Novinky ze života komunity

Domů

Soutěže UEFA začínají

Posted by on 12. 09. 2021 in Sport, Významné | 3 comments

Jsou to Liga mistrů (CL), Evropská liga (EL) a Konferenční liga. V každé z nich hraje 32 klubů.

Liga mistrů neboli Champions League má mužstva z 15 zemí a z 28 měst, 4 města mají po dvou klubech, jedná se Manchester United a Manchester City, AC Milano a Inter Milano, Atletico Madrid a Real Madrid, Benfica Lisabon a Sporting Lisabon.

Jak vidno, Sparta Praha a Slavia Praha mezi nimi nejsou. Sparta hraje Evropskou ligu a Slavia hraje dokonce o poschodí níž – hraje Konferenční ligu.

V Lize mistrů, která začíná v úterý 14.9. ve skupinách E – H a ve středu v A až D, hraje ve skupině C Ajax Amsteram. K prvnímu utkání letí do Lisabonu, kde bude hrát se Sportingem.

V Evropské lize se hraje převážně ve čtvrtek.

Sparta je ve skupině A, jejími soupeři jsou Olympique Lyon, Glasgow Rangers a Brödby IF.

V Konferenční lize je hracím dnem čtvrtek.

Maccabi Tel Aviv hraje ve skupině A s mužstvy Linzer ASK, Alaškert Jerevan a HJK Helsinki.

Slavia byla vylosována do skupiny E, kde narazí na mužstva Union Berlín, Feyenoord Rotterdam a MACCABI HAIFA.

Jablonec je ve skupině D s mužstvy Cluj, Alkmaar z Nizozemí a Randers z Dánska.

Slovan Bratislava má ve skupině klub Lincoln Red Imps z Gibraltaru, PAOK Tesaloniki a FC Kodaň.

Tottenham Hotspur hraje též v „přízemí“, tedy v Konferenční lize.

Csaba Molnár tipuje dvě utkání Young Boys Bern – ManU 1:3, Barcelona – Bayern Mnichov 3:1

Počtářská chvilka nad rokem 5782

Posted by on 1. 09. 2021 in Historie, Náboženství, Významné, Ze života obcí | 1 comment

Nadcházející židovský rok 5782 je přestupným rokem, má tedy 13 měsíců. Začíná v předvečer 7.září 2021 a končí 25. září 2022, má celkem 384 dní, chešvan má 29, kislev 30 dní, Ve velkém (solárním) 19-letém cyklu je přestupný rok sedmkrát, jsou tyto roky: 3., 6., 8.,11., 14., 17. a 19.

Roš ha-šana nesmí připadnout na středu, pátek nebo neděli, aby Jom kipur nepřipadl na pátek nebo neděli (neboť pak by došlo ke kolizi se Šabatem) nebo Hošana raba na Šabat (neboť pak by nebylo možné vykonávat rituály s ní spojené).

Rok 5782 je 14. rokem 19-letého slunečního cyklu, Podle tradice byl svět stvořen 1. tišri, který má vždy 30 dní. Následují měsíce chešvan a kislev, jejichž délky jsou proměnné, v roce 5782 má chešvan 29 dní, kislev 30 dní. Dalšími měsíci jsou tevet (29 dní), ševat (30), adar 1, který má 30 dní, 2. adar = adar šeni má 29 dní), nisan (30), ijar (29), sivan (30), tamuz (29), av (30) a elul (29). To je 7 x 30 + 6 x 29 = 210 + 384 dní.

Rok 5782 je 7. rokem sedmiletého cyklu, tedy je rokem Šnat Ha šmita.

Ha – šmita je sabatický rok, kdy země měla ležet úhorem.

Odstavec navíc: V roce 5782 je 120. výročí od založení Židovského národního fondu KKL – Keren Kajemet Le Jisrael. Dne 21.prosince 1901 na 5. Sionistickém kongresu v Basileji byl fond založen. Prvním předsedou byl Johann (Jona) Kremenetzky.

Gita Zbavitelová: Návštěva izraelského premiéra v Bílém domě nic konkrétního nepřinesla

Posted by on 30. 08. 2021 in Významné, Ze světa | 1 comment

Benett na setkání s Bidenem (kredit The White House – https://twitter.com/POTUS/status/1431328211691085835, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=109381493)

 První setkání izraelského premiéra Naftaliho Beneta s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě zásadně poznamenaly čtvrteční smrtonosné teroristické útoky v Kábulu. Bylo přeloženo z čtvrtka na pátek a ukázalo, že Benetova témata jednání nejsou pro Bidena prioritní.

