Izraelská vláda obnovila schvalování soudní reformy
Izrael má za sebou obzvlášť rušný týden s protesty proti obnovené vládní snaze oslabit Nejvyšší soud.
Izraelci demonstrují už od začátku roku každou sobotu a v poslední době i častěji. Vládní koalice v dubnu souhlasila s jednáním s opozicí o kompromisu, ale rozhovory žádný nepřinesly ani po dvou měsících. Premiér Binjamin Netanjahu v březnu postup reformy v parlamentu zastavil, a dokonce se proslýchalo, že ho už neobnoví. Teď ale povolil její jednu část – zrušení pravomoci Nejvyššího soudu anulovat vládní či správní rozhodnutí na základě jeho „přiměřenosti“. Návrh nového zákona prošel tento týden prvním parlamentním čtením a odpůrci vlády opět vyrazili do ulic. Jestli projde i druhým a závěrečným třetím čtením, bude mít vláda v podstatě neomezenou moc.
Nejvyšší soud používá institut přiměřenosti relativně často a řadu rozhodnutí ruší jako nezákonná či neústavní, stejně jako zákony parlamentu, které nedodržují občanskoprávní závazky zakotvené v Základních zákonech suplujících v Izraeli ústavu. Jako „nepřiměřené“ zrušil i jmenování předsedy vládní náboženské strany Šas Arjeho Deriho ministrem zdravotnictví a vnitra, protože už jednou trestaný Deri si odpykává podmíněný trest za finanční prohřešky. Jestli Kneset zákon o zrušení institutu přiměřenosti schválí, bude se Deri moci do ministerského křesla vrátit.
Izrael je v otázce oslabení Nejvyššího soudu rozdělen na skoro stejné poloviny. Odpůrci tvrdí, že bude znamenat konec demokracie a vláda si bude moci dělat, co chce, bez jakékoli nezávislé kontroly. Podle nich mají pravomoci Nejvyššího soudu zásadní význam pro ochranu lidských práv v zemi, protože Izrael nemá nejen ústavu, ale ani dvoukomorový parlamentní systém nebo prezidenta s exekutivními pravomocemi. Nová legislativa soud ochromí a Izraelci budou oběťmi diktátu politiků. Podle kritiků budou vládní ultranacionalisté rozšiřovat izraelské osady na Západním břehu, zabírat půdu palestinským vlastníkům a mohou část území i anektovat. Ultraortodoxní strany zase definitivně prosadí zrušení povinné vojny náboženských studentů.
Stoupenci vlády a reformy namítají, že Nejvyšší soud má neomezenou moc, je „aktivistický“, „levicový“ a „agresivní“ a demokraticky zvolená vláda musí mít možnost realizovat svou politiku. Reforma Nejvyššího soudu má podle nich obnovit rovnováhu moci mezi touto institucí, vládou a parlamentem.
Netanjahu nedokázal Izraelce o správnosti reformy přesvědčit; i proto, že největší prospěch z ní bude mít sám – nový zákon otevře cestu ke zrušení jeho trestního stíhání a zastavení soudního procesu kvůli korupci a podvodům.
Spor o reformu Nejvyššího soudu provázejí od začátku vypjaté emoce. Provládní tábor označuje opozici za levičáky a anarchisty, kteří protestují proto, že nevyhráli volby a chtějí vítězům zabránit ve vládnutí. Odpůrci zase tvrdí, že reforma udělá z Izraele „fašistickou diktaturu“, a záložní piloti a členové elitních zpravodajských i dalších jednotek opět hrozí odmítnutím služby v armádě. Vláda však hodlá zákon prosadit do konce července.
Demonstranti běžně blokují silnice v Tel Avivu a Jeruzalémě a v úterý ochromili i Ben-Gurionovo letiště. Je jich sice méně než začátkem roku, ale přibývá násilných střetů s policií. Ta čím dál častěji nasazuje vodní děla, přestože ji lékaři vyzvali, aby to kvůli riziku vážného zranění nedělala. V úterý byly zatčeny desítky lidí. Podle účastníků protestů proti nim policisté používají nadměrnou fyzickou sílu; údajně přitvrdili po kritice ministrů, že proti demonstrantům zasahují příliš mírně. Náčelník telavivské policie dokonce podal výpověď poté, co po něm ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir požadoval, aby jeho muži demonstrantům „rozbíjeli lebky“. Přibývá zraněných, ale odpůrci reformy hodlají v protestech pokračovat – další svolávají na pondělí.
Ve čtvrtek se objevila i možnost, že Netanjahu bude odvolán z funkce. Nejvyšší soud oznámil, že projedná stížnost skupiny čtyřiceti podnikatelů a představitelů akademických institucí a armády v čele s bývalým náčelníkem hlavního štábu Danem Chalucem. Požadují, aby byl premiér úřadu zproštěn, protože porušil dohodu, která mu kvůli střetu zájmů, souvisejícímu s jeho soudním procesem, zakazuje podílet se na prosazování reformy soudnictví. Podobných žádostí už soud dostal více, ale tahle je první, kterou předem nezamítl.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
