Novinky ze života komunity

Domů

Nejnovější atentát v Jeruzalémě připomněl druhou intifádu

Posted by on 27. 11. 2022 in Významné, Ze světa | 0 comments

Ve středu došlo v Jeruzalémě k teroristickému útoku, jaký Izrael nezažil
dlouhá léta. Při dvou pumových atentátech na městské autobusy půl hodiny po
sobě zahynuli dva lidé, z toho jeden teenager, a přes dvacet lidí bylo zraněno,
včetně dvou Američanů. Mrtvých není víc jen díky tomu, že útočníci uložili
nálože do křoví u zastávek, a nikoli přímo do autobusu. Bomby odpálili na dálku
v okamžiku, kdy se u nich nacházelo hodně lidí. K útokům se nikdo nepřihlásil a
pachatelé nebyli dopadeni ani do pátečního večera.
Ve středu došlo ještě k jedné vraždě. Jednotka palestinských ozbrojenců
unesla z nemocnice v Dženínu 18letého drúzského chlapce v kómatu, který tam
byl převezen po autonehodě. Teroristé ho prostě odpojili od přístrojů a odnesli –
a tím ho zabili. Zřejmě se domnívali, že jde o izraelského vojáka v civilu,
kterého by mohli vyměnit za palestinské vězně. Jeho mrtvé tělo vrátili rodině až
po třiceti hodinách intenzivního vyjednávání, zapojení OSN a USA a
výhrůžkách drúzů, že zaútočí na Dženín, kde únosci tělo zadržovali.
Bomby v Jeruzalémě byly podle vyšetřovatelů odborně vyrobené
z výbušnin a hřebíků. Obě byly stejné, takže šlo o stejné útočníky,
pravděpodobně nějakou organizovanou skupinu.
Izraelcům se tak ve středu vrátily hrůzy druhé palestinské intifády, kdy
byly teroristické útoky skoro na denním pořádku a lidé při každé hlučnější ráně
nebo houkání sanitky obvolávali příbuzné, jestli jsou naživu. Během skoro pěti
let zahynulo při pumových, střelných i sebevražedných útocích na autobusy,
restaurace a kavárny přes jeden tisíc Izraelců. K nejhorším patří sebevražedný
atentát na telavivskou diskotéku v roce 2001, kdy zemřelo 21 mladých lidí,
většinou středoškoláků, sebevražedný útok v hotelu v Netanji o svátku Pesach
v roce 2002, kde zahynulo třicet hostů, masakr na autobusovém nádraží v Tel
Avivu v roce 2003 s třiadvaceti oběťmi a další. Jen v roce 2002, kdy intifáda
vrcholila, bylo atentátů na izraelské civilisty čtyřicet sedm. Při některých útocích
na autobusy, které byly nejčastějším terčem teroristů, zahynuly i desítky lidí
najednou. A už v roce 2000 došlo k lynči dvou izraelských vojáků, kteří omylem
zabloudili do Ramalláhu; Palestinci je ubodali, rozpárali a jednoho upálili. Na
takové věci se nezapomíná. Vracejí se snad tyto děsivé časy?
Skutečně se zdá, že se schyluje k eskalaci násilí, jakou Izrael už dlouho
nezažil. Násilnosti sílí už od jara, kdy vlna teroristických útoků palestinských
jednotlivců střelbou, nožem a najížděním autem do lidí připravila o život
devatenáct Izraelců. Armáda proto zahájila dodnes probíhající velkou
bezpečnostní operaci v palestinských městech a vesnicích na Západním břehu.
Ta vyvolala ozbrojený odpor a Palestinci zabili jedenáct dalších Izraelců, takže

obětí terorismu je od začátku roku už jednatřicet, zatímco vloni byli mrtví jen
tři. Vojáci pozatýkali přes dva tisíce podezřelých Palestinců, sto čtyřicet dalších
při přestřelkách zabili a nedávno zlikvidovali a rozprášili i relativně novou
skupinu útočníků s názvem Lví doupě – ale zjevně to nestačí. Brzy nato ubodal
Palestinec tři muže v osadě Ariel a začínají vznikat další ozbrojené skupiny,
například v Dženínu nebo v uprchlickém táboře Baláta.
Počet teroristických útoků navíc stále roste. Podle bezpečnostní služby
Šin Bet jich letos bylo více než 2200, z toho jen v říjnu 326, o skoro stovku víc
než v září a třikrát víc než v červenci. Přitom za sedmnáct let od konce druhé
intifády zpravodajské složky zdokonalily shromažďování a vyhodnocování
informací, zpřísnila se bezpečnostní opatření, zesílila přítomnost vojáků na
Západním břehu a vyrostla bariéra mezi Izraelem a palestinským územím, která
teroristům ztížila vstup do země a snížila počet útoků téměř na nulu. Izrael také
spolupracuje s palestinskou samosprávou Mahmúda Abbáse, která je sice slabá,
ale alespoň útoky neorganizuje jako Jásir Arafat.
Naposledy provedli atentát na autobus teroristé Hamásu v roce 2016
v Jeruzalémě a zranili 21 lidí. Středeční dvojitý koordinovaný útok je tak
nečekaný a znepokojivý. Služba Šin Bet neměla žádné náznaky, že se by se
takový atentát chystal, přestože jeho příprava musela být dost náročná.
K středečnímu útoku došlo v době, kdy Binjamin Netanjahu sestavuje
novou vládu, v které mají usednout i ultrapravicoví extremisté a zastánci tvrdého
přístupu k Palestincům. Izraelští analytici však varují, že tvrdší postup situaci
neuklidní a spíše ji naopak vyostří. Policie je ve zvýšené pohotovosti a úřady
opět jako před lety vyzvaly Izraelce, aby pozorně sledovali své okolí a hlásili
každou podezřelou osobu či předmět.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Profesoru Jiřímu Fraňkovi by bylo dnes 100 let

