Novinky ze života komunity

Domů

Netanjahu odmítl soudní dohodu o přiznání viny

Posted by on 26. 01. 2022 in Významné, Ze světa | 0 comments

Někdejší izraelský premiér Binjamin Netanjahu udělal už po jediném týdnu konec spekulacím, zda v rámci soudní dohody přizná částečnou vinu, a ukončí tím svůj probíhající soudní proces. V pondělí oznámil, že dohodu nepřijímá, protože by ho vyřadila z politiky.

Na videonahrávce uvedl, že je pro něj nepřijatelné prohlášení o „mravní zavrženíhodnosti“, které dohoda vyžaduje, protože nemá v úmyslu odejít z politiky. A dodal, že zůstává předsedou strany Likud i vůdcem pravicového bloku a znovu se stane i premiérem.

Netanjahu je obžalován ve třech případech z podvodů, zneužití pravomoci veřejného činitele a korupce. Údajně přijímal nákladné dary v hodnotě statisíců dolarů; nabízel vlastníkovi jednoho deníku prosazení zákona, který oslabí jeho konkurenta, pokud se list zdrží kritických zpráv o premiérovi a jeho rodině; a sliboval finanční výhody majiteli telekomunikační firmy Bezek, když zařídí, aby jeho zpravodajský server psal o Netanjahuovi jen kladně. Netanjahu vždycky tvrdil, že je ve všech bodech obžaloby nevinen a jediným cílem soudního procesu je vyštvat ho z politiky.

Proces probíhá už třetí rok, a tak mu nejvyšší státní zástupce Avichaj Mandelblit nabídl dohodu, která by ho ukončila a umožnila Netanjahuovi vyhnout se vězení. Měl přiznat vinu jen z podvodů a zneužití důvěry, státní zastupitelství by zrušilo obžalobu z podplácení a někdejší premiér by byl místo nepodmíněného trestu odsouzen nanejvýš k devíti měsícům veřejných prací. Musel by však také prohlásit, že jeho chování bylo „mravně zavrženíhodné“, což by mu znemožnilo návrat do politiky na sedm let.

Dohodu bylo třeba vyjednat rychle, protože nejvyššímu státnímu zástupci vyprší 1. února mandát. Podle Netanjahuových obhájců byla nabídka výhodná, a tak o ní začali se státním zastupitelstvím jednat. Souhlasil i Netanjahu, čímž šokoval své příznivce, kteří věří v jeho nevinu.

Netanjahu doufal, že se mu podaří Mandelblita přesvědčit, aby od své podmínky upustil, ale marně. Nejvyšší státní zástupce je podle řady zdrojů přesvědčen, že Netanjahu představuje hrozbu pro demokracii, a to i jako současný vůdce opozice. Soudní dohodu mu však nenabídl proto, že by nevěřil v jeho odsouzení – starosti mu dělá délka procesu, v němž soudci často vyhoví žádosti obhájců o odklad. Proces tak může trvat i pět let. Za tu dobu by se konaly nejméně jedny volby a neodsouzený Netanjahu smí kandidovat. Mandelblit se bojí, že kdyby se stal Netanjahu znovu premiérem, prosadí takové změny v soudnictví a politickém systému, že naruší demokracii Izraele a udělá z něj druhé Maďarsko či Polsko. Proto Mandelblit trvá na prohlášení o mravní zavrženíhodnosti; sedm let mimo politiku, které obnáší, by snad 72letého Netanjahua z politiky vyřadilo.

Zpráva o nabízené dohodě měla většinou negativní ohlas, ale i příznivce. Její odpůrci upozorňovali, že by se Netanjahu vyhnul zaslouženému trestu a dohoda by nahlodala důvěru veřejnosti ve spravedlnost, soudy a státní instituce. Podle stoupenců dohody by zase uklidnila ostře rozdělenou politickou scénu i společnost, protože by opadly vášně Netanjahuových stoupenců.

Soudní proces teď bude pokračovat. Je však nepravděpodobné, že by soudci nenašli dostatek důkazů a osvobodili ho; vypovídal už Netanjahuův bývalý spolupracovník, který se stal korunním svědkem, a podle kuloárových informací bude Netanjahu skoro jistě odsouzen za přijímání nezákonných darů. Ostatně jeho obhájci by mu nedoporučovali jednat o částečném přiznání viny, kdyby byli přesvědčeni, že ho soud osvobodí.

Čím déle bude proces trvat, tím horší bude jeho pozice. Už příští týden má vypovídat další korunní svědek obžaloby, bývalý generální ředitel ministerstva komunikací, jemuž Netanjahu údajně nařídil, aby poskytl neoprávněné výhody majiteli telekomunikační firmy.

Jestli půjde Netanjahu do vězení, beztak se nebude smět do politiky vrátit sedm let – a s nepodmíněným trestem to bude trvat ještě déle. Zatím však zřejmě doufá, že získá výhodnější soudní dohodu od nového nejvyššího státního zástupce. Jeho volba bude ale trvat řadu týdnů a prozatímní šéf úřadu, státní žalobce Amit Ajsman, už uvedl, že se touto kauzou zabývat nebude.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Netanjahu jedná o přiznání viny

Posted by on 20. 01. 2022 in Významné, Ze světa | 0 comments

V soudním procesu s bývalým izraelským premiérem Binjaminem Netanjahuem došlo k nečekanému zvratu. Po dlouholetém odmítání viny a tvrzení, že jeho trestní stíhání je honem na čarodějnice s cílem odstranit ho z politiky, začal Netanjahu vyjednávat o částečném přiznání viny výměnou za nižší trest. Soudní dohodu mu nabídl nejvyšší státní zástupce Avichaj Mandelblit.