Témat schůzky obou politiků, kteří spolu ve většině otázek nesouhlasí, bylo několik. Patřila k nim i palestinská otázka, na kterou mají rovněž odlišný názor. Biden na rozdíl od svého předchůdce Donalda Trumpa podpořil vznik palestinského státu, zatímco ultrapravicový Benet je ostře proti. Navíc stojí v čele vlády složené ze stran zastávajících diametrálně rozdílné postoje – aby koalice mohla fungovat, dohodla se, že nebude podnikat žádné extrémní kroky – neanektuje žádné území na Západním břehu, ale také neudělá nic, co by mohlo vést k vzniku samostatné Palestiny. Ministryně vnitra Ajelet Šaked z Benetovy Nové pravice dokonce nedávno řekla, že pokud by vláda takové úsilí vyvinula za Jaira Lapida, který má za dva roky Beneta v premiérském křesle vystřídat, strana by z koalice vystoupila. Biden také na rozdíl od Trumpa nesouhlasí s rozšiřováním židovských osad na Západním břehu, zatímco Benet jejich růst zastavit nehodlá. S palestinskou samosprávou nechce ani jednat. Bidenovi je to však, jak se zdá, celkem jedno – nehodlá přijít s žádnou propalestinskou iniciativou, protože má jiné priority. Na summitu jen diplomaticky uvedl, že jeho vláda bude „hledat způsoby, jak podpořit mír a bezpečnost Izraelců i Palestinců“. Pokud jde tedy o izraelsko-palestinské vztahy, lze v příštích letech očekávat jen zachování statu quo.

Hlavním tématem summitu byl ale Írán směřující mílovými kroky k atomové zbrani. Biden ještě nepřestal usilovat o obnovu mezinárodní dohody z roku 2015, od které odstoupil Trump, ale rozhovory, s nimiž Izrael nesouhlasí, nikam nevedou. Po nástupu nového konzervativního íránského prezidenta Ebráhíma Raísího jsou naděje na uzavření nové smlouvy minimální. Podle Izraele je na ni už beztak pozdě, protože Írán dosáhl v obohacování a hromadění uranu k výrobě atomové bomby značného pokroku. Lze předpokládat, že Benet mezi čtyřma očima nastínil Bidenovi plán bezpečnostních složek, který má Teherán od jaderné zbraně odradit a o němž se před summitem zmínila izraelská média. Podrobnosti odhalit nesmí, i kdyby je znala, protože jim v tom brání vojenská cenzura. Izrael dosud íránský jaderný program zpomaloval sabotážemi atomových továren, kybernetickými útoky nebo likvidací klíčových vědců; teď možná přijde i s něčím novým.

Vláda Naftaliho Beneta vyslala už před summitem řadu varování – Teherán mezinárodní dohodu vytrvale porušuje a podle izraelských odhadů mu k schopnosti vyrobit atomovou zbraň scházejí jen necelé dva měsíce. Izraelská armáda proto zahájila přípravy k potenciálnímu útoku na jeho jaderné továrny, dostala od vlády prostředky na nákup nezbytné výzbroje a ministr obrany Beny Ganc zdůraznil, že Izrael možná bude muset na Írán zaútočit.

Jestli však Naftali Benet doufal, že se Biden bude chtít připojit, nedočkal se. Biden řekl, že dává stále přednost diplomatickému řešení, a dodal nezávaznou větu, že pokud by selhalo, je Washington „připraven zvážit i jiné možnosti“. A nepřesvědčivě slíbil, že Írán „jadernou zbraň nezíská“. Ministr obrany Lloyd Austin nicméně zdůraznil, že Spojené státy „podporují bezpečnost Izraele a jeho právo na sebeobranu“, dostojí závazku vojenské pomoci ve výši 33 miliard dolarů a dalších pěti miliard na výzkum obranných balistických střel a poskytnou Izraeli další miliardu dolarů na doplnění střel do systému protivzdušné obrany Železná klenba, které vypálil za květnového konfliktu s Hamásem.

Rovněž se dá očekávat, že Izrael s Amerikou obnovil bezpečnostní spolupráci, kterou po Bidenově příchodu do Bílého domu v podstatě přerušil Benetův předchůdce Binjamin Netanjahu, protože nesouhlasil s Bidenovými rozhovory s Íránem. Když Izrael provedl v dubnu sabotáž v tamější jaderné továrně v Natanzi, údajně o ní Američany uvědomil pouhé dvě hodiny před explozí, aby mu operaci nemohli zakázat.

Páteční summit nepřinesl americký souhlas s koordinací společného postupu vůči Íránu, jak by si byl Benet přál. Bidenův slib, že nedovolí, aby Írán získal jadernou zbraň, je stejně prázdný jako Obamův i Trumpův, a „jiné než diplomatické možnosti“ mohou být jen další sankce, které však Írán zatím nezastavily. Představa, že Biden zaútočí na Írán, je scestná – zejména po debaklu v Afghánistánu prezident nemá chuť k novému vojenskému dobrodružství. Izrael bude muset zakročit sám, bude-li třeba.

