Vyhlídky na úspěch jednání o zmírnění vládní soudní reformy v Izraeli nejsou velké
Představitelé izraelské vlády a opozice zahájili u prezidenta Jicchaka Herzoga jednání o kompromisním řešení sporné reformy Nejvyššího soudu, kterou prosazuje kabinet premiéra Binjamina Netanjahua. Žádná dohoda se však zatím nerýsuje.
Byl to nakonec právě Netanjahu, který překotné tempo schvalování návrhu ministra spravedlnosti Jariva Levina pozastavil, když protesty veřejnosti zesílily tak, že se situace začala vymykat kontrole. Na jednání však není moc času; Levin prohlásil, že když se strany na ničem nedohodnou, předloží Knesetu návrh reformy v současné podobě hned po parlamentních prázdninách koncem dubna.
Proti reformě, která má výrazně oslabit pravomoci Nejvyššího soudu, protestovaly dvanáct sobot po sobě statisíce lidí a nakonec i několikrát týdně a organizátoři svolali další i na prvního dubna, protože vládní ochotě ke kompromisu nevěří. Do demonstrací se zapojili i příznivci pravice nebo skupina radikálních fanoušků izraelského fotbalového klubu Bejtar, kteří začali napadat Araby a vyvolávat násilnosti. A minulou sobotu pohrozila největší odborová centrála Histadrut generální stávkou – teprve potom se Netanjahu odhodlal k pozastavení legislativního procesu.
V Izraeli snad už neexistuje žádná profesní skupina, která by vládní návrh reformy nekritizovala. K Netanjahuovu rozhodnutí dát šanci jednání s opozicí však nejvíc přispěl odpor armádních záložníků, zejména pilotů, kteří se odmítali účastnit důležitých vojenských cvičení. Obávají se, že by je reforma vystavila riziku trestního stíhání Mezinárodním trestním soudem, který by mohl tvrdit, že Izrael nemá žádný nezávislý orgán schopný zjednat spravedlnost. Rychle rostoucí počet záložníků, kteří odmítli sloužit, armádu zaskočil a náčelník generálního štábu Herci Halevi a ředitelé bezpečnostních služeb Šin Bet a Mosad varovali vládu, že chystaná reforma vážně oslabuje odstrašující sílu Izraele. Když ale vládu před bezpečnostními důsledky veřejně varoval ministr obrany Joav Galant a vyzval k pozastavení reformy, Netanjahu ho odvolal z funkce.
Izrael nemá psanou ústavu a suplují ji takzvané Základní zákony. Nemá ani Senát, jen jednokomorový Kneset, a Nejvyšší soud je tak jediným orgánem, který může napravovat legislativní chyby vlády a parlamentu. Většina Izraelců se shoduje, že Nejvyšší soud nějakou reformu potřebuje, ale ne takovou, která dá vládě neomezenou moc.
Netanjahu však musí reformu prosadit, aby měl volnou cestu ke zrušení svého trestního stíhání v soudním procesu, v němž je už třetím rokem souzen za korupci, podvody a zneužití důvěry. Bude proto při jednáních trvat na verzi, která vládě umožní Nejvyšší soud ovládat a zabrání mu v anulování plánovaného zákona o zrušení Netanjahuova trestního stíhání. Jeho nacionalističtí partneři zase nechtějí promarnit příležitost rozšiřovat židovské osady na Západním břehu. To vše ale samozřejmě nechce opozice, a tak bude dosažení kompromisu přijatelného pro všechny strany extrémně obtížné, či dokonce nemožné. Podle představitelů opozice, kteří se jednání u prezidenta zúčastnili, je dohoda nepravděpodobná, protože vláda údajně stále trvá na právu jmenovat členy Nejvyššího soudu. Pesimističtí jsou i odpůrci reformy – podle nejnovějšího průzkumu si 52% Izraelců nemyslí, že jednání něco přinesou, a 61% nevěří Netanjahuovi, že chce seriózně jednat o kompromisu.
Dohoda přijatelná pro opozici by také mohla přimět jeho ultranacionalistické partnery k odchodu z vlády, a ta by tak padla. Další volby by Netanjahu zřejmě už nevyhrál. Popularita jeho strany Likud prudce klesla a výrazně posílila opozice. Podle průzkumů tří televizních stanic by dnes Likud získal ve 120členném Knesetu jen 25 křesel a opoziční Národní jednota Benyho Gance by posílila na 23. A po mnoha letech, kdy Izraelci označovali za nejvhodnějšího premiéra Netanjahua, si jich dnes o 7% víc přeje v této funkci Gance.
Navzdory pozastavení reformy se nezlepšily ani napjaté vztahy s Američany. Prezident Joe Biden sice Netanjahua pochválil, ale vyzval ho, aby soudní reformu úplně zrušil, a novinářům řekl, že „v nejbližší době“ ho do Bílého domu nepozve. Netanjahu Bidenovu výzvu odmítl a připomněl mu, že „Izrael je suverénní země“. Izraelsko-americké vztahy poškozuje i ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který prohlásil, že Izrael „není hvězdou na americké vlajce“, nebo Netanjahuův syn Jair, arogantní náfuka, který ustavičně někoho uráží a musí pak platit soudem nařízené odškodné. Šíří dezinformace, lži a konspirační teorie, jako například že Bidenova vláda chce jeho otce svrhnout nebo financuje protivládní demonstranty.
Netanjahuovou prioritou však momentálně nejsou vztahy s Amerikou, ale prosazení soudní reformy. Když se vládě nebude líbit, jakým směrem se vyjednávání o kompromisu ubírá, mohou její poslanci stávající návrh reformy schválit v Knesetu během jediného týdne.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