Netanjahu byl obžalován v roce 2019 a jeho probíhající soudní proces se týká tří vzájemně provázaných případů. V prvním měl získat statisíce dolarů ve formě luxusních darů od bohatých známých. V druhém měl za méně kritické zpravodajství jednoho vlivného deníku o sobě a své rodině slibovat jeho majiteli, že prosadí zákon, který oslabí jeho hlavního konkurenta. A v posledním případu údajně sliboval nezákonné obchodní výhody vlastníkovi telekomunikační firmy za pozitivní zpravodajství o Netanjahuovi na serveru, který tento muž rovněž vlastní. Netanjahu všechny body obžaloby vždycky odmítal a trval na své nevině.

Soudní proces začal v květnu 2020 a vypovídal už i korunní svědek obžaloby, bývalý Netanjahuův důvěrník Nir Hefec – v neprospěch někdejšího premiéra i jeho rodiny. Netanjahuovy naděje, že bude očištěn a osvobozen, se tak v podstatě rozplynuly. Názory na možnost odsoudit Netanjahua za podplácení se zatím různí, ale v případu přijímání nezákonných darů je skoro jistý verdikt „vinen“. Pokud by padl, šel by někdejší premiér nejspíš do vězení a po odpykání trestu by se nesměl sedm let vrátit do veřejného života.

A tak projevil ochotu uvažovat o částečném přiznání viny – k nelibosti svých fanoušků skálopevně přesvědčených o jeho nevině. Dokonce pro něj uspořádali finanční sbírku, která má pokrýt náklady na soudní proces, a hned první den vybrali skoro 840 000 dolarů. Netanjahu přitom patří k nejbohatším Izraelcům; časopis Forbes v roce 2019 jeho majetek odhadl na skoro čtrnáct milionů dolarů.

Kdyby Netanjahu dohodu přijal, vyhnul by se trestu vězení. Přiznal by, že se dopustil podvodu a zneužil důvěru veřejnosti v případech přijímání darů a slibování výhod za pozitivní zpravodajství, ale vymazalo by se obvinění z uplácení a byl by stažen celý případ nabídky oslabení novinového konkurenta za lichotivé zprávy v deníku. Netanjahu by byl odsouzen jen k několika měsícům veřejných prací a pokutě.

Netanjahuova manželka, která má v rodině hlavní slovo, s jednáním o přiznání viny nesouhlasila, protože podle ní „není důvod, aby manžel odcházel z politiky“. Netanjahuovi právníci však přemýšlejí realističtěji; dohodu o přiznání viny doporučili a začali o ní se státním zastupitelstvím jednat.

Není však jisté, zda se dohoda o přiznání viny podaří. Nejvyššímu státnímu zástupci Mandelblitovi končí 1. února mandát a podle zasvěcených zdrojů se dohodu do té doby stěží podaří vyjednat, protože mezi oběma stranami panují příliš velké názorové rozdíly na to, co by měla a nesměla obsahovat. Netanjahu by kromě přiznání podvodů a zneužití důvěry musel rovněž souhlasit s prohlášením, že jeho chování bylo „mravně zavrženíhodné“, a to by ho na sedm let vyřadilo z veřejného života stejně jako trest vězení. Tato podmínka pro něj představuje největší problém – je mu 72 let a nechce se vzdát možnosti znovu kandidovat na premiéra. Je údajně ochoten doznat se jen k takovým přečinům, které ho z politiky nevyřadí. Někteří žalobci rovněž požadují, aby se oficiálně omluvil za útoky na policisty a prokurátory, které obviňoval z předpojatosti. A i kdyby Netanjahu přistoupil na všechno, musí výslednou dohodu o přiznání viny ještě schválit soud.

Už jen to, že Netanjahu o částečném přiznání viny uvažuje, bylo až do víkendu zcela nemyslitelné. Proces se však pro něj nevyvíjí dobře; mohl by pokračovat ještě několik let a hrozí mu až deset let vězení. Pokud by byl odsouzen, jistě by se odvolal, a kdyby nevyhrál, nastoupil by nepodmíněný trest až někdy po pětasedmdesátce a po jeho odpykání by se stejně nesměl sedm let vrátit do veřejného života. Několik měsíců veřejných prací a sedm roků mimo politiku jsou rozhodně lepší vyhlídka.

Podle nejnovějšího průzkumu tří televizních stanic nadpoloviční většina Izraelců s dohodou nesouhlasí a přeje si, aby soudní proces pokračoval až do konce. Obvinění jsou výsledkem mnoha let vyšetřování a jsou velmi závažná.

Mandelblit údajně na přiznání „morální zavrženíhodnosti“ Netanjahuova chování trvá. Kdyby s ním bývalý premiér nakonec souhlasil, byl by to obrovský kotrmelec.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

První grandslamový turnaj roku 2022 Australian Open začíná

Posted by on 16. 01. 2022 in Sport, Významné | 1 comment

Předzačátek byl ve znamení Novaka Džokoviče, který měl být nasazenou jedničkou. Není očkován proti Covidu, soud rozhodl, že musí opustit Austrálii.