I když si Benet schůzku pochvaloval, nic hmatatelného nezískal – jen příslib vojenské podpory a ochoty zvážit zrušení vízové povinnosti pro Izraelce, které také patřilo k jeho prioritám. Vojenskou podporu však musí ještě schválit Kongres a ke zrušení víz vede velmi dlouhá cesta. Benet tak pouze nastolil vřelejší vztahy mezi oběma zeměmi a s americkými demokraty, než jaké panovaly za Netanjahua. A od Bidena zazněly jen nekonkrétní fráze – ale v současné situaci se mu nelze ani divit.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Soutěže UEFA nově

Posted by on 30. 08. 2021 in Sport, Významné | 0 comments

Kromě Ligy mistrů (CL) a Evropské ligy (EL) se bude hrát Konferenční liga.

Liga mistrů je soutěží hlavně bohatých klubů, 26 jich je zařazeno přímo do skupinové soutěže, 6 klubů muselo projít kvalifikací. Jsou to Benfica Lisabon, Malmö, Young Boys Bern, RB Salzburg, Sheriff Tiraspol a Šachťar Doněck. Žádný český, slovenský ani izraelský klub se do soutěže neprobojoval.

V 8 skupinách hraje 5 španělských klubů, z nich jeden je vítězem Evropské ligy, 4 kluby mají v soutěži Anglie, Německo a Itálie. Portugalsko má 3 mužstva, Francie a Ukrajina po 2, a po jednom mají Belgie, Holandsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. Celkem 32 klubů, v každé skupině jsou 4 mužstva.

Jako obvykle přál los Bayernu Mnichov, je ve skupině E s Barcelonou, Benficou a Kyjevem. Němci samozřejmě věří, že Bayern budem vítězem skupiny.

Vítěz loňského ročníku CL Chelsea Londýn hraje ve skupině H, Soupeři jsou Juventus Turin, St. Petersburg a švédské Malmö.

Náš expert Karel Příbramský Jr. odmítl tipovat vítěze skupin a tak jsme se obrátili na Csabu Molnára, který okamžitě odpověděl, že vítězi skupin od A do H budou:

Paris St. Germain, Atletico Madrid, Ajax Amsterdam, Inter Milano, Barcelona, Villareal, Lille a Juventus Turin.

V Evropské lize je letos stejně jako v Lize mistrů 8 skupin. Do nsoutěže se probojovala Sparta Praha.

V nově vytvořené Konferenční lize hraje 32 mužstev rozdělených do 8 skupin. Mezi nimin jsou Maccabi Tel Aviv, Jablonec, který vyřadil Žilinu, Slavia, která má ve skupině mistra Izraele Maccabi Haifu, Slovan Bratislava, Tottenham Hotspur.

Náš přítel Edouard Arner z Toulouse tipoval některé vítěze skupin Konferenční ligy:
Maccabi Tel Aviv, Jablonec, Slavia, Tottenham. Csaba Molnár to komentoval takto: „Zde je přání otcem myšlenky.“

No, uvidíme.

Gita Zbavitelová: Sílí stínová válka mezi Izraelem a Íránem

Posted by on 15. 08. 2021 in Významné, Ze světa | 1 comment

Izraelské vládě dělá problémy nejen čtvrtá vlna epidemie koronaviru, ale i stupňující se stínová válka s Íránem a jeho spojenci. V poslední době došlo k několika nebezpečným incidentům. V druhé půli července dopadly na sever Izraele dvě rakety z Libanonu, který v podstatě ovládá íránský spojenec, hnutí Hizballáh, a začátkem srpna znovu. Izrael svedl s Libanonem dvě války – v roce 1982 tam vtrhl v reakci na neustálé ostřelování tamějšími palestinskými skupinami a stáhl se až po třech letech, ale ponechal si kontrolu nad nárazníkovou zónou u hranic. Hizballáh, který založil a dodnes řídí Írán, nakonec v roce 2000 přiměl Izrael k úplnému stažení, ale pak unesl dva izraelské vojáky a v roce 2006 vypukla druhá válka, tentokrát proti tomuto šíitskému hnutí. Od jejího skončení docházelo jen ke sporadickým incidentům.

Nejnovější rakety však neodpálil Hizballáh, ale libanonští Palestinci. Ostřelovali Izrael už v květnu za vlády Binjamina Netanjahua a minulý týden to bylo pošesté. Nový kabinet Naftaliho Beneta reagoval stejně mohutnou odvetou jako na provokace Hamásu z Pásma Gazy. Poprvé po osmi letech armáda odpálila okolo stovky raket do neobydlených libanonských oblastí, ale nečekaně mu odpověděl Hizballáh. V pátek vystřelil na Izrael asi dvacet raket do pustiny v Galileji a Golanských výšinách, nejvíc za posledních 15 let, a poprvé od roku 2006 se k nim také přihlásil.

Hizballáh je mnohem nebezpečnější protivník než palestinský Hamás. Dostává z Íránu nejen rozkazy, ale i vyspělé zbraně, jejichž dodávky a sklady Izraelci už řadu let bombardují v Sýrii. Hizballáh má v jižním Libanonu síť tunelů, továrny na výrobu střel, ale především až 150 000 raket, včetně těch nejmodernějších s doletem okolo 700 kilometrů. V roce 2009, kdy se stal premiérem Netanjahu, se jejich počet odhadoval „jen“ na 40 000, ale přestože znepokojivě narůstal, Netanjahu proti nim nikdy nepodnikl preventivní útok, přestože ho k tomu řada izraelských politiků vyzývala.

