Izraelci a Palestinci v roce 2022
Izrael zažil rušný rok – přišel o vládu a získal novou a řešil vlnu teroristických útoků.
Bezpečnostní situace je nejhorší za nejméně posledních šest let. Palestinští teroristé zavraždili na jaře devatenáct Izraelců, a armáda proto v dubnu zahájila velkou operaci s cílem pozatýkat podezřelé z terorismu na Západním břehu.
Vypukl však ozbrojený odpor, který nemá daleko k intifádě. Při přestřelkách s vojáky zemřelo na 160 Palestinců, dalších 2500 bylo zatčeno a palestinské útoky si vyžádaly dalších dvanáct izraelských životů. Celkem jednatřicet mrtvých Izraelců je nejvíc za posledních osm let.
Vláda národní jednoty Naftaliho Beneta a později Jaira Lapida postupně ztrácela většinu v parlamentu, až se koncem června rozpustila a vyhlásila páté předčasné volby za necelé čtyři roky. Přesto byla úspěšná. Obyvatelé jižního Izraele zažili nejklidnější rok za mnoho let, protože kabinet odradil vládce Pásma Gazy, teroristický Hamás, od provokací i raketových útoků. A když v srpnu začal izraelská města ostřelovat Islámský džihád v odvetě za likvidaci svého velitele a odpálil za tři dny na Izrael 1200 raket, Hamás se nepřipojil.
Izrael pokračoval ve stínové válce proti vojenské přítomnosti Íránců v Sýrii i jejich jadernému programu na íránské půdě. Zlikvidoval nejméně osm vědců jaderného a zbrojního programu a členů Revolučních gard s ním spojených, v Sýrii zničil obrovské množství íránské výzbroje pro libanonský Hizballáh a provedl řadu sabotáží íránských jaderných továren. Rozmluvil Američanům špatnou staronovou dohodu o omezení íránského jaderného programu a jednání už několik měsíců nepokračují. Joe Biden nedávno řekl, že dohoda je „mrtvá“. Vláda také zlepšila vztahy s Američany, Evropskou unií, Egyptem a Jordánskem, které byly za dřívějšího premiéra Binjamina Netanjahua velmi napjaté.
Celý rok se Izrael snažil jednoznačně nepodpořit Ukrajinu proti ruské agresi, aby nerozhněval Kreml, který mu toleruje útoky na íránské pozice v Sýrii. Kyjev opakovaně žádá o izraelské zbraně, ale Jeruzalém mu je odmítá dodávat. Když ale Moskvě začal pomáhat Írán dodávkami ozbrojených dronů,
začal Jeruzalém prostřednictvím NATO poskytovat Ukrajincům zpravodajské informace.
Listopadové volby vyhrála Netanjahuova strana Likud. Jeho blok získal spolu s ultrapravicovými, ultraortodoxními a nacionalistickými spojenci většinu 64 hlasů ve 120členném Knesetu, ale sestavit vládu bylo těžší, než Netanjahu čekal. Aby se vrátil do premiérského křesla, musel vyhovět řadě kontroverzních požadavků svých partnerů a prosadit zákony, které posilují pravomoci radikálních ministrů a oslabují demokracii. Izrael teď bude mít ejextremističtějšívládu v historii země. Palestinci byli v uplynulém roce stále nespokojenější s předsedou samosprávy Mahmúdem Abbásem. Jeho odchod si dnes přejí tři čtvrtiny z nich a 80% považuje samosprávu za zkorumpovanou instituci. Vzhledem k Abbásově pokročilému věku a chatrnému zdraví také sílí boj o moc. Objevil se však jeho
možný nástupce – Abbás jmenoval generálním tajemníkem Organizace pro osvobození Palestiny, jímž byl do té doby sám, Husajna al-Šejcha. Ten se však těší minimální podpoře Palestinců, a protože po Abbásově odchodu nepochybně vypukne násilí, nemá pozici ani trochu jistou. Samospráva v uplynulém roce zaznamenala jen jediný úspěch – zlepšily se její vztahy s americkou vládou Joea Bidena, které byly za jeho předchůdce Donalda Trumpa velmi špatné. Biden dokonce Palestincům obnovil finanční pomoc, kterou jim Trump zastavil.
Mírová jednání už mnoho let neprobíhají a k žádným se ani neschyluje. Palestinci jsou frustrovaní z nedostatku vyhlídek do budoucna a radikalizují se. Bezprecedentních 56% dnes podporuje ozbrojený boj proti Izraeli a 70% už nedoufá, že někdy budou mít vlastní stát.
Jak Izraelci, tak Palestinci vstupují do roku plného obav. Netanjahuovi ministři prosazují mnohem radikálnější postup proti Palestincům a podporují rozšiřování izraelských osad na Západním břehu i jeho anexi. Na palestinské straně zase vznikají nové ozbrojené skupiny odhodlané útočit na vojáky, osadníky i izraelské civilisty.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