Posted by on 24. 11. 2022 in Historie, Významné, Ze života obcí | 0 comments

Můj táta Jiří Franěk, muž určený k přežití

Jiří Franěk s dcerou Věrou (foto archiv)

24. listopadu 1922 se Johaně rozené Pfeiferové (později jen Hana) a Alfrédu Frischmannovým ve
Vysokém Mýtě narodil druhý syn a dostal jméno Jiří. Na světě ho již očekával jeho o rok starší bratřík
František. Rodina to byla židovská avšak plně sžita s českým prostředím. Můj táta Jiří byl Kujebák, jak
se říkalo vysokomýtským rodákům, tělem i duší. Když mu bylo 9 let, postihla rodinu tragédie, zemřel
tatínek Alfréd, ještě mladý, velký fešák ne moc zdatný obchodník a milovník české literatury a poezie.
Malý Jiřík byl poslán pro odlehčení celé zoufalé situace k tetě Kláře Reinerové sestře tatínka do Kutné
Hory. K tomu městu, se táta vždy velmi hrdě hlásil, strávil tam celý nezapomenutelný rok svého
života.
Ve Vysokém Mýtě prožíval společně se svým bratrem Františkem šťastné dětství a mládí, studoval na
místním gymnáziu, miloval tenis, kulturu, literaturu, matematiku, zeměpis ale nadevše byl vášnivým
skautem.
Jenže přišel 15.březen 1939, rozpadla se republika a začala německá okupace. Pro svůj židovský
původ byl v septimě vyhozen z gymnázia. V té době ještě mohl pokračovat na židovském gymnáziu
v Brně, kam odešel, avšak maturovat stejně nesměl. Stihl se ještě vyučit zámečníkem a do své
deportace pracoval jako zemědělský dělník v Bílce.
1.prosince 1942 dostali Hana Frishmannová, František Frischmann a Jiří Frischman povolání do
transportu, 5. prosince 1942 vystoupili na nádraží v Bohušovicích a pěšky došli do Terezína.
V Terezíně se stal madrichem, betreuerem nebo-li učitelem, staral se o mladé kluky byv sám skoro
ještě kluk. Působil na bloku L 417, kde se tvořil časopis Vedem a působil dnes již světově známý
nesmírně talentovaný 14letý Petr Ginz zavražděný v Osvětimi.
Jeho maminka a bratr již byli odvlečeni na východ, táta byl předvolán do transportu 15.prosince
1943, 17. prosince dorazil do Osvětimi, do známého rodinného tábora. Maminka již byla zavražděna
v plynové komoře, bratr František mrtev, zemřel na následky těžkých prací. A tak se s rodinou můj
táta již nikdy neviděl. Pověst dobrého a oblíbeného učitele se z Terezína dostala až do Osvětimi, díky
tomu se dostal k Fredymu Hirschovi a staral se opět o mladé a malé hochy.
Patřil mezi ty, jež v Osvětimi připravovali vzpouru. Jednoho dne dostali rozkaz pochodovat směrem a
nevěděli zda vlak nebo plynová komora, byli odhodláni se tomu postavit, rozkaz byl naštěstí směr
vlak. A tak byl deportován do Schwarzheide. pobočky koncentračního tábora Sachsenhausen. Při
těžké práci při blížícím se konci války mu úlomek bomby prostřelil koleno, nemohl chodit.
Neuposlechl rozkaz dostavit se na apelplatz a nastoupit na pochod, nedostal otravu krve, esesáci ho
zapomněli zastřelit, přežil. Nabízí se otázka co všechno mu kromě obrovské vůle a odhodlání
pomohlo přežít ? On sám říkával, nejdůležitější bylo štěstí – na samém konci války stál před plynovou
komorou, došel plyn – , a jeho vůli pomáhalo vše, co se naučil ve skautu.
Po osvobození ještě z koncentračního tábora odkud nemohl kvůli svému zranění odjet, posílá
přihlášku ke studiu na vysoké škole, tak strašně moc chtěl žít zase normální život. Když konečně lágr
opustil, zjistil, že z rodiny nikdo nepřežil. Opustil Vysoké Mýto, odešel k rodině bratra své maminky
Lva Pfeifera, který válku přežil díky své nežidovské manželce, která ho neopustila.
Táta vystudoval Filosofickou fakultu UK, z vděčnosti k osvoboditelům ruštinu, češtinu, což se mu po
srpnu 1968 stalo osudným.
Změnil si hned po válce z odporu ke všemu německému jméno z Frischman na Franěk. Oženil se, měl
výbornou manželku a dvě děti, syna Františka a dceru Věru. A čím vším byl ?

Klukem – skautem, studentem, zámečníkem, pomocným dělníkem, vězněm koncentračních táborů,
tedy jen číslem, studentem, redaktorem, překladatelem, slavistou – rusista a bohemista- literárním
vědcem, univerzitním profesorem, a opět dělníkem – hradlařem na trati Praha Bubeneč a na závěr
zase univerzitním profesorem.
Pro mě však byl úžasným tátou, co mi předal svoji touhu a lásku k životu.
Bylo by mu právě 100 let.

Věra Dvořáková

Báseň z Osvětimi

Izraelci přesvědčivě zvolili Netanjahua

Posted by on 5. 11. 2022 in Významné, Ze světa | 1 comment

Král Bibi se vrací“ – tak jásali stoupenci bývalého izraelského premiéra Binjamina Netanjahua, když se ukázalo, že jeho blok přesvědčivě vyhrál páté předčasné volby za necelé čtyři roky. Pro jeho stranu Likud hlasovalo přes jeden milion lidí. Získala 32 parlamentních mandátů a spolu se svými náboženskými a nacionalistickými spojenci dohromady 64 křesel ve 120členném Knesetu. Je to první jednoznačný výsledek ze všech pěti hlasování a pohodlná parlamentní většina, která Netanjahuovi zajistí klidnou vládu a ukončí bezprecedentní opakování předčasných voleb. Stále však probíhá jeho soudní proces, v němž je obviněn z korupce, zneužití důvěry a podvodů ve třech případech. Bude to poprvé, co do funkce premiéra nastoupí souzený politik.

