Novinky ze života komunity

Izrael má nejradikálnější vládu v historii země

Izraelská vláda, šestá premiéra Binjamina Netanjahua a nejradikálnější v dějinách země, je konečně na světě. Její vznik byl mnohem složitější, než si Netanjahu představoval. Přestože má ve 120členném Knesetu většinu 64 hlasů, musel splnit řadu kontroverzních požadavků svých pěti koaličních partnerů, dát jim bezprecedentní pravomoci, a dokonce změnit zákony. A protože všichni vědí, že Netanjahu nedrží slovo, trvali jeho spojenci na tom, aby byly požadované zákony schváleny ještě před podpisem koaličních smluv.
Jeden rozšiřuje pravomoci ministra nového resortu národní bezpečnosti, předsedy extremistické strany Židovská síla Itamara Ben Gvira, podřizuje mu dosud nezávislou policii a svěřuje mu pohraniční policii, která řeší palestinské nepokoje na Západním břehu.

Druhá přijatá legislativa mění ústavu, které se v Izraeli říká Základní zákon. Vůdce ultranacionalistické strany Náboženský sionismus Becalel Smotrič se teď může stát takzvaným „nezávislým ministrem v rámci ministerstva obrany“. Coby jakýsi „ministr osadníků“ bude dohlížet na civilní záležitosti v oblasti C pod izraelskou správou na Západním břehu, kde dnes žije skoro půl milionu Izraelců a na 300 000 Palestinců. Bude povolovat či zamítat tamější izraelskou i palestinskou výstavbu a moci demolovat palestinské domy i rozšiřovat osady. Smotrič je zastáncem anexe Západního břehu a Netanjahu mu
kromě jiného musel slíbit, že vláda do dvou měsíců uzná všech skoro sto ilegálních židovských osad.

Ministrem obrany se stal zkušený bývalý velitel Jižního velení armády, Joav Galant z Likudu, ale rozdělení pravomocí je nejasné. Smotrič bude zároveň dva roky i ministrem financí. Další změna ústavy umožnila vstup do vlády předsedovi ultraortodoxní strany Šas Arjemu Derimu, který byl odsouzen za neplacení daní k podmíněnému trestu, takže do politiky nesměl. A jiný ústavní zákon zrušil
zákaz kandidovat do parlamentu stranám, které „podněcují k rasismu nebo nesouhlasí s definicí Izraele jako demokratického státu“. Podle předsedkyně levicové Strany práce Merav Michaeli by tak teď mohl do Knesetu kandidovat i teroristický Hamás.

Ve vládě usedne rekordní počet ministrů, kteří měli problémy se zákonem. Itamar Ben Gvir, jenž bude řídit policii, byl odsouzen za podněcování k rasismu a podporu teroristické organizace, byl několikrát obviněn z nenávistných projevů vůči Arabům, a dokonce vyhrožoval smrtí premiérovi Jicchaku Rabinovi, kterého pár dní nato zavraždil jiný izraelský extremista. Arje Deri, který je stále v podmínce, má za sebou i 22 měsíců vězení za korupci, ale teď bude řídit resorty vnitra a zdravotnictví najednou, a za dva roky dokonce ministerstvo financí.

Becalel Smotrič byl tři týdny vězněn za maření izraelské evakuace z Pásma Gazy a zatčen kvůli plánování teroristického útoku. A v neposlední řadě probíhá už dva a půl roku soud s premiérem Binjaminem
Netanjahuem kvůli obvinění z korupce a dalších přečinů. Neméně znepokojivé je i to, co musel Netanjahu svým partnerům slíbit: nacionalistům rozšiřování osad, anexi Západního břehu a uzákonění trestu smrti pro palestinské teroristy a ultraortodoxním stranám Šas a Jednotný judaismus
Tóry zase zvýšení rozpočtu pro náboženské školy nebo zdvojnásobení státních přídavků pro jejich studenty. Ultraortodoxní strany také požadují plošné zrušení povinné vojny pro náboženské studenty a uzákonění práva nepracovat a pouze studovat Tóru, což by povážlivě zatížilo vládní rozpočet finanční podporou nepracujících mužů. Netanjahu náboženským stranám rovněž slíbil posílení ortodoxního judaismu, možnost segregace mužů a žen na veřejných shromážděních a plážích a komisi, která posoudí zpřísnění zákona o přistěhovalectví. Koaliční smlouvy obsahují i slib přijetí zákona, který umožní
odmítnout službu z důvodu „náboženského přesvědčení“ – hotely tak nebudou muset ubytovat homosexuály, Araby nebo ženy, obchody je nebudou muset obsloužit a pomoc jim bude smět odmítnout i lékař. Přesto se stal předsedou Knesetu homosexuál Amir Ochana z Likudu, který se svou orientací netají.
Ultraortodoxní strany žádají i zákaz sobotních fotbalových zápasů, zrušení pochodů homosexuálů, či dokonce zastavení výroby a dodávek elektřiny v sobotu, ale to aspoň není v koaličních dohodách.
Všechny strany se navíc shodly, že provedou soudní reformu. Kromě jiného chtějí oslabit Nejvyšší soud zrušením nadřazenosti jeho verdiktů nad rozhodnutími Knesetu. Pokud se tak stane a Kneset zruší Netanjahuovo trestní stíhání, nebude to Nejvyšší soud už moci anulovat.
Hlavními úkoly, které si Netanjahu vytyčil, je zastavení íránského jaderného programu, rozvoj infrastruktury a obnova bezpečnosti v zemi. Vládní prohlášení slibuje i snížení vysokých cen, výstavbu bytů, boj proti vysoké zločinnosti v arabské společnosti nebo udržení statu quo na náboženských
místech; tedy i na jeruzalémské Chrámové hoře.
Kritici nové vlády varují, že radikální postup jejích členů vyvolá novénapětí, ještě víc zradikalizuje Palestince a povede ke zvýšenému násilí. Jestli extremisté v kabinetu prosadí své plány, zhorší se přátelské vztahy s Evropskou unií, arabskými spojenci i Washingtonem, jehož pomoc Netanjahu potřebuje proti Íránu a který je nejštědřejším finančním dárcem Izraele. Rasisté ve vládě
budou vodou na mlýn protiizraelských aktivistů, kteří budou o to víc tvrdit, že Izrael porušuje mezinárodní právo.
Splněním požadavků koaličních partnerů Netanjahu oslabil vlastní pravomoci, přestože stále prohlašuje, že má otěže pevně v rukou. Jakmile se pokusí některého z radikálů omezovat, může o svou vládu přijít.
O osud izraelské demokracie se bojí 82% Izraelců, kteří Netanjahuův blok nevolili, ale i 41% jeho voličů, a někteří dokonce soudí, že demokracie zažívá nejhlubší krizi za 74 let existence Státu Izrael. Přesto se preference nezměnily.
Podle nejnovějšího průzkumu deníku Maariv by dnes volby opět vyhrál Likud a strany nové vlády by měly v Knesetu stejnou většinu jako teď.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com