Jako vždy se před hlavní soutěží hrála kvalifikace. Z Izraele se zúčastnil starý známý Dudi Sela, který vypadl hned v prvním kole. Z českých a slovenských tenistů postoupili Gomboš, Machač a Lehečka, z žen Viktória Kužmová.

V hlavním turnaji místo Džokoviče v hlavě pavouka je LL = lucky looser Ital Caruso, jeho soupeřem je Kecmanovič ze Srbska, turnaj se hraje bez nasazené jedničky, což tu snad ještě nebylo. Medveděv je 2, Zverev 3, Tsisipas 4, Rublev 5, Nadal 6, Berrettini7, Casper Ruud z Norska 8.

Nasazené dámy ve dvouhře: 1 domácí Barty, 2 Sabalenka z Běloruska, 3 Muguruza ze Španělska, 4 Krejčíková, 5 Řekyně Sakkari, 6 Kontaveit z Estonska, 7 Swiatek z Polska, 8 Badosa ze Španělska.

Ve čtyhře nastoupí i zkušený deblista Yoni Erlich z Izraele. Češi a Slováci „debla“ vypustili.

Dámská čtyřhra je zajímavější. Krejčíková se Siniakovou jsou nasazené JEDNIČKY. Blahopřejeme a přejeme vítěznou cestu až do finále.

Turnaj začíná v pondělí 17.ledna, den před úplňkem, a končí 30.ledna – den před novoluním.

 

Izrael podává čtvrtou dávku vakcíny vybraným skupinám

Posted by on 8. 01. 2022 in Významné, Z domova, Ze světa | 0 comments

Izrael po zhruba desetidenním váhání začal jako první na světě očkovat vybrané skupiny obyvatel čtvrtou dávkou vakcíny proti koronaviru. Nejvýše postavený lékařský odborník, generální ředitel ministerstva zdravotnictví Nachman Aš, ji v neděli po důkladném prostudování údajů o nové variantě omikron povolil pro Izraelce starší 60 let, zdravotníky a osoby s oslabenou imunitou, a to čtyři měsíce po podání třetí dávky. Rozhodl také, že třetí dávka se bude podávat už tři měsíce po té druhé místo dosavadních pěti, protože studie jedné izraelské nemocnice ukázala, že účinnost vakcíny Pfizer proti nákaze omikronem zeslábne po pěti měsících téměř na nulu. A právě probíhající izraelský výzkum naznačuje, že čtvrtá dávka posiluje množství protilátek pětinásobně.

Vládní poradní tým expertů čtvrtou dávku doporučil už týden před koncem roku a vláda ji okamžitě schválila, ale proti se postavilo několik předních imunologů, kteří to označili za nezodpovědné a vědecky nepodložené. Nachman Aš vládní rozhodnutí pozastavil a pustil se do zkoumání poznatků ze zemí, kde je omikron už rozšířený.

Výsledkem je souhlas s podáváním čtvrté dávky jen vybraným skupinám. Podle ministerstva zdravotnictví se zatím o plošném očkování neuvažuje, ale zřejmě se o něm bude v nejbližší době diskutovat. Izrael začal s vakcinací už na sklonku roku 2020 a mnoha lidem účinnost vakcíny zeslábla.

Vláda chtěla začít čtvrtou dávku podávat v situaci, kdy bylo v Izraeli jen asi 500 potvrzených případů omikronu, a od té doby nákaza prudce vzrostla. Za poslední týden stoupl počet nově infikovaných z 1800 denně na úterních 12 000, vůbec nejvíc za celou epidemii. Laboratoře nestíhají testovat a experti varují, že skutečné množství nakažených může být mnohem vyšší. Přibývá i počet hospitalizovaných, třebaže pomalu – Izrael měl ve středu jen 125 vážně nemocných a 90% tvořili neočkovaní lidé. Velmi málo Izraelců také umírá – celkový počet zemřelých ještě nedosáhl 8300, což je skoro čtyřiapůlkrát méně než v Česku, které má jen o zhruba milion obyvatel více.

Izraelští odborníci však očekávají, že počet hospitalizací dramaticky stoupne – na konec ledna jich předpovídají až tři tisíce. Podle některých modelů by se mohly během půldruhého měsíce nakazit až čtyři miliony Izraelců, tedy skoro polovina obyvatel. Bývalý generální ředitel ministerstva zdravotnictví, profesor Rony Gamzu, je přesvědčen, že omikron dostane tolik lidí, že Izrael získá kolektivní imunitu. Pesimisté varují, že se zhroutí zdravotnictví, a vláda proto nařídila nemocnicím chystat lůžka navíc a nakoupila zásoby pilulek firmy Pfizer proti covidu, které chrání před hospitalizací i smrtí rizikových pacientů z 90%. Podle odborníků může pilulka zachránit život až padesáti těžce nemocným denně.

V Izraeli navíc vypukla i epidemie chřipky, která vloni díky lockdownům vůbec neproběhla – na přelomu roku leželo v nemocnicích skoro 1900 chřipkových pacientů a lékaři se bojí, že budou muset řešit dvě různé epidemie současně. V posledním prosincovém týdnu dokonce v městě Petach Tikva zemřela neočkovaná těhotná žena nakažená koronavirem i chřipkou zároveň. Byl to zřejmě první případ takové dvojité nákazy na světě.

