Novinky ze života komunity

Cesta izraelského ministra zahraničí na Ukrajinu

Izraelský ministr Eli Kohen navštívil koncem týdne Ukrajinu. Cílem cesty bylo zlepšení vzájemných vztahů, které moc dobré nejsou kvůli izraelskému odmítání poskytnout Kyjevu zbraně. Svého cíle však nedosáhl.

Izrael se od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží o neutrální postoj a neodsuzuje Rusko, aby neohrozil jeho toleranci svých útoků na íránské pozice a zbraně v Sýrii. Mezinárodní společenství, včetně Spojených států, to však považuje za příklon k Moskvě a izraelský přístup se mu nelíbí.

Izrael poskytl Kyjevu jen humanitární pomoc nebo ochranné pomůcky, jako helmy či neprůstřelné vesty, a vloni na Ukrajině provozoval polní nemocnici. Zbraně, o které Ukrajinci opakovaně žádají, útočné i obranné, jim vytrvale odmítá poslat. Údajně však Kyjevu alespoň prostřednictvím NATO dodává zpravodajské informace.

Írán ale začal Rusku prodávat ozbrojené drony, které Moskva používá na Ukrajině, a mluví se i o širší vojenské spolupráci. To Izrael velmi znepokojuje; ale asi ne dost na to, aby se od Ruska odklonil.

Po tenkém ledě chodila v otázce Ukrajiny už minulá izraelská vláda. Současný premiér Binjamin Netanjahu má pocit, že Izrael pomáhá Ukrajincům dost – údajně tím, že útočí na íránské zbrojovky. V lednu však řekl francouzskému prezidentu Macronovi, že je ochoten Kyjevu poslat i „nějaké vojenské věci“, ale návštěva ministra Kohena na Ukrajině ukázala, že to nemyslel vážně.

Kohen hned po nástupu do funkce zatelefonoval ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi a nulovou změnu postoje demonstroval i teď na Ukrajině. Když navštívil Buču, kde mu Ukrajinci ukázali místa ruských masakrů a zeptali se ho, zda Moskvu explicitně odsoudí, neudělal to, a ukrajinské představitele tím značně rozladil.

Slíbil jim jen pomoc při obnově infrastruktury a zdravotnictví ve výši dvou set milionů dolarů, ale pouze ve formě úvěrových záruk. Nezískal si je ani prázdnými výroky, že „Izrael pociťuje solidaritu s ukrajinským lidem“ nebo že „podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny“.

Ukrajinští představitelé se s Kohenem neshodli v řadě otázek. Podle ukrajinských zdrojů dokonce jeho chování zpochybnilo schůzku s prezidentem Volodymyrem Zelenským, ale nakonec se konala. Zelenskyj ho opět požádal o izraelské zbraně, hlavně systémy, které dokážou zničit drony a rakety, ale Kohen to výslovně odmítl. Kyjev rovněž požaduje zařízení včasného varování před leteckými útoky. To mu Izrael kupodivu už v říjnu slíbil, ale podle izraelských zdrojů ho nedodá dřív než za tři měsíce. Kohen jen navrhl spolupráci na výrobě ukrajinského systému varování. Kyjev také už vloni žádal Izraelce o půjčku ve výši pěti set milionů dolarů, ale ti dodnes nereagovali.

Cílem Kohenovy návštěvy na Ukrajině bylo podle izraelských médií „vyslat signál Západu, že Izrael Ukrajinu podporuje, a rozšířit koalici odpůrců Íránu“. Toho však rozhodně nedosáhl. Kohen po návštěvě Ukrajiny na Twitteru zadoufal, že jeho návštěva „posílí vztahy mezi oběma zemi“, ale to asi sotva.

Očekávání izraelských médií, že Netanjahuova vláda změní postoj té předchozí v proukrajinský, bylo naivní. Netanjahu byl vždycky přítelem Vladimira Putina, pravidelně se s ním scházel, a byl na to dokonce hrdý. Neodsoudil ani ruskou anexi Krymu v roce 2014.

Řada izraelských bezpečnostních a vojenských představitelů ale soudí, že strach z nežádoucí ruské reakce na izraelské útoky v Sýrii je přehnaný. Moskva už vloni ze země stáhla vojáky a posílá je na Ukrajinu. Odvezla jich až 1600 a s nimi i systémy vzdušné obrany S-300, které pro izraelské letouny představovaly největší hrozbu. Izrael bombardování svých cílů v Sýrii zvládal i před dohodou s Moskvou a jistě by je dokázal provádět i teď, když svou přítomnost v zemi tak oslabila. Podle íránských exilových zdrojů má dnes Moskva v Sýrii jen „symbolické množství vojáků“. Navíc pozice těch stažených okamžitě zaujali Íránci, což si Izrael nepřeje. Podle jednoho izraelského analytika by bylo dodání systémů protivzdušné obrany Ukrajině dokonce pro Izrael výhodné, protože by si mohl v praxi otestovat likvidaci íránských dronů a střel.

Rusko má z možných izraelských dodávek zbraní Ukrajině očividně strach, soudě podle toho, jak často před nimi Jeruzalém varuje. Vyspělé izraelské lapače raket by byly skutečně pro Kyjev výraznou posilou a zachránily by stovky životů.

Netanjahuova vláda svým postojem vůči Ukrajině i některými kroky na domácí scéně ztrácí přízeň především Spojených států a snižuje možnost jejich podpory při eventuálním útoku na íránské jaderné továrny, o kterou tolik stojí. Kohenova návštěva Ukrajiny byla zbytečná.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com