Do Knesetu se nakonec dostalo jen deset stran. Současná vládní koalice premiéra Jaira Lapida a před ním Naftaliho Beneta získala jen 51 mandátů, protože do parlamentu se nedostali dva její členové – levicový Merec a Benetova Nová pravice, jehož předseda odešel z politiky. Tento kabinet byl od samého začátku ve svízelné situaci – vloni v červnu ho podpořilo pouhých 60 poslanců oproti 59, a vládl proto s velkými obtížemi; v neposlední řadě i proto, že šlo o různorodou směsici pravicových, středových a levicových stran, které se nemohly shodnout. Přesto byl přelomový, protože v něm poprvé zasedla i arabská strana. Vláda nakonec o svou těsnou většinu přišla, a Izraelci tak museli v úterý hlasovat znovu. Celá dosavadní vládní koalice teď skončí v opozici.

Volební účast překročila 71%, nejvíc od roku 1999. Izraelci dali jasně najevo, že si přejí pravicovou vládu bez Arabů a s Netanjahuem. Součástí jeho koalice však zřejmě budou nejen jeho tradiční ultraortodoxní partneři, strany Šas a Jednotný judaismus Tóry, ale i krajně pravicový Náboženský sionismus Becalela Smotriče a jeho volební partner, ultranacionalistická Židovská síla Itamara Ben Gvira. Ten je hlavní hvězdou voleb; ještě před dvěma lety ho skoro nikdo neznal a teď možná promění Izrael. Smotričovo a Ben Gvirovo uskupení skončilo třetí s 14 mandáty za Lapidovou stranou Existuje budoucnost. V minulých volbách jich přitom získalo jen šest.

K vzestupu ultrapravice nepochybně přispěly i letošní palestinské násilnosti, které vypukly na jaře a dodnes neustaly. Při teroristických útocích v prvních měsících roku přišlo o život devatenáct Izraelců, a bezpečnostní složky proto zahájily protiteroristickou operaci na Západním břehu, která vyvolala mohutný palestinský odpor podobný intifádě.

Itamar Ben Gvir chce být v nové vládě ministrem veřejné bezpečnosti, který má pod sebou policii. Kdyby se jím stal, chce provést policejní reformu. Mimo jiné prosazuje trest smrti pro teroristy a střelbu ostrými náboji do palestinských výtržníků, kteří napadají vojáky, a jeho voliči tento přístup plně podporují. Ben Gvir, který byl v minulosti mnohokrát odsouzen za extremistické činy, je stoupencem ultrapravicového ideologa Meira Kahaneho, jehož strana Kach byla v Izraeli prohlášena za teroristickou, ale tvrdí, že svůj postoj už zmírnil. Před několika týdny ho však skrytá kamera natočila, jak říká, že se mu podařilo všechny oklamat, protože ve skutečnosti má mnohem radikálnější názory, než tvrdí.

Smotrič by byl rád ministrem obrany, ale toto křeslo spíš obsadí Likud. Mohl by však získat resort spravedlnosti a změnit Izrael k nepoznání. Během předvolební kampaně představil návrh reformy, která má oslabit pravomoci Nejvyššího soudu, zastavit Netanjahuovo trestní stíhání, umožnit vyhošťování žadatelů o azyl a legalizovat židovské osady na soukromé palestinské půdě. Stejně jako obě náboženské strany také podporuje zrušení povinné vojny pro ultraortodoxní studenty, posílení moci vrchního ortodoxního rabinátu a anulování všech liberálních kroků v náboženské oblasti přijatých dosluhující vládou, které podporovala široká veřejnost. Jair Lapid označil vládu s těmito dvěma radikály za „gang, který zničí izraelskou demokracii“.

Možné působení této dvojice extremistů ve vládě znepokojuje i Washington a představitele amerických židovských organizací. Také izraelští analytici varují, že Izrael by se ocitl v mezinárodní izolaci a zničil dosavadní diplomatické úspěchy. Nejmenovaní američtí politici už dokonce uvedli, že s ultrapravičáky v izraelské vládě nebudou spolupracovat, a možné ochlazení slibně se rozvíjejících vztahů naznačily i Spojené arabské emiráty, s nimiž Netanjahu jako premiér uzavřel dohodu o normalizaci. Před udělením důležitých ministerstev Smotričovi a Ben Gvirovi varovalo i několik bývalých ředitelů Mosadu a armádních velitelů. Netanjahu si jako zkušený politik problém extremistů ve své vládě uvědomuje a bude zajímavé sledovat, jak a jestli vůbec ho vyřeší. Raději by vytvořil koalici s umírněnou Národní jednotou, která vznikla sloučením stran ministra obrany Benyho Gance a ministra spravedlnosti Gideona Saara, ale oba spolupráci předem vyloučili a ve středu oznámili, že jejich uskupení odchází do opozice.