Někteří experti už začínají připouštět, že bude možná nutný další přísný celoplošný lockdown, který kabinet donedávna kategoricky odmítal. Prozatím však od pátku změnil jen systém testování. Aby zmenšil nekonečné fronty u testovacích stanic, vyhradil testy PCR jen pro osoby starší šedesáti let a rizikové skupiny. Ostatní budou podstupovat antigenní test, který si budou smět udělat i sami doma. A pokud budou negativní, nemusí do karantény.

Navzdory zhoršující se situaci chce však vláda zrušit zákaz vstupu zahraničních návštěvníků do země. Platil půldruhého roku až do listopadu; pak cizinci asi tři týdny do země směli, ale jakmile se objevil omikron, Izrael hranice opět zavřel. Dál ale mohli cestovat Izraelci, takže domů přiváželi nákazu. Teď ministerstvo zdravotnictví usoudilo, že „nějakých padesát případů navíc od cizinců už nehraje roli“.

Od 9. ledna tedy budou moci přijíždět cizinci, kteří jsou plně naočkovaní třemi dávkami nebo covid prodělali a nepocházejí ze zemí s extrémní nákazou, například ze Spojených států, Británie, Turecka nebo Afriky. Česko na červeném seznamu není, ale zatím není jasné, jaké budou pro turisty platit podmínky.

Podle nejčernějších scénářů by Izrael mohl mít na vrcholu současné vlny omikronu až 50 000 nově nakažených denně. Odborníci přiznávají, že před nákazou omikronem nechrání ani očkování, ani nic jiného, a epidemické restrikce nemají na šíření této varianty žádný vliv. Přesto k vakcinaci vyzývají s tím, že prokazatelně brání hospitalizaci i vážnému průběhu nemoci.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Izrael a Palestinci v roce 2021

Posted by on 29. 12. 2021 in Významné, Ze světa | 0 comments

Izrael v uplynulém roce zažil významnou politickou změnu. Přestože čtvrté předčasné volby od jara 2019 opět vyhrál Likud, jeho předseda a premiér Binjamin Netanjahu nesestavil vládu. Na spolupráci se však dohodly pravicové, nacionalistické, středové i levicové strany, poprvé přizvaly i jednu arabskou a vytvořily koalici. V červnu vznikla první vláda, v jejímž čele nestál po dvanácti letech Netanjahu. Premiérem kabinetu, který má v Knesetu většinu jediného hlasu, se stal předseda Nové pravice Naftali Benet, jehož má v září 2023 vystřídat ve funkci nynější ministr zahraničí Jair Lapid.

Ještě před vznikem vlády vyprovokoval v květnu další válku s Izraelem teroristický Hamás. Trvala jedenáct dní a připravila o život 12 Izraelců a přes 250 Palestinců, včetně dvou set ozbrojenců Hamásu. Konflikt posílil jeho popularitu mezi Palestinci, ale nová izraelská vláda vůči němu přitvrdila postoj. Podmínila obnovu rozbombardovaného Pásma Gazy vydáním ostatků dvou mrtvých izraelských vojáků a dvou civilistů, kteří tam zabloudili před šesti lety. Hamás to dodnes odmítá, ale jinak je zdrženlivý a po zbytek roku nedošlo mezi Pásmem Gazy a Izraelem k žádnému vážnějšímu incidentu.

Benetův kabinet také vystupňoval stínovou válku proti íránskému jadernému programu a vojenské přítomnosti Íránců v Sýrii. V posledních měsících roku tam útočil na íránské základny a skladiště zbraní skoro každý týden, a podle amerických zdrojů dokonce třikrát bombardoval syrskou továrnu, kde prezident Bašár Asad obnovil výrobu chemických zbraní. Izrael tam údajně zničil velké zásoby nervového plynu.

Premiér Benet se sešel s ruským prezidentem Putinem i jeho americkým protějškem Joem Bidenem, ale zatímco Putin mu udělil souhlas s útoky na íránská vojenská zařízení v Sýrii, Biden mu neslíbil vojenskou pomoc s případným útokem na jaderné továrny v Íránu. Izrael útokem opakovaně hrozí, pokud Teherán nebude souhlasit s novou dohodou o omezení svého jaderného programu. Sice o ní koncem roku začal se signatáři smlouvy z roku 2015 znovu jednat, ale nejeví ochotu zastavit obohacování uranu, které obnovil po odstoupení Spojených států od dohody, a přibližuje se okamžiku, kdy bude schopen vyrobit atomovou zbraň. Rozhovory nikam nevedou a Izrael pokračuje

v sabotážích íránských jaderných továren.

V uplynulém roce také intenzivně bojoval s epidemií koronaviru. Už koncem roku 2020 byl první zemí světa, která začala očkovat, a v polovině letošního ledna měly první dávku Pfizeru tři čtvrtiny všech osob starších 60 let. Izrael zároveň pro Pfizer prováděl detailní studie o účincích vakcíny. Očkování snížilo počty nově nakažených a zdálo se, že země nad epidemií zvítězila. Koncem února uvolnila třetí lockdown a zavedla covidové pasy jako propustku do veřejných vnitřních prostor i na hromadné venkovní akce. Koncem dubna přestali Izraelci nosit roušky a mohli znovu cestovat po celém světě. Přivezli však do země nové mutace a v červenci začala nákaza opět sílit, přestože bylo plně naočkováno skoro 60% obyvatel. Izrael navíc zjistil, že účinnost Pfizeru po půl roce od druhé dávky výrazně slábne, a v srpnu začal jako první na světě očkovat třetí dávkou. Počet naočkovaných dvěma dávkami se však víceméně zastavil na zhruba 63% a už příliš neroste. Prvního listopadu vláda za přísných podmínek otevřela hranice zahraničním turistům, kteří do země půldruhého roku nesměli, ale objevil se omikron, propukla pátá vlna a koncem listopadu se hranice turistům znovu zavřely.

