Izrael prohlubuje vztahy s Marokem
Izrael minulý týden oznámil, že uznává suverenitu Maroka nad Západní Saharou. Po Spojených státech je teprve druhou zemí světa, která jeho nároky na ni podpořila.
Západní Sahara je sporná oblast, kterou si kromě Maroka nárokuje i povstalecká Fronta Polisario ovládající asi 20% jejího území, kde vyhlásila Saharskou arabskou demokratickou republiku. Od roku 1976 však požaduje celou Západní Saharu. Osmadvacet států, většinou arabských a asijských, neoficiálně podporuje nároky Maroka tím, že mají v Západní Sahaře konzuláty. OSN neuznává nároky ani Polisaria, ani Maroka. Česko „respektuje vůdčí roli OSN pro mírové řešení sporu o státoprávní postavení území Západní Sahary“ a toto řešení podle něj „musí brát v úvahu všechny relevantní rezoluce Rady bezpečnosti OSN a respektovat právo obyvatel Západní Sahary na sebeurčení“, stojí na stránkách ministerstva zahraničí. Toto „právo na sebeurčení“ jim OSN slíbila v roce 1966, ale dodnes nedošlo k žádnému posunu. Spojené státy uznaly nároky Maroka na Západní Saharu v roce 2020 za Donalda Trumpa výměnou za marockou ochotu normalizovat vztahy s Izraelem. Vláda Joea Bidena rozhodnutí nezrušila a stejně jako některé evropské země podpořila i marocký plán autonomie Západní Sahary.
Maroko se pak v roce 2020 připojilo k několika muslimským zemím, které Izrael uznaly. Po Egyptu v roce 1978, Jordánsku v roce 1994 a před třemi lety Bahrajnu, Spojených arabských emirátech a Súdánu se stalo šestým členem Ligy arabských států, které s Izraelem normalizovaly vztahy takzvanými Abrahámovskými dohodami. Izrael si jich nesmírně cení.
Už dlouho předtím však s Marokem tajně pěstoval bezpečnostní vztahy. Marocký král Hasan II. přijal v roce 1963 delegaci izraelského Mosadu, který pak začal úzce spolupracovat s marockou zpravodajskou službou. Bezpečnostní spolupráci dojednal v Rabatu agent Mosadu Rafi Ejtan, který o pár let dříve velel týmu, jenž z Argentiny unesl Adolfa Eichmanna. Marocký král tehdy také požádal Izrael o pomoc s vybudováním systému osobní ochrany. Vzájemná spolupráce trvala řadu let, a Mosad měl dokonce v Maroku zastoupení. V šedesátých letech se v Izraeli tajně vycvičily desítky marockých tělesných strážců a pohraničníků – v arabském světě věc zcela nevídaná. Už před podpisem smlouvy o normalizaci vztahů přijížděly do Maroka tisíce izraelských turistů a země dovážela izraelské zboží za miliony dolarů.
Izraeli je přátelsky nakloněn i syn Hasana II., současný král Muhammad VI. Izraelci pomáhají budovat marockou armádu, Maroko dál spolupracuje s Mosadem a obě země si vyměňují zpravodajské informace. Vzájemné vztahy posiluje i to, že více než milion Izraelců z Maroka pochází a v Maroku žije početná židovská komunita, jejichž práva zaručuje ústava.
Izrael a Maroko spojuje i hrozba Íránu a libanonského šíitského hnutí Hizballáh. Rabat obviňuje povstaleckou Frontu Polisario, že s Teheránem a Hizballáhem spolupracuje a Maroko destabilizuje. Íránským cílem je tento umírněný sunnitský stát oslabit a rozšířit v něm šíitský islám. Teherán také přes Hizballáh a svého afrického spojence Alžírsko dodává zbraně Frontě Polisario, zejména protiraketové střely a drony. V roce 2018 Rabat s Teheránem kvůli tomu přerušil diplomatické styky. Hizballáh podle Američanů provozuje v Africe rozsáhlou pašeráckou síť a podílí se i na obchodování s diamanty a praní špinavých peněz. Posílení marocko-izraelské spolupráce je pro Írán špatná zpráva a bude mít přímý dopad na jeho snahu šířit v Severní Africe vliv.
Maroko s Izraelem spolupracuje především ve zpravodajské a vojenské oblasti a čile s ním i obchoduje. Nakupuje izraelské zbraně, včetně zpravodajských a sebevražedných útočných dronů, a zajímá se také o izraelskou kybernetickou technologii. Loni uzavřelo dohodu za 500 milionů dolarů na nákup izraelského systému vzdušné obrany a chystá se koupit tanky Merkava. A letos v červnu se izraelští vojáci poprvé v Maroku zúčastnili společného vojenského cvičení pod americkým velením.
Po izraelském uznání marocké svrchovanosti nad Západní Saharou se očekává ještě větší prohloubení diplomatické a bezpečnostní spolupráce. Izrael už tento týden jmenoval historicky prvního vojenského atašé v Maroku, přestože velvyslanectví obě země ještě nezřídily, a marocký král pozval na státní návštěvu premiéra Benjamina Netanjahua.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