Teď sice Hizballáh i Izrael zdůraznily, že si nepřejí eskalaci, ale toto provokativní ostřelování je velmi riskantní a může snadno přerůst v plnohodnotnou válku – může ji vyvolat i jediná lidská oběť na kterékoli straně. Hizballáh by dokázal najednou odpálit až 3000 přesných střel a způsobit mnohem těžší ztráty než rakety Hamásu.

Írán musel o reakci Hizballáhu vědět, nebo ji dokonce nařídil. Izrael v Sýrii likviduje nejen jeho vyspělé zbraně pro Hizballáh, ale i jeho pozice a základny, s jejichž pomocí se Íránci snaží vybudovat bezpečný koridor z Teheránu až ke Středozemnímu moři. Izrael napadá i íránské lodě, které obcházejí americké sankce; údajně už poškodil nejméně dvanáct íránských tankerů pašujících ropu, zbraně a výbušniny do Sýrie. A Írán tyto útoky stále častěji opětuje.

Koncem července napadly dva íránské sebevražedné drony izraelský tanker u břehů Ománu a zabily rumunského kapitána a britského bezpečnostního důstojníka. Byl to první útok s lidskými oběťmi, navíc nikoli izraelskými; do té doby si obě strany působily jen materiální škody přísavnými minami.

Americká vláda Joea Bidena marně usiluje o obnovení mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, od které odstoupil Donald Trump. Jednání zatím nic nepřinesla a Teherán mezitím porušuje pravidla dohody, k jejichž dodržování se v roce 2015 zavázal – instaluje výkonnější odstředivky na obohacování uranu a navyšuje jeho množství.

Izraelský ministr obrany Beny Ganc minulý týden zdůraznil, že Teherán dosáhne schopnosti vyrobit jadernou zbraň už za pouhých deset týdnů a Izrael mu v tom zabrání, když nebude jiná možnost. Vláda v chystaném rozpočtu zvýšila vojenské výdaje na příštích pět let o skoro osm miliard dolarů a armáda podle izraelských médií stupňuje přípravy k možnému útoku na íránské jaderné továrny.

Premiér Benet prohlásil, že Izrael jej dokáže provést i sám, ale dal by přednost mezinárodní spolupráci. Schylovalo se k němu už v roce 2010 a znovu o dva roky později, ale Jeruzalém dal nakonec přednost mezinárodní dohodě, která íránský program omezila. Naděje na její obnovu nebo úpravu, která by směřování Teheránu k jaderné zbrani zbrzdila, je však za nového íránského konzervativního prezidenta Ebráhíma Raísího malá. Důležitá bude první schůzka Naftaliho Beneta s Joem Bidenem v Bílém domě koncem srpna. Může se ukázat, že samostatný izraelský útok je jedinou a poslední možností, jak Íránu v získání atomové bomby zabránit.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Gita Zbavitelová: Izrael jako první podává třetí dávku vakcíny seniorům

Posted by on 2. 08. 2021 in Významné, Ze světa | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Gita Zbavitelová: Izrael jako první podává třetí dávku vakcíny seniorům

V Izraeli, který má 59% obyvatel naočkovaných oběma dávkami Pfizeru a 63% jednou, dál stoupá počet nakažených indickou mutací. V červenci přijelo z ciziny na 2000 infikovaných a byla zjištěna i nová varianta, které odborníci říkají „delta plus“. K šíření nákazy přispívá i to, že znovu zavedená hygienická opatření jako nošení roušek a rozestupy skoro nikdo nedodržuje.

Celý minulý týden přibývalo přes 2000 infikovaných denně a v pátek jich bylo více než 2400. V sobotu počet vážně nemocných poprvé od poloviny dubna překročil dvě stovky – a 53% všech nově infikovaných tvoří plně naočkovaní lidé. Izraelské analýzy ukázaly, že ochrana Pfizeru proti nákaze po zhruba půl roce výrazně zeslábne a u osob imunizovaných v prvních dvou měsících roku klesá na pouhých 16%, zatímco lidé naočkovaní v dubnu jsou chráněni ze 75%. Až donedávna panoval názor, že Pfizer alespoň chrání před hospitalizací a těžkým průběhem covidu z 90%, ale nejnovější studie Hebrejské univerzity zjistila jen 80%. Přesto nejsou čísla nijak vysoká – z 1,8 milionu lidí naočkovaných do konce ledna se jich nakazilo necelých 5800. I tak ale přibývá těch, kdo si myslí, že vakcína nefunguje.

Koncem týdne vláda rozhodla, že všichni Izraelci starší šedesáti let, kteří byli naočkováni jako první, dostanou třetí dávku. Imunizace začala v pátek a premiér Naftali Benet si stanovil ambiciózní cíl – chce naočkovat 1,5 milionu lidí do konce tohoto týdne. Jako první dostal třetí dávku šedesátiletý izraelský prezident Jicchak Herzog s manželkou, hlavní epidemiolog Nachman Aš a bývalý premiér Binjamin Netanjahu. Právě on začal dodatečnou dávku veřejně prosazovat, když zjistil, že mu jako prvnímu naočkovanému Izraelci výrazně klesly protilátky.