I po půlročním celkem úspěšném působení nové vlády jsou Izraelci stejně rozpolcení jako v posledních třech letech. Podle nejnovějších průzkumů si pokračování současné vlády přeje jen 51% respondentů a 40% chce další předčasné volby. Ty by však dopadly ještě hůř než ty poslední – vládu by nesestavila ani současná koalice s arabskou stranou Raam, ani Netanjahuův pravicově-náboženský blok.

U Palestinců se toho v uplynulém roce moc nestalo. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás v lednu vyhlásil parlamentní i prezidentské volby; ty prezidentské se nekonaly šestnáct let a parlamentní patnáct. Jako už tolikrát předtím se však nakonec zalekl sílící popularity Hamásu a hlasování zrušil. Samospráva také celý rok bojovala s nedostatkem peněz v rozpočtu. Jedním z důvodů je snížení finanční pomoci arabských zemí a dalším je zatvrzelost, s níž samospráva dál vyplácí vysoké renty vězněným vrahům Izraelců, přestože Izrael jí za trest strhává stejně vysokou částku z cel a daní, které pro ni vybírá. Samosprávě však pomáhá – snaží se Palestincům zlepšit životní podmínky zvyšováním počtu povolení k práci v Izraeli a posílit Abbáse, a dokonce samosprávě půjčuje peníze. Abbás je však velmi nepopulární – jeho odstoupení si už přeje 80% Palestinců, na Západním břehu roste prestiž Hamásu, sílí anarchie a přibývá útoků na Izraelce i palestinské bezpečnostní složky.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Čtvrtá dávka vakcíny v Izraeli – ano, nebo ne?

Posted by on 26. 12. 2021 in Z domova | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Čtvrtá dávka vakcíny v Izraeli – ano, nebo ne?

Izraelská vláda schválila doporučení odborného poradního týmu podávat čtvrtou dávku vakcíny lidem nad šedesát let, zdravotníkům a rizikovým skupinám, jimž uplynuly nejméně čtyři měsíce od dávky třetí. Podle ministra zdravotnictví Nicana Horovice dostupné údaje naznačují, že účinek třetí dávky Pfizeru po čtyřech až pěti měsících zeslábne a riziko nákazy je pak třikrát vyšší než těsně po jejím podání. Horovic ve středu prohlásil, že očkování začne už v neděli, třebaže je musí ještě schválit generální ředitel ministerstva, ale to že je formalita.

Přestože čtvrtou dávku doporučila skoro celá poradní komise, jiní lékařští experti se neshodují, zda je to správný krok. Upozorňují, že zatím neexistuje dostatek údajů, a jde proto o „vědecky a lékařsky neopodstatněné rozhodnutí“. I někteří členové poradního týmu připustili, že čtvrtou dávku doporučili „spíše na základě úsudku a celkové situace než pádných důkazů“. Podle nich je situace vážná a na údaje nelze čekat, protože by mohlo být pozdě. Přibývá totiž případů nákazy u lidí naočkovaných třetí dávkou; během jediného týdne stouplo jejich množství z 21% nově infikovaných na celou třetinu.

Proti čtvrté dávce vystoupili i tři přední imunologové. Profesor Cvika Granot z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě označil rozhodnutí za „panické, přehnané a zcela nepřijatelné“, protože by mu měl předcházet výzkum. Vláda má podle něj počkat, až výrobci vyvinou vakcínu konkrétně zacílenou na omikron, protože ta stávající je proti němu slabá. Také profesoři Jonatan Geršoni z Telavivské univerzity a Amnon Lahad z Hebrejské nejsou přesvědčeni o nutnosti očkovat čtvrtou dávkou takhle brzy, protože „žádná omikronová krize zatím nehrozí“. Podle Lahada nastane katastrofa spíš v důvěře veřejnosti než v nemocnicích. A poradil vládě, aby nejednala „hystericky“.

Nejvyšší odborná izraelská autorita, generální ředitel ministerstva zdravotnictví Nachman Aš se nakonec přiklonil ke kritikům. Zahájení nedělního očkování čtvrtou dávkou zrušil s tím, že nejprve vyhodnotí údaje z Británie, které naznačují, že omikron způsobuje méně závažný průběh nemoci než delta a senioři většinou nekončí v nemocnici. A dodal, že pokud bude podobných údajů víc, očkování čtvrtou dávkou v této chvíli nepodpoří.

Pochybnosti odborníků by skutečně mohly mít negativní dopad na chuť lidí nechat se očkovat počtvrté během jediného roku. Ani o třetí dávku není v Izraeli překotný zájem – od konce července si pro ni přišlo pouze 45% lidí a za poslední dva týdny jen asi 77 000.