Po všech formalitách pověří někdy příští týden prezident Jicchak Herzog Netanjahua sestavením vládní koalice. Bude na to mít tři týdny, a pokud mu nebudou stačit, může požádat o další dva. Než nová vláda vznikne, bude premiérem dál Jair Lapid.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Izrael v úterý čekají další předčasné volby

Posted by on 30. 10. 2022 in Významné, Ze světa | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Izrael v úterý čekají další předčasné volby

V úterý půjdou Izraelci popáté k předčasným volbám za necelé čtyři roky.
Ani jedny nedopadly jednoznačně a zdá se, že i ty nynější skončí stejným patem.
Kandiduje 39 stran, ale do Knesetu se jich zřejmě dostane jen jedenáct.
Hlavním volebním tématem je opět Binjamin Netanjahu a jeho možný
návrat k moci poté, co po dvanácti letech v roli premiéra strávil šestnáct měsíců
v opozici. Současná vláda Naftaliho Beneta a potom Jaira Lapida padla, když
ztratila parlamentní většinu.
V těchto volbách však figuruje jeden nový prvek.
Aby měl Netanjahu větší šanci sestavit vládní koalici, zosnoval sloučení
dvou svých možných spojenců – v rámci ultrapravicové nacionalistické strany
Náboženský sionismus Becalela Smotriče kandiduje i krajně pravicová Židovská
síla ultranacionalisty Itamara Ben Gvira. Ben Gvirovy extremistické a rasistické
názory jsou tak populární, že se uskupení vyšplhalo na třetí místo průzkumů za
Netanjahuův Likud a stranu Existuje budoucnost dosluhujícího premiéra Jaira
Lapida. Netanjahu počítá s tím, že dá oběma radikálům ve své vládě důležitá
ministerská křesla.
V návrat do čela země skálopevně věří, přestože z průzkumů to
nevyplývá; Likudu spolu s náboženskými a nacionalistickými stranami
předpovídají 60 mandátů a stranám současné vlády Jaira Lapida dohromady
nanejvýš 56. K sestavení kabinetu je jich třeba 61, a Netanjahu k nim tak má
velmi blízko. Stále sice probíhá jeho soudní proces, v němž je obžalován
z korupce, zneužití důvěry a podvodů, ale dokud není odsouzen, smí podle
zákona kandidovat.
Lapidova strana v posledních dnech posiluje; mimo jiné i díky uzavření
strategicky výhodné izraelsko-libanonské smlouvy o těžbě plynu ve
Středozemním moři. Chybí jí však hlasy Nové pravice Naftaliho Beneta,
Lapidova předchůdce ve funkci premiéra současného kabinetu. Benet z politiky
odešel a jeho strana pod vedením současné ministryně vnitra Ajelet Šaked se
zřejmě do parlamentu nedostane.
Kdyby Netanjahu kabinet sestavil, měl by Izrael tu nejradikálnější vládu
v dějinách země. Ben Gvir se hlásí k odkazu Meira Kahaneho, jehož strana
Kach byla tak rasistická, že byla zakázána; obdivuje Barucha Goldsteina, který
v roce 1994 postřílel 29 muslimů v Hebronu; chce z Izraele vyhnat všechny
Araby, kteří nejsou loajální židovskému státu, anektovat celý Západní břeh a
zrušit Palestincům volební právo. Jako teenager vyhrožoval smrtí premiérovi
Jicchaku Rabinovi těsně předtím, než ho v roce 1995 zavraždil izraelský
náboženský extremista. Byl padesátkrát obviněn z trestného činu a osmkrát

odsouzen. Neabsolvoval ani povinnou vojnu, protože armáda ho kvůli
extremistické minulosti odmítla. Ben Gvir se objevuje na místech teroristických
útoků, pronáší štvavé protiarabské projevy a je tak oblíbený, že Náboženský
sionismus odčerpal Likudu nejméně pět předpovídaných mandátů. Vzestup Ben
Gvira znepokojuje Lapidův blok, ale i mezinárodní společenství; obavy z jeho
možného působení ve vládě už vyjádřil Washington nebo Spojené arabské
emiráty, podle nichž by Ben Gvirův vstup do kabinetu zhoršil vzájemné vztahy,
které se od podpisu dohody o normalizaci úspěšně rozvíjejí.
Ben Gvirova popularita je odrazem výrazného posunu Izraelců doprava –
podle jednoho nedávného průzkumu se k pravici hlásí rekordních 62%
respondentů, zatímco v roce 1986 jich bylo 39%, a po vraždě Jicchaka Rabina
dokonce jen 29%.
Mezi předvolebními tématy opět nápadně chybí mírová jednání
s Palestinci; podle průzkumů si řešení izraelsko-palestinského konfliktu přeje už
jen třetina Izraelců, zatímco ještě loni v únoru jich byla polovina. Jair Lapid
v září na Valném shromáždění OSN otevřeně vyjádřil podporu existenci dvou
států, ale nové voliče tím nezískal. Ty dnes nejvíc trápí vysoká inflace a rostoucí
ceny potravin, benzinu a bydlení. Podle sociální správy zápasí skoro třetina
obyvatel s chudobou.
Oba tábory také zmírňují postoj k podpoře Ukrajiny, přestože kabinet i
Netanjahuova opozice se donedávna shodovaly, že nebudou Kyjevu dodávat
zbraně, aby si neznepřátelily Moskvu kvůli její toleranci izraelských útoků na
Íránce v Sýrii. Jenže v Izraeli je na 30 000 nových přistěhovalců z Ukrajiny a
Ruska, a tak obě strany najednou tvrdí, že pokud vyhrají volby, pokusí se pro
Ukrajinu udělat víc.
Ani jeden blok nemluví o spojenectví s arabskými stranami, přestože
arabský člen současného kabinetu, strana Raam, se ve vládě choval velmi
konstruktivně. Podle průzkumů si kabinet s arabskou podporou přeje pouhých
19% voličů a 40% by raději ve vládě vidělo radikála Itamara Ben Gvira.
Izraelské předvolební průzkumy však nejsou příliš spolehlivé, a navíc
skoro třetina voličů v posledním týdnu ještě nevěděla, jak bude hlasovat. Úterní
volby tak mohou dopadnout jinak, než ankety předpovídají. Pokud by se však
prognózy vyplnily a nikdo nezískal 61 mandátů, půjdou Izraelci k volbám
pošesté.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Rusko stěhuje zbraně a vojáky ze Sýrie na Ukrajinu