S rozhodnutím podávat třetí dávku Pfizeru, kterou ještě neschválil americký ani evropský lékový orgán, však souhlasí jen 52% plně naočkovaných Izraelců. Nejnovější průzkum ukázal, že si ji nechá dát jen 67% lidí starších šedesáti let.

Ani izraelští experti nemají na nutnost třetí dávky jednotný názor. Podle nich sice předejde vážným stavům u seniorů, ale vzestup infekce nezastaví. Někteří tvrdí, že třetí dávka množství slábnoucích protilátek zvýší, a jiní si nejsou jistí, protože data o klesající imunitě vycházejí z příliš nízkého počtu případů. Třetí dávka by však neměla mít nepříznivé účinky, protože ji už dostali lidé s oslabenou imunitou a žádné problémy neměli. Odborníci připouštějí, že lidem nad šedesát další dávka vůbec pomoci nemusí, ale ani jim neuškodí. O její efektivitě zatím neexistují žádné údaje. Epidemiolog Aš alespoň vyjádřil naději, že se „snad nebudeme muset očkovat každého půl roku“.

K dalším vědeckým poznatkům patří, že naočkovaný člověk, který se nakazí, má mírný průběh nemoci, ale může mít dlouhodobé následky. Zjistila to nemocnice Šiba v Ramat Ganu, která zkoumala 1500 plně naočkovaných zdravotníků. Nakazilo se jich 39 a dvacet procent z nich pociťovalo ještě šest týdnů ztrátu čichu nebo tak velkou únavu, že se nemohli vrátit do práce. Povzbudivější je poznatek, že nakažení očkovaní virus příliš nešíří – 80% z nich nikoho v restauracích, kinech či posilovnách neinfikovalo.

Navzdory šíření nákazy vláda zatím nezpřísňuje opatření. Premiér Benet rozhodl, že určujícím faktorem nebude počet nových případů ani vážně nemocných pacientů, ale zaplněnost nemocnic. Teprve kdyby začaly praskat ve švech, nařídí vláda krátký celoplošný lockdown.

Jediné restrikce se týkají cestování. Izrael zvyšuje počet zemí, kam jeho občané jet nesmí. Nově připojil Británii, Kypr nebo Turecko a tento týden zřejmě přibude i Řecko. Kdo tam přesto pojede, zaplatí pokutu ve výši 1500 dolarů a půjde na týden do karantény, kterou budou úřady kontrolovat pomocí mobilů.

Izrael očkuje od začátku června i děti, nově i pětileté až jedenáctileté, ale pouze s vážnými chorobami, jako je extrémní obezita nebo chronická onemocnění plic či srdce. Vakcínu dostávají i děti od třinácti do patnácti let, ale velký zájem nejeví – naočkovaných je jen asi 36% a více než polovina rodičů své potomky očkovat nehodlá. Zato šestnácti až devatenáctiletých je už naočkováno 75%. V Izraeli je také zhruba milion dospělých, včetně skoro čtvrt milionu lidí nad padesát let, kteří očkování odmítají.

Přestože vláda zatím nic nezanedbala, Izraelci soudí, že epidemii zvládal lépe bývalý premiér Netanjahu – podle Dvanácté televizní stanice si to myslí 43% respondentů, zatímco Beneta chválí jen 21%.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Gita Zbavitelová: Izrael zažívá čtvrtou vlnu nákazy indickou mutací

Posted by on 25. 07. 2021 in Významné, Ze světa | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Gita Zbavitelová: Izrael zažívá čtvrtou vlnu nákazy indickou mutací