Vláda se k očkování čtvrtou dávkou přiklonila v úterý, kdy bylo v zemi potvrzeno necelých 350 případů omikronu, protože očekává prudký růst nakažených – a v pátek jich už bylo 530. Dvě dávky má 63% Izraelců, a protože hodně jich dostalo tu druhou před více než pěti měsíci a nepřišli na třetí, má většina obyvatel proti omikronu nízkou hladinu ochrany a 9% neočkovaných žádnou. Rychle roste i počet nakažených obecně – zatímco před měsícem jich přibývalo nanejvýš 500 denně, v posledních několika dnech to bylo přes 1400 a celkový týdenní počet byl o skoro 80% vyšší než týden předtím. V nemocnicích je však jen necelých 90 vážně nemocných a v Izraeli také umírá nepoměrně méně lidí než u nás – za celou dobu epidemie jich zemřelo necelých 8300.

Rozhodnutí vlády Naftaliho Beneta o čtvrté dávce není jediné, které vyvolává otázky. Mimo jiné zavřela hranice pro zahraniční turisty už tři týdny poté, co je po půldruhém roce otevřela. Přesto do země pouští nejbližší příbuzné Izraelců na svatby, pohřby, obřízky a další rodinné události. Především však nechává cestovat Izraelce. Ti smějí se speciálním povolením navštívit dokonce i země s vysokou nákazou, třebaže po návratu musí do karanténního hotelu, z něhož smějí odejít až po negativním testu.

Navíc vláda rozhodla, že bude do země dál pouštět organizované skupiny mladých zahraničních Židů na bezplatné pobyty pořádané nevládní organizací Taglit s cílem posílit v nich vědomí židovské identity. Toto upřednostňování vyvolalo ostrou kritiku křesťanských církví v Izraeli, podle kterých vláda diskriminuje křesťany – a skutečně to tak vypadá. V normálních dobách jezdí do Izraele okolo dvou a půl milionu křesťanů ročně, zejména na Vánoce, a teď museli křesťané Vánoce ve Svaté zemi oželet už podruhé – nesměli do země ani vloni, zatímco tam bez omezení cestovali američtí ortodoxní židé a studenti ješiv.

Koronavirus, včetně omikronu, má zkrátka spoustu možností, jak se do země dostat.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Skupinová část evropských fotbalových soutěží skončila

Posted by on 16. 12. 2021 in Sport, Významné | 1 comment

Bela Guttman na snímku z roku 1953 (Wikipedie)

V lize mistrů Ajax Amsterdam, Bayern Mnichov a Liverpool jsou na prvních místech svých skupin s plným počtem 18 bodů. Tato mužstva vyhrála všech 6 zápasů ve skupině. Dalšími vítězi skupin jsou Manchester City, Manchester United, Real Madrid, Lille a Juventus Turin. Tato nasazená mužstva budou hrát s druhými ve skupinách a budou mít v odvetných utkáních výhodu domácího prostředí.

Losování se muselo opakovat, nebyla dodržena zásada, že nemohou na sebe narazit dvě mužstva, která hrála ve stejné skupině.

Opakovaný los – tentokrát podle správných pravidel určil tyto dvojice:

RB Salzburg – Bayern Mnichov, Atletico Madrid – Manchester United, Benfica Lisabon – Ajax Amsterdam, Sporting Lisabon – Manchester City

Náš spolupracovník Csaba Molnár tipuje jasné vítězství Bayernu, postup obou klubů z Manchersteru a Ajaxu Amsterdam. Tip redakce: postoupí Bayern a ManCity, ostatní dvojice jsou vyrovnané a také postoupí Ajax Amsterdam, pokud bude trvat tzv. Guttmannova kletba, kterou je zatížena Benfica (viz poznámku pod čarou).

Osmifinále Ligy mistrů začne v úterý 15.února 2022 dvěma zápasy: Sporting Lisabon – Manchester City a PSG – Real Madrid.

Zápasy Konferenční ligy začnou ve čtvrtek 17.února 2022. Fenerbahce Istanbul hostí Slavii Praha a Sparta hraje na Letné proti Partizanu Bělehrad.

———————–

Co je Guttmannova kletba? Rakouský trenér Béla Guttmann, pod jehož vedením Benfica vyhrála dvakrát Pohár evropských mistrů a tím přerušila vítězné tažení Realu Madrid, požadoval aby ho vedení klubu za to řádně odměnilo. To se nestalo a tak rozlobený Guttmann (bylo to v roce 1962) prohlásil, že za trest Benfica 100 let nevyhraje žádnou evropskou soutěž.

Benfice zatím nepomohlo ani to, že se Eusebio v roce 1990 na vídeňském židovském hřbitově u hrobu Bély Guttmanna poklonil jeho památce a prosil Boha, aby kletbu zrušil.

Magnus Carlsen obhájil svůj mistrovský titul

Posted by on 14. 12. 2021 in Sport, Významné, Ze světa | 3 comments

Magnus Carlsen titul obhájil

Milí čtenáři, dlouho ŽL neotiskly žádný článek o deskové hře zvané šachy. Z televize a sportovních zpráv jste se jistě dozvěděli, že se konalo mistrovství světa v této královské hře.

Mistr světa Nor Magnus Carlsen se v souboji o titul mistra světa utkal s Ianem Nepomniachtchim (Jan Něpomňaščij) z Ruska. Tento soupeř mu nikdy neseděl, ale tentokrát prolomil Nor smůlu.

Mistrovství se konalo v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Na oficiální návštěvě je tam právě izraelský ministerský předseda Naftali Bennet.

