Al-Džazíra žaluje Izrael u Mezinárodního trestního soudu
Mezinárodním trestním soudem většinou vyhrožují Izraeli Palestinci, kteří
už podali řadu podnětů k vyšetřování, ale teď se připojila také katarská televizní
stanice Al-Džazíra.
Tento týden požádala tribunál o vyšetření údajné vraždy své americko-
palestinské reportérky Širín Abú Achlech. Ta zemřela v květnu v palestinském
městě Dženín na Západním břehu, kde sledovala bezpečnostní operaci izraelské
armády proti Palestincům podezřelým z terorismu. Ozbrojenci na vojáky útočí a
při akcích, které armáda provádí už od jara, dochází k divokým přestřelkám. V
jedné takové se ocitla i palestinská novinářka a přišla o život.
Palestinci tehdy kategoricky odmítli, že by ji zabila jejich střela, a
prohlásili, že ji zavraždili Izraelci, dokonce prý „úmyslně“. Zabavili kulku, a
přestože Izraelci začali incident vyšetřovat, palestinská samospráva s nimi
odmítla spolupracovat a střelu jim vydat. Izraelské vyšetřování proto proběhlo
bez potřebných důkazů, ale i tak nakonec připustilo, že novinářku mohla trefit
zbloudilá kulka izraelského vojáka. Armáda však odmítla tvrzení, že šlo o
úmysl, a zdůraznila, že bez smrtící střely nelze vinu jednoznačně určit.
Al-Džazíra údajně tribunálu předložila nový důkaz o izraelské vině
v podobě videonahrávky, na které prý izraelský voják záměrně střílí na skupinu
reportérů, kde stojí i novinářka. Právní zástupce Al-Džazíry Rodney Dixon
Izrael obvinil ze systematického tažení proti katarské stanici, kam podle něj
patřilo i loňské izraelské bombardování výškového domu v Gaze, kde se
nacházely i kanceláře Al-Džazíry. Nikdo při něm nezahynul, protože Izrael
všechny obyvatele budovy předem varoval a dal jim celou hodinu na evakuaci.
Důvodem zničení domu samozřejmě nebyla katarská televize, ale skutečnost, že
v ní měl Hamás velitelství vojenské rozvědky. Používal novináře jako lidské
štíty stejně, jako využívá škol, nemocnic nebo mešit. To tehdy potvrdila i řada
zahraničních novinářů, kteří o konfliktu informovali přímo z Gazy.
Oficiální stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu podala v září i rodina
Širín Abú Achlech, ale tribunál dodnes nerozhodl, zda se jí bude zabývat.
Mezinárodní trestní soud nemůže vyšetřovat žádný stát, který má
nezávislé a funkční soudnictví, a je tak schopen zjednat spravedlnost sám. Izrael
funkční soudnictví má – alespoň do nástupu nové vlády – a incident nejen řádně
vyšetřil, ale dokonce za něj víceméně přiznal vinu. A i když za něj nebyl nikdo
potrestán, protože izraelští vyšetřovatelé neměli k dispozici všechny důkazy,
vyšetřování proběhlo a nebylo první – armáda vyšetřuje přehmaty vojáků
relativně často a řadu jich za smrt Palestinců potrestala vězením. Nikdo tak
nemůže říct, že izraelské soudnictví nefunguje. Izrael navíc není signatářem
Římského statutu, který tribunál založil, ale ten prohlásil, že má jurisdikci nad
Západním břehem a Pásmem Gazy, protože v roce 2015 oficiálně uznal za svůj
členský stát neexistující Palestinu.
A tak hlavní žalobkyně tribunálu Fatou Bensouda z Gambie vloni zahájila
vyšetřování Izraele, nečlenského státu s funkčním soudnictvím, kvůli údajným
„válečným zločinům“ při odvetné operaci za ostřelování teroristickým Hamásem
v Pásmu Gazy v roce 2014, pohraničním provokacím Hamásu z roku 2018, kdy
prý Izrael používal „nepřiměřenou sílu“, a kvůli výstavbě a existenci židovských
osad. Bensouda stanovila začátek zkoumání po 13. červnu 2014. Kdyby zašla
hlouběji do minulosti, musela by vyšetřit i brutální vraždu tří izraelských
teenagerů členy Hamásu, k níž došlo právě v onen den, a to by pak musela
odsoudit Palestince.
Bensoudě loni v červnu vypršel mandát a po ní do funkce hlavního
žalobce nastoupil britský právník Karim Khan, ale ani v jednom z případů proti
Izraeli dodnes neučinil ani jediný krok.
Většina podnětů podaných haagskému tribunálu k zahájení vyšetřování
nevede a i ty, které soud přijme, trvají řadu let. Palestinci například podali
žádost o vyšetření konfliktu v Gaze už v roce 2015.
Vyšetřování smrti palestinské novinářky haagským tribunálem odmítl
nejen Izrael, ale i Spojené státy, přestože samy na nátlak její rodiny nedávno
zahájily vlastní šetření, protože Širín Abú Achlech měla i americké občanství.
Notně tím rozhněvali Izrael, který okamžitě prohlásil, že nebude s žádnými
zahraničními vyšetřovateli spolupracovat.
Spolupracovat nehodlá ani s haagským tribunálem. Dosluhující izraelský
premiér Jair Lapid navíc zdůraznil, že „Izraeli nebude nikdo kázat o morálce
v době války, a už vůbec ne Al-Džazíra“, která je známa svým neobjektivním
zpravodajstvím o této zemi – ale přesto smí v Izraeli svobodně působit.
Smrt palestinské novinářky je politováníhodná stejně jako smrt více než
dvou tisíc dalších válečných reportérů, kteří v posledních pětadvaceti letech
zahynuli při výkonu povolání v konfliktech na celém světě. Izrael se za ni
omluvil, přestože není jisté, zda ji způsobil. Než žalobce tribunálu Karim Khan
rozhodne, zda podnět Al-Džazíry přijme, nebo ne, bude ještě nějakou dobu trvat,
ale současná situace v Izraeli k příznivému výsledku nepřispívá. Extremističtí a
ultranacionalističtí členové budoucí vlády Binjamina Netanjahua chtějí kromě
dalších sporných kroků oslabit pravomoc Nejvyššího soudu a to by mohlo
otevřít cestu k mezinárodnímu trestnímu stíhání izraelských vojenských a
politických představitelů, i kdyby bylo neopodstatněné. Už po oficiální obžalobě
haagským tribunálem by nemohli z Izraele nikam odjet, protože na základě
mezinárodního zatykače by mohli být kdekoli na světě zadrženi.