Nebýt turistů, kteří z cest přivážejí domů indickou mutaci, byl by Izrael
zůstal u pouhých několika nakažených denně jako před měsícem. V půli
července jich však už přibývalo po 800 denně a v úterý přírůstek dosáhl 1400 –
a tak je to dodnes. Deset procent navrátilců z ciziny je pozitivních a vláda
přiznala, že Izrael zažívá čtvrtou vlnu nákazy. Přitom je plně naočkováno 58%
Izraelců, včetně 88% lidí starších 50 let, a jednu dávku má 62% obyvatel.
Přesto měl Izrael v pátek jen 81 vážně nemocných, zatímco v lednu, kdy
epidemie vrcholila, jich bylo 1200. A v červenci zemřelo jen dvacet lidí,
zatímco v tom loňském skoro 240. Dvacet mrtvých je však dvakrát víc než
v červnu a patnáct z nich bylo plně naočkovaných.
Podle nejnovějších výsledků analýzy případů z června a července, které
zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, účinnost prevence nákazy u vakcíny Pfizer
klesla na pouhých 39%, ale v 91% případů tato látka zabraňuje vážnému
průběhu nemoci a v 88% i hospitalizaci. Rovněž se zdá, že účinnost vakcíny
klesá s časem – u těch, kdo ji dostali v lednu, brání infekci jen z 16%, zatímco u
lidí naočkovaných v dubnu ze 75%. Přesto i u lednových očkovaných předchází
závažnému onemocnění z 86%. Odborníci nicméně upozorňují, že tyto závěry
nejsou směrodatné, protože vycházejí z příliš nízkého počtu případů. A Britové
dokonce uvádějí účinnost dvakrát vyšší.
Podobné údaje i stále rostoucí počet nakažených nahrávají odmítačům
vakcín. Na sociálních sítích se množí tvrzení, že přibývající množství nových
případů dokazuje, že vakcína je neúčinná, a je proto zbytečné až škodlivé nechat
se očkovat. Statistici však zdůrazňují, že vakcína jednoznačně pomáhá –
například ve věkové skupině nad 60 let mělo dříve vážný průběh nemoci až 31%
nakažených, zatímco dnes je to jen necelých sedm procent. A z celkového počtu
více než 5,7 milionu naočkovaných se nakazilo jen 5700 osob a zhruba 120 na
covid zemřelo.
Přesto vláda od následujícího čtvrtka znovu zavádí takzvané zelené
propustky všude tam, kde je více než stovka lidí, a to venku i vevnitř. Přístup na
kulturní či sportovní akce, do restaurací, posiloven, synagog nebo na svatby či
konference a podobně budou mít jen ti, kdo jsou plně naočkovaní nebo covid
prodělali anebo se prokážou negativním testem starým nanejvýš 72 hodin.
V uzavřených prostorech je navíc opět povinné nošení roušek. Nařízení se
nebudou týkat jen dětí mladších 12 let. Majitelé provozů a organizátoři
venkovních akcí budou muset dodržování hygienických opatření zajistit, a
pokud policie při kontrolách objeví někoho, kdo je porušil, zaplatí pokutu okolo
300 dolarů a majitel podniku či organizátor akce desetkrát tolik. Od osmého

srpna také stát přestane hradit testy, takže kdo bude chtít zajít třeba do baru,
bude si ho muset zaplatit sám. Ministr zdravotnictví Nican Horovic však nařídil
pokračování bezplatných testů dětí ve školách i po prázdninách a zdůraznil, že
udělá vše pro „normální školní rok“. Na letišti se budou muset po návratu ze
zahraničí nechat otestovat všichni Izraelci, včetně naočkovaných, a
nenaočkovaní budou muset na sedm dní do karantény. A každý potvrzený
pozitivní člověk, který nebude dodržovat povinnou karanténu, bude trestně
stíhán.
Od 30. července také Izraelci nebudou smět cestovat do 14 zemí, včetně
Indie, Ruska, Španělska, Británie, Turecka či Kypru, a pokud zákaz poruší,
mohou zaplatit pokutu ve výši až 1500 dolarů.
Individuální turisté do Izraele nesmí už déle než rok. Přijíždí jen omezené
množství organizovaných skupin v rámci vzdělávacích programů nebo
politických výměn ze zemí s nižším výskytem nákazy. Zahraniční jednotlivci
měli dostat zelenou od prvního června, pak od prvního července, potom prvního
srpna a teď už vláda raději žádné datum otevření hranic neudává.
Premiér Naftali Benet ve čtvrtek prohlásil, že v zemi je stále jeden milion
lidí, kteří se mohou, ale nechtějí dát naočkovat, a upozornil, že mohou být
příčinou čtvrtého celonárodního lockdownu. A ministr zdravotnictví varoval, že
boj s indickou mutací bude trvat ještě mnoho měsíců a počty nových případů i
vážně nemocných budou přinejmenším několik příštích týdnů stoupat – a také
nejspíš přijdou další nebezpečné mutace.
Za několik týdnů se však Izrael stane první zemí na světě, která začne
testovat pilulku proti covidu na lidech. Její výrobce, izraelská firma Oravax,
avizuje, že pilulka bude mnohem účinnější proti variantě delta než vakcína
v injekci a má také méně vedlejších účinků.

Gita Zbavitelová,ČRo Plus

Ohlédnutí za Wimbledonem a bagel pro Federera

Posted by on 15. 07. 2021 in Sport, Významné | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Ohlédnutí za Wimbledonem a bagel pro Federera

Bylo to 13 pracovních dnů a jedna volná neděle od 28.06. do 11.07.2021.

Novak Džokovič, ve Wimbledonu nasazený jako 1, je na nejlepší cestě letos získat Golden Slam, tedy vyhrát všechny 4 grand slamy. Ty první tři již má v kapse a tak zbývá jen US Open.

Džokovičovým finálovým soupeřem byl Ital Mateo Berrettini (7), nad kterým zvítězil 6:7, 6:4, 6:4, 6:2.