Posted by on 24. 10. 2022 in Významné, Ze světa | 1 comment

Ruská válka na Ukrajině proměňuje situaci v Sýrii; zejména pro Izrael,
který zde v posledních letech provedl stovky útoků na pozice a zbraně Íránu,
jenž jimi zásobuje své spojence v čele s libanonským hnutím Hizballáh. Podle
nejnovějších zpráv Rusko vzhledem k neúspěchům na ukrajinském bojišti
odvezlo ze Sýrie vyspělý systém protiraketové obrany S-300, který pro izraelské
letouny představoval nejvážnější hrozbu. Satelitní snímky ukázaly, že ho
Rusové přemístili z Masjáfu do Tartúsu a odtamtud odvezli do černomořského
přístavu Novorossijsk nedaleko okupovaného Krymu. Rusko ho v Sýrii mělo od
roku 2018, ale Syřanům ho nikdy nepředalo.
Podle amerických a izraelských zdrojů Moskva ze Sýrie stáhla i všechny
ruské velitele a mnoho vojáků; některé soudí, že jich odešlo asi 1600, jiné tvrdí,
že mnohem víc. Své muže údajně ze Sýrie odvolává i Hizballáh. Tato nová
situace může výrazně zmírnit tlak na Izrael a dát mu větší prostor k náletům na
íránské pozice. Kreml jeho útoky toleruje, a obě země dokonce v roce 2017
zřídily přímou komunikační linku, aby předešly nechtěnému vzájemnému střetu.
Tato spolupráce je hlavním důvodem, proč se Izrael snaží o neutralitu v rusko-
ukrajinské válce a odmítá Ukrajině dodávat útočné, ale i obranné zbraně. Poslal
jí jen ochranné pomůcky, jako helmy nebo neprůstřelné vesty.
Přesto Rusové na Izrael už nějakou dobu tlačí, aby nálety v Sýrii omezil, a
stále častěji je odsuzují. Letos v květnu dokonce po izraelských letounech
poprvé stříleli. Náměstek ředitele Ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v
pondělí prohlásil, že jestli Izrael dodá Ukrajině zbraně, „zničí veškeré vztahy
mezi oběma zeměmi“. Moskva také vyhrožuje zákazem činnosti jeho Židovské
agentury v Rusku, která zařizuje vystěhování tamějším Židům. U moskevského
soudu leží už několik měsíců vládní žádost, ale tento týden soud její
projednávání už potřetí odložil. Izrael se také bojí, že kdyby si Kreml
znepřátelil, Putinův režim by se mstil ruským Židům.
Izraelci v říjnu útoky v Sýrii omezili, ale důvodem zřejmě není ruský tlak.
Za poklesem náletů mohlo být izraelsko-libanonské jednání o těžbě plynu ve
Středozemním moři nebo nižší počet íránských pokusů o dodávky zbraní pro
Hizballáh. Izraelská armáda nedávno uvedla, že Íránci se ze Sýrie stahují, ale
zdůraznila, že útoky budou v případě nutnosti pokračovat. Většinu cílů se jí daří
plnit – Teheránu se díky izraelským náletům dodnes nepovedlo zřídit v zemi
raketové, protiletecké a zpravodajské základny, jak plánoval velitel íránských
Revolučních gard Kásim Sulejmání, kterého v lednu 2020 zlikvidovali
Američané s izraelskou zpravodajskou pomocí.

Moskva údajně začátkem září vyzvala Íránce, aby se v zájmu stability
Sýrie stáhli z řady svých pozic. V poslední době se však obě země nebezpečně
sbližují, což Izrael velmi znepokojuje. Pokud Rusko oslabí vojenskou
přítomnost v Sýrii, může tam posílit Írán.
Ten teď vstoupil i do ruské války proti Ukrajině a začal Moskvě prodávat
útočné drony, které na Ukrajině působí obrovskou spoušť a civilní ztráty. Kyjev
proto vystupňoval žádosti o izraelské zbraně. Tento týden oficiálně požádal
Izrael o „co nejrychlejší dodání systémů Železný paprsek, Železná klenba,
Barak-8, Patriot, Davidův prak a Arrow a izraelskou pomoc při nácviku jejich
obsluhy“. Jde o vysoce účinné vyspělé zbraně, které zneškodňují rakety
krátkého a středního doletu a minometné i řízené střely. Laserový lapač střel
Železný paprsek však ještě není v provozu, Patriot vyrábějí Američané, kteří ho
Ukrajině zatím také nedodali, a Arrow je společný americko-izraelský projekt.
Izraelská zdrženlivost v otázce rusko-ukrajinského konfliktu v poslední
době slábne a někteří představitelé kritizují Rusko hlasitěji a jednoznačněji než
na začátku ruské agrese. Premiér Jair Lapid důrazně odsoudil ruskou anexi
ukrajinských území a Izrael se také překvapivě připojil k odsuzující rezoluci
Valného shromáždění OSN. Ministr pro diasporu Nachman Šaj otevřeně
požaduje, aby kabinet začal Ukrajině zbraně dodávat. Podpořil ho i bývalý ruský
politický vězeň a izraelský politik Natan Šaransky, podle něhož je Izrael
„poslední zemí na světě, která si nechce Rusko rozházet“; a vyzval vládu, aby
zaujala „jasné morální stanovisko“. Ta ale dál zbrojní dodávky odmítá a ministr
obrany Beny Ganc to znovu potvrdil. Ukrajinský ministr obrany Oleksij
Reznikov v reakci zrušil plánovaný společný telefonní hovor.
Ganc ale připustil, že by Izrael mohl Kyjevu poskytnout výstražný systém
varování před raketovými útoky. A nedávno se objevila zpráva, že Ukrajincům
dodává zpravodajské informace o íránských dronech. Izraelská armáda
upozorňuje, že Teherán využije jejich nasazení na Ukrajině k otestování jejich
schopností a ke zdokonalení a pak je použije proti Izraeli.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

V Lize mistrů začaly odvety

Posted by on 19. 10. 2022 in Sport, Významné | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem V Lize mistrů začaly odvety

