Rabina
dokonce jen 29%.
Mezi předvolebními tématy opět nápadně chybí mírová jednání
s Palestinci; podle průzkumů si řešení izraelsko-palestinského konfliktu přeje už
jen třetina Izraelců, zatímco ještě loni v únoru jich byla polovina. Jair Lapid
v září na Valném shromáždění OSN otevřeně vyjádřil podporu existenci dvou
států, ale nové voliče tím nezískal. Ty dnes nejvíc trápí vysoká inflace a rostoucí
ceny potravin, benzinu a bydlení. Podle sociální správy zápasí skoro třetina
obyvatel s chudobou.
Oba tábory také zmírňují postoj k podpoře Ukrajiny, přestože kabinet i
Netanjahuova opozice se donedávna shodovaly, že nebudou Kyjevu dodávat
zbraně, aby si neznepřátelily Moskvu kvůli její toleranci izraelských útoků na
Íránce v Sýrii. Jenže v Izraeli je na 30 000 nových přistěhovalců z Ukrajiny a
Ruska, a tak obě strany najednou tvrdí, že pokud vyhrají volby, pokusí se pro
Ukrajinu udělat víc.
Ani jeden blok nemluví o spojenectví s arabskými stranami, přestože
arabský člen současného kabinetu, strana Raam, se ve vládě choval velmi
konstruktivně. Podle průzkumů si kabinet s arabskou podporou přeje pouhých
19% voličů a 40% by raději ve vládě vidělo radikála Itamara Ben Gvira.
Izraelské předvolební průzkumy však nejsou příliš spolehlivé, a navíc
skoro třetina voličů v posledním týdnu ještě nevěděla, jak bude hlasovat. Úterní
volby tak mohou dopadnout jinak, než ankety předpovídají. Pokud by se však
prognózy vyplnily a nikdo nezískal 61 mandátů, půjdou Izraelci k volbám
pošesté.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