Dámskou dvouhru vyhrála světová jednička Australanka Ashleygh Barty. Důstojnou sopeřkou ve finále jí byla Karolína Plíšková (7). Ta prohrála první set 3:6, ale ve druhém „se vzpamatovala“ a vyhrála ho 7:6, třetí set Karolína prohrála 3:6. Výkon Plíškové kladně hodnotilo obecenstvo a také John McEnroe.

Ve čtyřhře dospělých zkušený Izraelec Jonathan Erlich s partnerem Andrejem Vasilevským z Běloruska prohráli v prvním kole s nasazenými jedničkami – chorvatskou dvojicí Mektič / Pavič. Ti turnaj vyhráli.

Dámskou čtyřhru vyhrály Su-Wei Hsieh z Tajwanu (Chinese Taipei) s Belgičankou Elise Mertens.

Smíšenou čtyřhru vyhrál pár Neal Skupski z Británie s Američankou Desirae Krawczyk.

Vzhledem k tomu, že sledujeme mladé talenty, tak uvádíme i juniorskou soutěž.

Finále chlapecké dvouhry bylo americkou záležitostí. Victor Lilov – Samir 5:7, 3:6. Jen tak mimochodem uvádíme, že ve 3.kole Lilov porazil Vojtěcha Petra a soupeřem Samira Banerjeeho v 2.kole byl Peter Benjamin Privara ze Slovenska.

Dvouhra děvčat byla zajímavější, než chlapecký singl. Nastasja Mariana Schunk z Německa, hrála se Španělkou Ane Mintegi Del Olmo, která zápas nad německou talentovanou nadějí vyhrála 2:6, 6:4, 6:1.

Z Izraele hrál juniorku Orel Kimhi, z kvalifikace postoupil do hlavní soutěže. V 1.kole byl jeho soupeřem Brit Derrik Chen a ten Izraelce porazil dvakrát 6:2. Orel Kimhi hrál též čtřhru, jeho partnerem byl Australan Philip Sekulic. Do druhého kola ale nepostoupili.

Nakonec zajímavost z hlavní soutěže s otázkou „Jaký je rozdíl mezi kanárem a bagelem?“ Odpověď: V tenisu žádný.

V semifinále nenasazený Polák Hubert Hurkacz porazil šestku turnaje Rogera Federera 6:3, 7:6, 6:0. Třetí set, jak je patrno, prohrál „Maestro“ s nulou. Česky se tom říká, že dostal kanára. Anglicky je to BAGEL. Čtenáři ŽL jistě vědí, co bagel je . V angličtině běžné slovo z jidiš a jak čteme v Oxford English Dictionary je to a ring shaped bread roll with a heavy texture. Podobá se nule a tak Federer dostal bagela, kterého prý na turnajích předtím nikdy nedostal.

Ve druhém setu se hrál tie-break. Ten vymyslel v roce 1963 Američan Jimmy van Alen a v roce 1970 byl zařazen do tenisových pravidel.

Prezident Frank-Walter Steinmeier byl na státní návštěvě v Izraeli

Posted by on 8. 07. 2021 in Významné, Ze světa | 1 comment

Steinmeir navštívil Izrael

Německý spolkový prezident byl od 30. června do 2.července na pozvání končícího izraelského prezidenta Reuvena Rivlina na státní návštěvě v Izraeli, aby potvrdil pevné přátelství Německa k Izaeli. Setkal se též s nově zvoleným prezidentem Jicchakem Hercogem a předsedou nové izraelské vlády Naftalim Benetem a současným ministrem zahraničí Yairem Lapidem.

K uctění památky Theodora Herzla navštívili jeho hrob v Jeruzalemě a samozřejmě též Jad Vašem. Prezident Steinmeier předal vyznamenání těm, kteří se nejvíce zasloužili o německo-izraelské přátelské vztahy. Byli to přeživší šoa Regina Steinitz, spisovatel David Grossman, umělkyně Michala Rovner a Avner Šalev, bývalý ředitel Jad Vašem.

Na závěr své návštěvy uctil německý spolkový prezident osobnost Bena Guriona a jeho manželky Pauly návštěvou jejich hrobu v Sde Boker v Negevské poušti.

Gita Zbavitelová: Palestinský Hamás zaskočila neústupnost nové izraelské vlády

Posted by on 6. 07. 2021 in Významné, Ze světa | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Gita Zbavitelová: Palestinský Hamás zaskočila neústupnost nové izraelské vlády