Ve skupině H se stalo neuvěřitelné: Maccabi Haifa – Juventus Turin 2: 0 ! Oba góly
dal Omer Atzili a to v 7. a 42.minutě. Nyní má Haifa 3 body stejně jako Juventus, ale
horší brankovou bilanci. Trenér Barak Bakhar byl spokojen.
Ve stejné skupině Paris St.Germain hrál s Benficou Lisabon jen 1:1, tabulka nyní
vypadá takto: 1. PSG 8 b, 2. Benfica 8 b, 3. Juventus 3 b, 4. Haifa 3 body
V příštím kole v úterý 25.10. hraje Maccabi Haifa v Paříži s PSG. Zázrak se konat
nebude. To tvrdí Csaba Molnár. A ani v posledním kole není zázrak jistý. Haifa hraje
s Benficou sice doma, ale Benfica bude hrát na výhru – chce v Lize mistrů zůstat.
Viktorka Plzeň hrála doma proti Bayernu Mnichov 2:4, je bez bodu poslední.
Ve druhém utkání skupiny C hrála Barcelona s Interem Milan jen 3:3. Skupinu vede
bez ztráty bodu Bayern, 2. je Inter se 7, Barcelona jen 3. se 4 body. Kdo postoupí
Barca nebo Inter ?, podle tabulky to vypadá na Inter Milan.
Ve skupině A si zajistila Neapol postup, Ajax tentokrát zklamal a čeká ho sestup do
Evropské ligy. Ve skupině D nehraje Tottenham to, co jsme očekávali.
Následující kolo se hraje ve dnech 25. a 26.10.2022
V Konferenční lize Slavia prohrála v Cluži 0:2 a ve skupině G se 4 body je 3.,
Slovan Bratislava – FC Basilej 3:3, v H s 5 body je 3., Hapoel Beer-Sheva hrál
s Lechem Poznan 1:1 a je ve skupině C se 3 body 3.
Slovácko vyhrálo v Nice 2:1!, to je výborný výsledek, ale moc to nepomohlo, v D se 4
body je na 4. místě.
Námi sledované kluby asi po 2 dalších kolech skončí, jaro v Konferenční lize bude
asi bez nich.

Izrael uzavřel dohodu s Libanonem o těžbě plynu

Posted by on 15. 10. 2022 in Významné, Ze světa | 2 comments

Dohoda mezi Izraelem a Libanonem o námořní hranici a těžbě plynu ve
Středozemním moři je konečně na světě. Izraelský premiér Jair Lapid ji označil
za „historickou“ a zdůraznil, že „posílí bezpečnost Izraele, přinese miliardy jeho
ekonomice a zajistí stabilitu severních hranic země“. Souhlasil s ní i libanonský
prezident Michel Aún, podle kterého „splňuje požadavky Libanonu a zachovává
jeho právo na přírodní bohatství“.

Nejdůležitější je, že dohodu přijalo i šíitské hnutí Hizballáh, v Libanonu
mocný politický hráč, člen vlády a majitel větší armády, než jakou má stát,
prodloužená ruka Íránu a jeho hlavní prostředník v boji proti Izraeli, na který má
namířeno na 150 000 raket.

Izrael s Libanonem nejednal přímo, protože obě země jsou de facto stále
ve válečném stavu. S návrhy mezi nimi patnáct měsíců pendloval americký
vyjednavač Amos Hochstein, který má na vzájemně prospěšných kompromisech
hlavní zásluhu. Rozhovory začaly už v roce 2020 a byly velmi obtížné, protože
Libanon i Izrael si původně nárokovaly jak naleziště plynu Kariš, tak nedaleké
plynové pole Kaná – plochu o rozloze 860 kilometrů čtverečních.
Pole Kaná však Izrael nakonec přenechal Libanonu a ponechal si jen
Kariš. Protože však Kaná leží částečně v izraelských vodách, bude Izrael
dostávat 17% libanonských zisků. Dohoda také Izraeli mezinárodně zaručuje
námořní hranici a země získá i písemnou záruku Spojených států, že podpoří
izraelskou bezpečnost a ekonomická práva, pokud Hizballáh nebo Libanon
dohodu poruší.

Izrael se přenecháním pole Kaná Libanonu vzdal značných zisků, ale
dohoda má velký bezpečnostní a strategický význam. Umožní Bejrútu zlepšit
zoufalou hospodářskou situaci země a stát se vývozcem plynu, a snížit tak
závislost na Íránu. Zisky z těžby plynu bude dostávat libanonský stát, a nikoli
Hizballáh, což posílí vládu a oslabí toto teroristické hnutí, které Izrael považuje
za nejbezprostřednější vojenskou hrozbu. Experti soudí, že Hizballáh si teď útok
na Izrael důkladně rozmyslí, protože Libanon by konfliktem hodně ztratil. Izrael
tak sice přišel o vyšší zisky z těžby, ale „zaplatil“ si klidné severní hranice.
Dohodu ostře kritizuje vůdce opozice Binjamin Netanjahu, který z ní
udělal téma boje před blížícími se parlamentními volbami. Přestože neznal její
podrobnosti, odsoudil ji jako „historickou kapitulaci“ vůči Hizballáhu i
ekonomické ztráty plynoucí z kompromisu a prohlásil, že až bude premiérem,
okamžitě ji zruší. Zatím však dohodě nic nehrozí – vláda, která ji ve středu
schválila, nemusí podle nejvyšší státní zástupkyně Gali Baharav-Miary žádat
Kneset o souhlas.

