Židé se výrazně podíleli na hospodářství předválečného Československa
Thomas Alva Edison (vlevo) a mladší Emil Kolben na snímku z Prahy v roce 1911
Židovští podnikatelé a finančníci se výrazně podíleli na rozvoji hospodářství předválečného Československa, ve kterém tvořili přibližně 20 až 30 procent členů orgánů institucí, které určovaly ekonomický vývoj první republiky. Řada z nich navíc přišla s inovacemi v oborech jako elektroprůmysl, chemický průmysl a strojírenství. Vyplývá to ze studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, jejímž autorem je Tomáš Jelínek z Moravské vysoké školy Olomouc.
„Zajímal mne přínos židovských podnikatelů v zavádění a šíření inovací. Hledal jsem i určité podnikatelské strategie, které mohou být inspirativní pro dnešek. Židovství je v mé práci bráno jako sociální a kulturní prostředí, z něhož jednotlivec vzešel. Důležitou roli zde hraje důraz na vzdělání, rodinná zkušenost s maloobchodem, přístup ke kapitálu, sociální mobilita, mezinárodní vazby a odstranění diskriminace na počátku poslední třetiny 19. století,“ řekl ČTK Jelínek.
Podle něj byl podnikatelský úspěch od 19. století často spojen s včasným vstupem na nové trhy, ať šlo o textilní výrobu, těžbu černého a hnědého uhlí, elektrifikaci, výrobu papíru, cukrovarnictví, chemický průmysl. „V některých případech se jednalo i o vytváření nových trhů, vytvořením poptávky po službě či produktu, který do té doby neexistoval,“ podotkl Jelínek. Důležitou roli hrála i zkušenost ze zahraničí. „Nešlo však pouze o zdroje inspirace pro vlastní podnikání a transfer know-how, ale mnohem více o pochopení mezinárodního obchodu a získání partnerů pro export, import, ale i dlouhodobý rozvoj. U úspěšných podnikatelů bylo vnímání komplexnosti trhů důležitou schopností, než jen úzká technická odbornost,“ doplnil.
Za první republiky měl jedny z nejvýznamnějších mezinárodních kontaktů židovský podnikatel a vynálezce Emil Kolben, který je spojen s rozvojem firmy Českomoravská-Kolben-Daněk a elektrifikací Československa. „Udržoval vazby se svým bývalým americkým zaměstnavatelem Thomasem Alvou Edisonem, přispěl ke spolupráci československých firem s americkým Westinghousem a měl i řadu cenných kontaktů v rámci Evropy,“ upozornil Jelínek.
Od přelomu 19. a 20. století se podle Jelínka navíc stále více začínal prosazovat význam marketingu, bez kterého firmy nedokázaly zvyšovat prodeje. Práce s trhem tak nabývala na stejném významu jako efektivní zajištění kvalitní výroby. „Velmi zajímavých výkonů doma i v zahraničí dosahovala v oblasti marketingu firma Waldes, která úspěšně vyráběla a prodávala textilní galanterii v Evropě, ale uspěla i na zcela jiném typu trhu v USA,“ řekl Jelínek.
Židovští podnikatelé a finančníci byli v době první republiky podle Jelínka nedílnou součástí československého hospodářství. Nástup nacismu v Německu, vznik druhé republiky a okupace Československa tuto kapitolu ukončily. Většině podnikatelských rodin se podle Jelínkova výzkumu podařilo před nacisty emigrovat, ale řada osobností, mezi nimi i Kolben, zahynula v koncentračních táborech.
