Novinky ze života komunity

Domů

Izrael (téměř) opustil Libanon

Posted by on 18. 02. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

Izrael se v souladu s dohodou o příměří s teroristickým Hizballáhem v úterý stáhl z Libanonu – ale ne úplně. Jen několik stovek metrů od izraelských hranic si vybudoval pět strategických vojenských stanovišť tvořících jakousi menší nárazníkovou zónu, aby dohlížel na dodržování klidu zbraní. Každou základnu obsluhuje asi 150 vojáků, a Izrael tak bude mít u hranic zhruba třikrát více mužů než před 7. říjnem 2023, navíc na libanonské straně. Základny stojí v blízkosti izraelských osad za hranicemi a budou je chránit. Hizballáh samozřejmě protestoval, ale Spojené státy to Izraeli povolily.

Do míst, která Izraelci opustili, se začala stěhovat libanonská armáda.

Listopadová dohoda nařídila Hizballáhu odzbrojení a stažení do vzdálenosti zhruba 30 kilometrů od izraelských hranic. Izraelská armáda měla z Libanonu odejít už koncem ledna, ale vyžádala si dvoutýdenní odklad, protože Hizballáh dohodu často nerespektoval a libanonští vojáci nezaujali nařízené pozice.

Následující dva měsíce Izraelci zasahovali skoro denně proti porušování klidu zbraní. Hizballáh posílal do Izraele drony a snažil se přemisťovat zbraně a budovat nové zbrojní sklady. Vysílal skupiny údajných civilistů k hranicím, aby vyzkoušel reakci izraelských vojáků, a ti několik narušitelů zastřelili. Armáda ještě v neděli před stažením zklikvidovala v libanonském Sidónu hledaného teroristu Hamásu Muhammada Šahína, který velel operacím hnutí v Libanonu a byl jeho důležitou spojkou s Íránem. V pondělí bombardovala sklady zbraní a odpaliště Hizballáhu a zničila u hranic tunel plný výbušnin a v úterý těsně před odchodem vojáků zlikvidovala další tunel.

Izrael také maří pokusy Íránu, sponzora Hizballáhu, dodat hnutí nové zbraně a peníze. Íránské Revoluční gardy se v poslední době pokoušejí pašovat bankovky civilními letadly do Bejrútu. Izrael proto tamější letiště vyzval, aby letounům z Íránu nepovoloval přistání, protože jinak je sestřelí. Nové libanonské vládě předali tentýž vzkaz i Američané s tím, že Izrael myslí svou pohrůžku vážně, a ta nakonec přistávání íránských letadel skutečně zakázala. Vedlo to k násilným střetům stoupenců Hizballáhu s libanonskou armádou a jednotkami OSN, při nichž byl jeden mírotvorce zraněn. Izraelský ministr zahraničí Gidon Saar obvinil ze spolupráce při pašování íránských peněz pro Hizballáh také Turecko.

Írán zkouší posílat teroristům zbraně i svou donedávna tradiční trasou přes Sýrii. Izrael mu v tom brání a nedávno na syrsko-libanonských hranicích zničil jeden funkční tříkilometrový pašovací tunel, kterým mohly projíždět i nákladní automobily. Pomáhá mu i armáda nového syrského režimu Ahmada Šary, která v posledních týdnech několikrát Hizballáhu zabránila proniknout do Sýrie a propašovat odtamtud zbraně do Libanonu. Podle nepotvrzených zpráv s ní Izrael své útoky na Hizballáh dokonce koordinuje. Jeruzalém po stažení z Libanonu oznámil, že bude na libanonsko-syrských hranicích zasahovat dál.

Dohoda o příměří v Libanonu je však v podstatě stejná jako ta předchozí z roku 2006. I tehdejší Rezoluce OSN č. 1701 nařídila Hizballáhu odzbrojení a stažení do vzdálenosti třiceti kilometrů od izraelských hranic až za řeku Lítání, stejně jako rozmístění libanonské armády a mírových jednotek OSN na vyklizeném území. Nikdo kromě Izraele ji však nedodržoval a Hizballáh proměnil libanonský jih v dobře vyzbrojenou vojenskou baštu s raketami namířenými na Izrael ve skoro každém civilním domě.