Konečná dohoda má výrazně utlumit chuť Hizballáhu k útokům. Jeho
generální tajemník Hasan Nasralláh jimi ještě nedávno vyhrožoval, a když
Izraelci před několika měsíci postavili nad Karišem těžební plošinu, vyslal k ní
ozbrojené drony, ale Izrael je sestřelil.
Teď však pod tlakem libanonské vlády a tíživé ekonomické situace v zemi
vyjádřil s dohodou souhlas, přestože jeho šéfové v Teheránu si ji podle
izraelských zpravodajských služeb nepřáli. Izraeli dohoda nejen zajistí klidné
hranice a zmírní napětí s nepřátelským sousedem, ale umožní také pomoc
Evropě; premiér Lapid slíbil, že jí Izrael pomůže nahradit plyn z Ruska. Bude
moci do Evropy dodávat asi deset miliard kubíků ročně, a to přes LNG terminál
v Egyptě, s nímž už v červnu podepsal smlouvu. Minulý týden zahájil zkoušky
plynovodu a těžba má naplno začít během několika týdnů.
Otázka je, zda Hizballáh dohodu neporuší; bude pod tlakem Íránu, od
něhož dostává vyspělé zbraně. Ředitel Mosadu David Barnea však soudí, že
Nasralláh si momentálně válku s Izraelem nepřeje.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Začala Evropská liga basketbalu

Posted by on 9. 10. 2022 in Sport, Významné | 3 comments

První kolo se hrálo ve dnech 6. a 7.10.2022. Dalších 33 bude následovat.

V minulém ročníku vedení Euroleague vyřadilo tři ruská mužstva: CSKA Moskva, St.Petersburg a Kazan. Bez ruských týmu se bude hrát nadále.

Nováčkem soutěže je Virtus Segafredo Bologna. Maccabi Tel Aviv má nového trenéra, je jím Izraelec Oded Kattash, který v roce 2021 trénoval Panathinaikos Atény.

Zápasy 1.kola: 6.10.2022: Lyon – Milano 62:69, Panathinaikos Atény – Real Madrid 68:71, Maccabi Tel Aviv – Žalgiris Kaunas 84:83, Valencia – Vitoria 71:81, Bayern – Fenerbahce Istanbul 62:74.

7.10.2022: Anadolu Istanbul – RH Bělehrad 72:59, Alba Berlin – Partizan Bělehrad 100:84, Bologna – Monako 66:83, Barcelona – Pireus 70:80.

Csaba Molnár zápas Maccabi sledoval v Menora Mivtachim Areně. Čtvrtiny probíhaly takto: 30:27, 16:21, 25:17, 13:18. Koncem poločasu a v poslední čtvrtině se u Maccabi projevila únava, nakonec se štěstím vyhrál utkání o jeden bod. Nejlepším u Maccabi byl Bonzie Colson se 16 body, u Kaunasu Kavarrius Hayes se 17 body.

Po prvním kole je Maccabi na 9.místě, obhájce titulu z minulého ročníku Anadolu Istanbul je na 3.místě, tabulku vede Monako. V 2.kole v pátek dne 14.10. hraje MTA v Istanbulu s Fenerbahce.

Varšava žádá německé reparace i za polské protižidovské zločiny

Posted by on 19. 09. 2022 in Historie, Významné, Ze světa | 1 comment

Polsko už delší dobu požaduje po Německu odškodnění za nacistickou
okupaci, ale nedávno oznámilo novou částku. Chce od něj více než jeden a čtvrt
bilionu eur.
Požadavky zdůvodňuje vládní dokument o 1300 stranách. Obsahuje i část,
která vyjmenovává skoro 10 000 měst a vesnic, kde se nacisté dopustili zvěrstev,
a uvádí počet zavražděných. Podle polského vicepremiéra Jarosława
Kaczyńského má požadované odškodnění být především „náhradou za smrt více
než pěti a čtvrt milionu Poláků“. Tři miliony jich tvořili Židé.
Polský požadavek je z různých důvodů problematický, ale jedna věc je
obzvlášť pozoruhodná – seznam vesnic obsahuje i ty, kde místní Židy
nezavraždili Němci, ale Poláci. Vláda strany Právo a spravedlnost se nestydí
požadovat odškodné za polské protižidovské pogromy. Uvedena je i vesnice
Jedwabne, kde Poláci v roce 1941 upálili zaživa 340 Židů.
Polský historik Jan Grabowski, který přednáší na univerzitě v kanadské
Ottawě, označil tuto skutečnost za „otřesnou“ a polskou zprávu za
„propagandistickou“ a obvinil její autory ze záměrného přehlížení polských
protižidovských zločinů.
To je však za vlády Práva a spravedlnosti běžné. Ten, kdo tvrdí, že se
Poláci takových zločinů dopouštěli, může podle zákona z roku 2019 skončit až
na tři roky ve vězení. Podle současné vlády byli Poláci výhradně oběťmi
nacismu a žádné zločiny nespáchali, ačkoli mnoho historických důkazů svědčí o
opaku. I profesor Grabowski a jeho kolegyně Barbara Engelkingová se ocitli
před soudem kvůli zmínce ve své knize o aktivním podílu konkrétních Poláků na
vraždění a udávání Židů. Neteř jednoho z nich je zažalovala a soud vědcům
nařídil, aby jí vyplatili odškodné, ale odvolací soud verdikt nakonec zrušil s tím,
že soudní systém nemá posuzovat výzkum odborníků. Zákon však platí dál.
Nejen tato legislativa vyvolala diplomatickou roztržku s Izraelem.
Rozhněval ho i loňský polský zákon, který v podstatě znemožňuje navrácení
židovského majetku, jejž zabavili nacisté a po válce znárodnil polský stát. A
letos Izrael zastavil tradiční vzdělávací cesty pro středoškolské studenty do
Polska, protože Varšava požadovala, aby izraelští průvodci žákům sdělovali její
verzi dějin. Chuť inkasovat peníze za Židy zavražděné Poláky vyvolala v Izraeli
další pohoršení.
Dokument požadující německé odškodné neuvádí žádný polský zločin
proti Židům, přestože, jak zdůrazňuje Grabowski, za války dokonce existovala
nacisty řízená polská „modrá policie“, která má na svědomí desetitisíce
židovských životů; anebo polští dobrovolní hasiči, kteří se podíleli na likvidacighett, vyhledávali ukryté Židy a předávali je nacistům. Grabowski odhaduje, že
ze tří milionů polských Židů zavražděných za druhé světové války Poláci zabili
nebo předali nacistům až 200 000 osob. K těmto zločinům patří i násilnosti,
jichž se Poláci dopouštěli na Židech po stažení Sovětů z východního Polska.
Poukazuje na to profesorka Sara Benderová z Haifské univerzity, která mimo
jiné cituje člověka, jenž v roce 1941 přežil polský pogrom v severovýchodní
vesnici Szczuczyn.
Německo polský požadavek reparací odmítlo. Varšava se v roce 1953 na
nátlak Sovětského svazu vzdala nároků vůči prosovětskému Východnímu
Německu, ale Západní Německo v roce 1972 vyplatilo odškodné polským
obětem takzvaných „lékařských“ nacistických experimentů. Po rozpadu
Sovětského svazu pak Polsko požádalo o reparace a Německo, ale i Rakousko
odškodnily v roce 1992 Poláky, kteří byli na nucených pracích, částkou
odpovídající dnešním osmi miliardám eur. Odškodné dostali i polští Židé a
Romové a štědré reparace získal také Izrael.
Kancléř Olaf Scholz dal proto při loňské návštěvě Varšavy jasně najevo,
že otázku odškodnění považuje za uzavřenou. Podle průzkumů si však více než
polovina Poláků myslí, že jejich země na ně má nárok, a jen třetina soudí, že
nikoli.
Nový polský požadavek je součástí kampaně před volbami v příštím roce.
Německo a Evropská unie jsou hlavními nepřáteli strany Právo a spravedlnost,
která je využívá i k očerňování vůdce opoziční Občanské platformy, bývalého
polského premiéra a někdejšího předsedy Evropské rady Donalda Tuska, jehož
líčí jako „německého přisluhovače“. Terčem kritiky je i německá neochota
dodávat zbraně na Ukrajinu. Kaczyński dokonce nedávno prohlásil, že existuje
„německo-ruský plán, jak vládnout Evropě“ nebo že „Německo se snaží
proměnit Evropskou unii ve federální Čtvrtou říši“.
Právo a spravedlnost už voliče strašilo muslimskými migranty,
homosexuály nebo technokraty v Bruselu. Teď je to Německo, které má zaplatit
i za životy Židů zavražděných Poláky.
Berlín Polsku žádné peníze nedá, ale rozhodl se zvýšit příspěvky Židům,
kteří přežili holokaust. Ve čtvrtek u příležitosti 70. výročí podpisu dohody o
jejich odškodnění oznámil, že jim do konce loňského roku vyplatil už přes 80
miliard eur a teď přispěje posledním asi 143 000 přeživším na celém světě další
miliardou a čtvrt eur.