Teroristický Hamás neměl po květnové jedenáctidenní válce s Izraelem
pocit, že prohrál. Ukázal „sionistickému nepříteli“, že nedovolí jeho zásahy na
jeruzalémské Chrámové hoře, a za úspěch považoval i dvanáct Izraelců zabitých
raketami a posílení popularity. Podle průzkumu z poloviny června si 77%
Palestinců myslí, že Hamás střet vyhrál, a kdyby se dnes konaly volby předsedy
samosprávy, jeho politický vůdce Ismaíl Haníja by zvítězil nad Mahmúdem
Abbásem v poměru 59 ku 27 procentům a vyhrál by i parlamentní volby.
Přítel Hamásu Katar také přislíbil na rekonstrukci zničeného Pásma Gazy
500 milionů dolarů, dalších 500 milionů Egypt a Američané věnují pět milionů
Gaze a 33 milionů Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. Vůdce Hamásu Jahjá
Sinwár nedělal dojem, že by mohutné izraelské bombardování jeho hnutí
zastrašilo – varoval, že má v Izraeli 10 000 mužů připravených k boji a „stovky
raket s doletem až 200 kilometrů“.
Spojené státy i Evropa dobře vědí, že by Hamás většinu prostředků na
obnovu Gazy použil na své dozbrojení, a zatím se marně snaží vymyslet, jak
tomu zabránit. Chtěly, aby pomoc rozdělovala palestinská samospráva, ale její
předseda Mahmúd Abbás prohlásil, že pouze pod podmínkou, že na Chrámovou
horu nebudou smět vstoupit žádní Židé. Tehdejší premiér Netanjahu to
samozřejmě odmítl. Obnova zničené infrastruktury v pásmu tedy příliš
nepokročila; přitom je tam 2200 zničených domů a 37 000 poškozených.
Nová izraelská vláda přitvrdila vůči teroristům postoj a na rozdíl od
Netanjahua podmínila zahájení rekonstrukce vydáním ostatků dvou vojáků
padlých v Gaze v roce 2014 a dvou živých civilistů, kteří tam zabloudili v letech
2014 a 2015. Hamás to odmítl s tím, že je vydá, jen když za ně Izrael propustí
1111 palestinských teroristů, což je zcela nepřijatelné.
Začátkem června Hamás pohrozil, že zvýší napětí u hranic, jestli Izrael
nepovolí další pravidelnou výplatu peněz z Kataru chudým rodinám v Gaze.
Katar už takto od roku 2012 investoval do pásma skoro půldruhé miliardy dolarů
a jejich značné části se zmocnil Hamás. Izrael však přísun peněz opět podmínil
vydáním zajatých Izraelců a ostatků vojáků a členové Hamásu reagovali
vypuštěním prvních zápalných balonů od příměří. Tento nový typ
„agroterorismu“ vymysleli před třemi lety a jen v roce 2018 způsobili v Izraeli
skoro 700 požárů, které spálily přes 900 hektarů zemědělské půdy a lesů
v přírodních rezervacích. Netanjahuova vláda však nechávala balony víceméně
bez odvety, protože požáry nepovažovala za tak závažné jako rakety.
Nová vláda premiéra Naftaliho Beneta má ale jiný názor. Už pár dní po
svém nástupu a 26 požárech podnikla leteckou odvetu a vzkázala Hamásu, že

nálety budou následovat po každém zápalném balonu. Teroristé je vypouštěli
ještě pár dní, a dokonce vystřelili i jednu raketu, ale po odvetných náletech
přestali.
Po několika dnech klidu pak izraelský kabinet zrušil některé zákazy, které
zavedl v době bojů. V pondělí povolil vjezd kamionům s palivem od Kataru pro
elektrárnu v Gaze, uvolnil omezení vývozu a dovozu textilního zboží a
zemědělských produktů a umožnil nemocným Gazanům výjezdy do nemocnic
v Izraeli a na Západním břehu. A přes Egypt Hamásu vzkázal, že hraniční
přechody otevře úplně, když teroristé nebudou provokovat. Znovu však
zopakoval, že výplatě katarských dolarů musí předcházet vydání zajatců a
ostatků vojáků.
Hamás vydržel neprovokovat dva týdny a ve čtvrtek začal balony
vypouštět znovu. Hned v pátek ráno následovalo izraelské bombardování
továren na výrobu zbraní a odpalovačů raket, a protože teroristé nepřestali,
následovaly další nálety v noci na neděli.
S izraelskou podmínkou však nesouhlasí Washington ani Káhira, která ví,
že na ni Hamás nikdy nepřistoupí. Zadržuje Izraelce i jejich ostatky jen proto,
aby dosáhl propuštění svých vězňů. A Izrael takové dohody dosud uzavíral jak
s Hamásem, tak s libanonským Hizballáhem. Hamás byl nejúspěšnější v roce
2011, kdy Netanjahuova vláda propustila za jediného izraelského vojáka Gilada
Šalita, vězněného dlouhých sedm let, 1027 palestinských teroristů, včetně
dnešního vůdce Hamásu Jahjá Sinwára. Vojenský velitel hnutí Ahmad Džabarí
se později vychloubal, že tito bývalí vězňové po svém propuštění zabili 569
Izraelců.
Ve čtvrtek se izraelští vyjednavači vrátili s nepořízenou z jednání
v Káhiře, kde egyptští prostředníci přenášeli vzkazy z jejich místnosti do
místnosti se zástupci Hamásu – hnutí odmítá zajatce a ostatky vydat bez výměny
za palestinské teroristy. Teď je otázka, co udělá, jestli izraelská vláda nepřestane
na své podmínce trvat.

Gita Zbaviteloví, ČRo Plus

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com