Na dodržování současného příměří má dohlížet americko-francouzská komise s účastí zástupce OSN, ale proti jeho porušování zasahuje pouze Izrael. Situace se tak od roku 2006 příliš nezměnila. OSN dohodu neprosazuje, její mírotvorci opět nedělají nic a libanonská armáda Hizballáh neodzbrojila, i když se podle Izraelců snaží proti teroristům zasahovat více než dřív. V nové libanonské vládě opět zasedlo pět spojenců Hizballáhu, a přestože nový libanonský prezident Džúzif Aún potvrdil, že zbraně smí v Libanonu mít pouze oficiální armáda, Hizballáh jich má stále dost a nikdo se mu je zatím nepokusil vzít. Rozdíl je jen v tom, že Hizballáh je výrazně ochromen, přišel o většinu zbraní i bojovníků a momentálně nemá jak doplnit finanční prostředky ani zbrojní sklady.

Izrael uvedl, že na svých pěti libanonských stanovištích vybavených nejmodernějšími sledovacími prostředky zůstane „až osm měsíců nebo déle“, než libanonská armáda začne plnit vyjednanou dohodu, a upozornil, že bude dál zasahovat proti každému jejímu porušení. Mluvčí libanonského prezidenta však prohlásila, že Libanon bude považovat izraelskou přítomnost za okupaci země, vyhrazuje si právo „použít všechny prostředky“ k izraelskému odchodu a požádá Radu bezpečnosti OSN, aby k němu Izrael přiměla. K výzvě se připojili i francouzský prezident Emmanuel Macron a zmocněnec OSN pro Libanon.

Izrael ji ovšem nevyslyší. Bude však nepochybně docházet k provokacím Hizballáhu a izraelským vojenským reakcím. Konflikt v Libanonu ještě nekončí.

 

Další tři izraelská rukojmí na svobodě

Posted by on 15. 02. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

Teroristická hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád v sobotu propustila další tři izraelská rukojmí. 29letý Saša Trufanov, který má i ruské občanství, 46letý Jair Horn rovněž s argentinským pasem a 36letý Sagi Dekel-Chen, jenž je i americkým občanem, strávili v zajetí 498 dní. Byli bledí a vyhublí, ale dokázali stát na vlastních nohou a chodit. Vypadali sice o něco lépe než trojice Izraelců propuštěná před týdnem, ale jen dokud fotografie z minulosti neukázaly jejich podobu před 7. říjnem 2023. Jair Horn dnes váží polovic.

Rukojmí tentokrát nebyli v rádoby uniformách, ale v teplácích, zato teroristé měli na sobě skutečné ukradené izraelské uniformy, třímali izraelské zbraně a přivezli Izraelce v autě, které odcizili bratrovi Jaira Horna při masakru 7. října. Propouštěcí „ceremoniál“ se konal ve zničeném Chán Júnisu, údajně nedaleko domu zabitého vůdce Hamásu Jahjá Sinwára. Na pódiu nebyla tentokrát žádná šestiprstá pěst jako před týdnem, ale obrázky jeruzalémské Chrámové hory a teroristů, kteří se ji chystají dobýt. Byla tam i fotografie jiného rukojmího, který ještě propuštěn nebyl, a pod ní přesýpací hodiny a nápis „čas běží“; psychologický nátlak na izraelskou vládu si Hamás neodpustil.

Rukojmí museli i tentokrát absolvovat propagandistickou show Hamásu a poděkovat svým věznitelům. Opět také dostali „certifikáty“.

Podle Ženevské konvence je veřejné předvádění a ponižování rukojmích válečný zločin, ale přestože to Hamás dělá už od poloviny ledna, žádná lidskoprávní organizace se proti tomu neohradila.