Gita Zbavitelová, ČRo Plus

Poslední grandslamový turnaj roku US Open 2022 skončil

Posted by on 12. 09. 2022 in Sport, Významné | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Poslední grandslamový turnaj roku US Open 2022 skončil

Pojem grand slam je původně karetní výraz, a to z bridže. Vyjadřuje, že jedna dvojice získala ve hře všechny „štychy“ neboli zdvihy. V tenisu jsou to 4 turnaje: Australian Open, Roland Garros, Wimbledon a US Open. Kdo vyhraje všechny v jednom roce, má grand slam.

V letošním US Open bylo jako vždy dost překvapení, letos navíc to, že tenisté a tenistky z Ruska a Běloruska hrát mohli, ale ne pod jménem jejich země. Novak Džokovič nemohl hrát – není očkován proti Covidu. Den před prvním kolem prohlásili „znalci“, že zápas Diego Schwarzman(14) – Jack Sock by mohl být šlágrem prvního kola, protože Diego je schopen dlouhé hodiny běhat a dobře servuje. Bylo to jinak. Sock vyhrál první dva sety 6:3, 7:5 a pak pro zranění vzdal, postoupil Diego, ale daleko se nedostal.
V druhém kole nás zaujalo to, že proti nasazené Ons Jabeur (Tunisko, 5) hrála majitelka divoké karty dcera Hany Mandlíkové Američanka Elizabeth Mandlik. Výsledek 7:5, 6:2 pro Jabeur, která postoupila do finále, kde ji porazila Polka Iga Swiatek(1) 6:2, 7:6.

Vítězi:
Pánskou dvouhru vyhrál Španěl Carlos Alcaraz (3), pánskou 4-hru na 1 nasazená dvojice Ram (USA) / Salisbury (Velká Británie), dámského debla vyhrála česká dvojice Krejčíková (3) / Siniaková(3), smíšenou 4-hru australský pár Sandersová (4) /Peers (4)

Junioři
Velká naděje českého tenisu Hynek Bartoň postoupil do ¼-finále, kde jeho protivníkem byla nasazená 1 Daniel Vallejo (Paraquay), vyhrál tenista z Paraguaye 6:4, 6:2, ale celkovým vítězem juniorky se stal Španěl Martin Landaluce. Ještě větší naděje Lucie Havlíčková (2) (Sparta Praha) postoupila do finále, kde ji porazila Alexandra Eala (10) z Filipín 6:2, 6;4.

Nakonec se vrátíme na začátek.
Největší zájem v 1.kole dámské 4-hry byl o zápas sester Serena a Venus Williamsovy proti dvojici Lucie Hradecká / Linda Nosková s výsledkem 7-6, 6-4 pro Češky a to sestry vedly v 1.setu 5:4 a v tiebreaku 5:3. V 2.setu vedly 4:1, ale Češky kontrovaly a vyhrály.

Hradecká se narodila v roce 1985, Nosková v roce 2004. Podle kupeckých počtů je jejich věkový rozdíl  19 let.

Americká média psala o „labutí písni“ sester Williamsových a také o splněném snu
Lindy Noskové hrát se Serenou Williamsovou. Grand slam skončil, tenisový rok “jede” dál.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com