Hrálo se od 26.11. a plánováno bylo do 15.12., to pro případ, že by se muselo hrát 14 partií. Bylo stanoveno, že vítězem bude ten, kdo dosáhne skóre 7½, další partie sa pak již hrát nebudou.

Jan Něpomňaščij získal čest být vyzyvatelem mistra světa tvrdým bojem v turnaji 8 šachistů, kde každý hrál s každým a turnaj vyhrál právě on.

Prvních 5 partií skončilo nerozhodně, takže to bylo 2 ½ : 2 ½.

V 6.partii nastal obrat – vyhrál ji Carlsen, 7. partie skončila remízou a 8.partii vyhrál Magnus Carlsen, skóre tedy bylo 5: 3 pro současného mistra světa. Takže mu k novému titulu chybělo ještě 2 ½ bodů. Po třetím volném dni následovala 9. partie, kterou vyhrál Carlsen, nyní měl 6 bodů. V 10. partii se soupeři shodli na remíze, celkové skóre bylo 6 ½ : 3 ½.

Potom již nikdo nepochyboval o tom, že Carlsen titul obhájí, což se též stalo – vyzyvatel 11. partii prohrál, Magnus Carlsen dosáhl předepsaných 7 ½ bodů.

Nakonec ještě poznámka, že v kapitalismu není nic zadarmo (to, že v socialismu to bylo jinak, je pověra šířena komunisty), a tak si Carlsen za mozkovou námahu odvezl  1,2 milionu $. Ani Jan Něpomňaščij nevyšel naprázdno, obdržel 800 tisíc $.

Magnus Carlsen je mistrem světa, a to již od roku 2013.

————————————–

Ještě dodatek. Prvním mistrem světa v šachu v letech 1886-1894 byl Wilhelm Steinitz, který se narodil 14.5.1846 v Praze a zemřel v New Yorku 12.8.1900.

Na popud Českého šachového svazu byla v Praze na budově Filozofické fakulty na počest Wilhelma Steinitze umístěna 30.6.2004 pamětní deska tehdejším prezidentem České republiky Václavem Klausem a tehdejším 1.místopředsedou Židovské obce v Praze Davidem Stecherem. Desku vytvořil sochař Vladimír Oppl.

Ve Vídni v roce 2009 byla lávka přes Dunaj Nordsteg na počest Wilhelma Steinitze přejmenována na Steinitzsteg.

Victor Spielmann exkluzivně pro ŽL

Česko poprvé odmítlo protiizraelskou rezoluci VS OSN

Posted by on 12. 12. 2021 in Významné, Ze světa | 1 comment

Česká republika poprvé nehlasovala v OSN s Evropskou unií a odmítla tradiční protiizraelskou rezoluci Valného shromáždění, která popírá vazby Židů na Chrámovou horu v Jeruzalémě. Izrael to kvitoval s povděkem a deník Jerusalem Post udělal rozhovor s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem.

Česko chce zaujmout rozhodný postoj proti sílícímu antisemitismu, řekl izraelskému listu, který připomněl, že Kulhánek byl během svých sedmi měsíců ve funkci „spolehlivým spojencem židovského státu“ a patřil k hrstce evropských ministrů zahraničí, kteří ho navštívili v době květnové války s Pásmem Gazy.

Zmíněnou rezoluci schvaluje Valné shromáždění každý rok, stejně jako řadu dalších protiizraelských dokumentů. Rezoluce tradičně označuje Chrámovou horu pouze arabským názvem Harám aš-Šaríf, jako by na ní nestál První židovský chrám už 1700 let předtím, než muslimové do Palestiny přišli. Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu a existenci Prvního i Druhého chrámu dokládá mnoho archeologických nálezů.

Nejposedleji protiizraelská je Rada OSN pro lidská práva, kde zasedají země, které je notoricky porušují, jako Čína, Rusko, Saúdská Arábie, Venezuela nebo Pákistán. Jak v říjnu konstatoval izraelský vyslanec v OSN Gilad Erdan, rada za patnáct let svého trvání „odsoudila Izrael ne desetkrát jako Írán a ne 35krát jako Sýrii, ale 95krát, zatímco všechny ostatní země dohromady 142krát“. Izrael je jedinou zemí světa, která je na každém zasedání rady samostatným bodem programu.

Neznalostí historie trpí i UNESCO, které se chová jako nevzdělaná skupina politických lobbistů. Kromě označování Chrámové hory za výhradně muslimské svaté místo považuje Hrobku biblické pramáti Ráchel u Betléma a Jeskyni patriarchů v Hebronu za „muslimské mešity“. A nejposvátnější místo judaismu, Zeď nářků, je podle něj „zeď Buráqova“ – podle okřídleného koně, který vezl proroka Muhammada na jeho Noční cestě. Korán se však o Jeruzalému nezmiňuje ani jedenkrát.

Izrael přitom islám respektuje a muslimské památky chrání. Po šestidenní válce v roce 1967 dokonce přenechal správu Chrámové hory islámské náboženské nadaci Waqf, jejíž představitele jmenuje jordánské ministerstvo pro náboženské záležitosti. Židé se na Chrámové hoře ani nesmějí modlit. Palestinci naopak židovské památky ničí – v roce 1999 dala islámská správa v rámci rozšiřování podzemních prostor mešity Al-Aqsá vyvézt 13 000 tun suti s cennými archeologickými nálezy na nejrůznější jeruzalémské skládky, aby zabránila jejich zkoumání. Izraelský úřad pro starověké památky to včas zjistil, svezl suť do údolí pod Olivovou horou a dodnes ji třídí. Nalezl v ní už řadu významných artefaktů, včetně pečetí s nápisy, mincí nebo keramiky, z nichž řada pochází z doby Prvního Šalomounova chrámu z desátého století před křesťanským letopočtem.

