Ukrajina ostře kritizuje Izrael
Izrael dodnes nepodlehl mezinárodnímu tlaku a nezačal dodávat zbraně Ukrajině. Tlak na něj ale v poslední době sílí, zejména z Washingtonu, ale i z řad izraelských bezpečnostních představitelů, politiků a veřejnosti; zejména teď po Prigožinově pokusu o puč, kdy je Vladimir Putin oslaben. Izraelská neústupnost dokonce vyvolala ostrou kritiku Kyjeva.
Izrael má pocit, že toho pro Ukrajince udělal dost, když jim dodal ochranné pomůcky jako helmy či neprůstřelné vesty a několik měsíců vloni na Ukrajině provozoval polní nemocnici. Premiér Binjamin Netanjahu při návratu do funkce prohlásil, že dodávky zbraní Kyjevu zváží, ale dodnes se nic nezměnilo.
Tlak zvýšili i američtí senátoři. Demokrat Chris Van Hollen a republikán Lindsey Graham vyzvali Izrael, aby americké vládě povolil poslat na Ukrajinu dva systémy protivzdušné obrany Železná klenba. Izrael ho vyvinul s americkou finanční pomocí, takže je částečně i americký, ale jeho souhlas je podmínkou každé dodávky do zahraničí. Senátoři zdůraznili, že nejde o útočnou, ale obrannou zbraň, nicméně Jeruzalém zatím svolení nedal.
Přesto svůj nesmlouvavý postoj určitým způsobem zmírnil. Loni v říjnu začal Ukrajincům dodávat zpravodajské informace o íránských dronech, které Rusko používá k útokům na Ukrajině, a povolil Severoatlantické alianci předat Kyjevu izraelské elektrooptické systémy a systémy řízení palby. V květnu mu pak poskytl zařízení včasného varování před leteckými útoky – i když bez součásti, která umí zachycovat rakety. Jednal také s Evropskou unií o společném odminování Ukrajiny.
Netanjahu vysvětluje zdrženlivost tím, že Izrael je v jiné pozici než západní země, protože nesmí ztratit ruský souhlas s izraelským bombardováním íránských cílů v Sýrii. Navíc se prý obává, že izraelské zbraně by mohly padnout do rukou Íránců v Sýrii“, „protože jsme už viděli západní protitankové systémy u svých hranic“.
Ve skutečnosti se však izraelská spolupráce s Ruskem v Sýrii stále zhoršuje. Moskva rozvíjí zbrojní spolupráci s Íránem a Izraeli se dodnes nepovedlo přesvědčit Putina, aby se s jeho úhlavním nepřítelem nepaktoval. Marná byla i květnová izraelská diplomatická návštěva Ruska, která se snažila Kreml přesvědčit, aby Íránu neprodával zbraně – Moskva mu údajně slíbila stíhačky SU-35.
Ukrajinský velvyslanec v Izraeli Jevhen Korničuk vydal v neděli nebývale ostré a přímočaré prohlášení. Zdůraznil, že Ukrajina žádá výhradně o systémy protivzdušné obrany, které by zachránily životy mnoha civilistů, a nikdy „nepožadovala protitankové systémy“. Podle Korničuka „zvolil Izrael těsnou spolupráci s Moskvou“. Zmínil i „zbytečnou únorovou návštěvu“ izraelského ministra zahraničí v Kyjevě, který tam přijel jen oznámit, že Izrael svou politiku vůči Ukrajině nezmění, a při návštěvě Buči odmítl odsoudit Rusko za válečné zločiny. Korničuk se vysmál „smyšleným tvrzením“ Netanjahua a označil je za pouhé výmluvy. Podle něj Izrael nedodává Ukrajině zbraně jen proto, „aby se zalíbil Rusku“, a „aktivně s ním buduje vztahy“. Například jeruzalémská radnice nedávno s Moskvou podepsala dohodu o vlastnictví tamějšího pozemku a zřízení ruského konzulátu, kterou Izrael dokonce označil za „diplomatický úspěch“, protože posílí mezinárodní postavení Jeruzaléma. A místo toho, aby přijal protiruské sankce, zvýšil s Ruskem obchod. „Takzvaná izraelská neutralita není nic jiného než jednoznačně proruský postoj“, prohlásil ukrajinský velvyslanec.
Dodal také, že „pomocí obvazů a antibiotik se válka vyhrát nedá“, a připomněl Izraeli, že „pokus o puč ukázal slabost Ruska i to, že na dohody s ním se nelze spolehnout“. Izraelské ministerstvo zahraničí si pak Korničuka pozvalo na příští týden na kobereček.
Izrael navíc na ruské agresi na Ukrajině bohatě vydělává, protože ve světě prudce vzrostl zájem o jeho vyspělé zbraně. Evropa v rámci iniciativy Sky Shield kupuje za čtyři miliardy eur izraelský protiraketový systém Arrow, který umí sestřelit raketu nad zemskou atmosférou. Bude to nejvýnosnější zbrojní zakázka v izraelských dějinách. O menší protiraketové systémy projevilo zájem i Česko či Finsko a nákupy plánují také další evropské země. Dobře se prodávají i izraelské drony, protitankové systémy nebo tanky Merkava. Vloni Izrael na prodeji svých zbraní vydělal 11,5 miliardy eur a letos to bude ještě víc.
Korničukova kritika však přinesla určité ovoce. Ve středu oznámil, že Netanjahu zvažuje cestu na Ukrajinu. Prý premiérovi v narážce na absenci pozvání do Washingtonu řekl, že „nejrychlejší cesta do Bílého domu vede přes Kyjev“. Návštěvu Netanjahuovi poprvé doporučilo i ministerstvo zahraničí a předseda parlamentního Výboru pro zahraniční vztahy a obranu Juli Edelštejn z premiérovy strany Likud vyzval vládu k přehodnocení postoje k Ukrajině. Ve čtvrtečním interview pro Wall Street Journal však Netanjahu zdůraznil, že Ukrajině určitě neododá lapač střel Železná klenba.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
Izrael odolává tlaku dodávat zbraně Ukrajině. Nejvyraznejsi nátlak je z Ukrajiny, ostatní je takové pritakani. Izrael je dlouhodobě ve složité situaci a izolaci na Strednim Východe. S Ruskem dospěl do vzájemné vyhodne koexistence za eskalace občanské války v Sýrii a za zlepšujících se vztahů s SA a Tureckem. Nepřátelský vztah s Iranem je vybalancovan Ruskem, který má vztahy s Íránem na spojenecké úrovni a to je proizraelská výhoda.
Jsou to složité vztahy na pozadí válečných udalosti ná Ukrajine a brizantnich vztahu se sousedy Izraele. V této oblasti je stále vysoké přetrvávající napeti mezi státy a Izraelem od vzniku samostatného izraelského státu.