Izrael společně se Spojenými státy za Donalda Trumpa z UNESCO v roce 2019 vystoupil.

Rezoluce Valného shromáždění, proti které hlasovalo Česko, má podle Jakuba Kulhánka uvádět oba názvy Chrámové hory, muslimský i židovský. Evropská unie se o toto zpřesnění pokoušela, ale „samozřejmě neúspěšně“, řekl ministr Jerusalem Postu. Kromě Maďarska, které rezoluci rovněž odmítlo, se většina unijních zemí hlasování zdržela, stejně jako ještě vloni Česká republika.

Ta se letos v září navíc nezúčastnila takzvané Světové konference OSN proti rasismu, která na svém prvním zasedání v jihoafrickém Durbanu před dvaceti lety označila Izrael za nelegitimní rasistický stát apartheidu, a určila tak v OSN protiizraelský postoj, jenž trvá dodnes. A někteří čeští poslanci byli na podzim mezi více než třemi stovkami zákonodárců z Evropy a Severní Ameriky, kteří vyzvali Evropskou unii a další demokratické státy k ukončení systematické diskriminace Izraele v OSN.

Rezoluce o Chrámové hoře byla součástí takzvaného “palestinského balíčku”, který Valné shromáždění schvaluje každoročně. Protiizraelské dokumenty neberou konce. V listopadu byla například schválena rezoluce, která Izrael vyzývá, aby přestal „vytěžovat přírodní zdroje“ v Gaze, na Západním břehu, ve východním Jeruzalémě a v Golanských výšinách, a přiznává Palestincům, a dokonce i Syřanům, právo požadovat odškodnění. Není známo, jaké přírodní zdroje Izrael „vytěžuje“ v Pásmu Gazy, když se z něj v roce 2005 jednostranně stáhl, ani jak Palestincům patří ložiska ropy a zemního plynu, které Izrael objevil ve Středozemním moři.

Kuba zase předložila návrh rezoluce proti izraelskému „budování osad v okupovaných Golanských výšinách“, které podle ní „porušují práva Palestinců“, ačkoli tam žádní nežijí. Jiný dokument Izrael odsuzuje za bourání palestinských domů postavených bez povolení, další za záhadné „porušování práv žen“ a jiné vyzývají Izrael, aby se vzdal svých jaderných zbraní, požadují vrácení Golanských výšin Bašáru Asadovi nebo kritizují „nezákonnou blokádu Pásma Gazy“, kterou Izrael uplatňuje, aby ochránil své obyvatele před terorismem Hamásu. Světová zdravotnická organizace letos v květnu dokonce Izrael odsoudila za údajné porušování „zdravotních práv“ Palestinců, přestože jim věnoval milion vakcín. Palestinská samospráva je označila za prošlé, přestože expirovaly až za skoro dva měsíce.

Vloni bylo proti Izraeli namířeno více než 70% všech rezolucí Valného shromáždění. Podle ředitele nevládní organizace UN Watch Hillela Neuera tím OSN porušuje svůj vlastní slib, že bude se všemi členskými státy zacházet stejně a nebude žádný diskriminovat. Protiizraelský festival OSN však pokračuje rok za rokem a je dobře, že Česko projevilo odpor.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Německo má novou vládu

Posted by on 8. 12. 2021 in Významné, Ze světa | 1 comment

Annalena Baerbock za Zelené povede ministerstvo zahraničí

Německo po 16 letech vlády Angeliky Merklové má novou vládu vedenou sociálním demokratem Olafem Scholzem. Je to koalice tří stran: sociálních demokratů SPD, Zelených a liberálů FDP, podle barev červených, zelených a žlutých. Na celostátní úrovni je to novum, dřívější vlády byly nanejvýš dvoukoaliční.

Program vlády obsahuje 177 stran fortmátu A4. Některá média zdůraznila, že v tomto programu je zařazeno i prohlášení Angely Merkelové, že Německo má povinnost pomáhat Izraeli zajišťovat jeho bezpečnost.

Ve vládě je 9 mužů a 8 žen, včele nejdůležitějších ministerstev jsou ženy. Ministryní vnitra je Nancy Faeser (51 let, SPD), ministerstvo zahraničí povede Annalena Baerbock (40, Zelení) a ministryní obrany je Christine Lambrecht (56, SPD).

Obrana byla kdysi v rukou mužů, změna nastala v roce 2013, kdy obranu převzala Ursula von Leyen, vystřídala ji Annegret Kramp-Karrenbauer (obě z CDU), nyní tedy je ministryní obrany zase žena.

V ohnisku sledování, zvláště v Izraeli, bude zahraniční politika Německa. Ačkoliv Zelení nebyli vždy na straně Izraele, tak v konfliktu s Hamasem se Annalena Baerbock jasně postavila na stranu Izraele a zdůraznila, že Izrael má právo na sebeobranu a odsoudila skupiny, které bojkotují Izrael.

Očekáváme,že v rámci ministerstva vnitra bude v programu též boj proti vzrůstajícímu antisemitismu.

« Previous Entries

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com