Všichni tři rukojmí byli uneseni 7. října 2023 z kibucu Nir Oz spolu s řadou členů svých rodin; teroristé zavraždili 59 tamějších obyvatel a srovnali kibuc se zemí. Jair Horn má v tunelech Hamásu ještě bratra.

Izrael musel za tři Izraelce propustit 369 palestinských vězňů, z nichž 333 bylo zadrženo v Pásmu Gazy během současné války. Ostatních 36 si odpykávalo doživotní tresty za vraždy Izraelců; například Ahmad Barghutí z hnutí Fatah jich dostal 13 za podíl na zavraždění dvanácti lidí. Další propuštěný vrah provedl v roce 2002 teroristický útok na restauraci v Tel Avivu, při němž zahynuli tři lidé, a jiný byl ve vězení za střelbu do lidí v Hadeře, kterou nepřežilo šest Izraelců. Na svobodu vyšel i Palestinec odsouzený ke 14 doživotním trestům.

Izrael tentokrát Hamásu jeho propouštěcí tyátr oplatil – oblékl palestinské vězně do bílých triček s modrou šesticípou hvězdou a arabským nápisem: „Nezapomeneme a neodpustíme“. Hamás to označil za „rasistický slogan na zádech našich hrdinů“ a propuštění palestinští vězňové trička v Pásmu Gazy spálili.

Hamás se v posledním týdnu snažil dnešní propouštění zmařit nepravdivým tvrzením, že Izrael neplní svou část dohody a nedodává do Pásma Gazy dost humanitární pomoci, přestože od poloviny ledna tam přijelo 16 800 kamionů. Izrael mu hrozil obnovením bojů a uvedl do pohotovosti jednotky u hranic. Hamás dokonce odpálil raketu, která však dopadla do Pásma Gazy a zabila 14letého palestinského chlapce. Šlo však jen o záměrně vyvolanou krizi a psychologický nátlak, protože Hamás nakonec dohodu dodržel.

Od první výměny rukojmích za palestinské vězně 19. ledna vyšlo na svobodu 19 Izraelců a pět Thajců, za které Izrael propustil 1135 teroristů, včetně 224 vrahů s doživotními tresty. Hamás by měl v první fázi dohody propustit ještě 14 Izraelců, ale ne všichni jsou naživu.

Jednání o druhé fázi dohody mělo začít už minulý týden, ale nezačalo dodnes. Netanjahuovi se do něj nechce a zahájení rozhovorů stále odkládá. Vláda je přesvědčena, že Hamás nebude chtít propustit všechna zbývající živá rukojmí, protože chce protistranu vydírat; jinou kartu v ruce nemá. Bojí se, že kdyby je propustil, Izrael válku obnoví. Potřebuje čas k upevnění moci a nemůže se dočkat, až se izraelská armáda stáhne z koridoru Filadelfi na hranicích Pásma Gazy s Egyptem, jak to dohoda předpokládá. Netanjahu tento krok udělat nechce, ale Hamás ho naléhavě potřebuje, aby mohl znovu pašovat zbraně. Už to intenzivně zkouší; izraelští vojáci sestřelili několik dronů se zbraněmi z Egypta.

Aby Hamás dosáhl zahájení dohody o druhé fázi, stupňuje psychologický tlak na izraelskou veřejnost. V posledních dnech zveřejnil důkazy, že naživu je dalších jedenáct rukojmích. Tlak na vládu tak stupňují rodiny zadržovaných, které chtějí v pondělí držet celodenní hladovku.

Kvůli tomu, jak Hamás zachází s rukojmími, v jak hrozném stavu se propuštění vracejí a jaké hrůzy líčí, však stále víc Izraelců požaduje obnovení války a totální zničení teroristů. Netanjahu chce měnícího se názoru veřejnosti využít. Jestli však k druhé části dohody nepřistoupí, v podstatě odsoudí zbývající rukojmí k smrti.

 

Kontroverzní krok izraelského Likudu

Posted by on 11. 02. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

Izraelská vládní strana Likud premiéra Binjamina Netanjahua se o víkendu připojila k europarlamentnímu sdružení ultrapravicových a pravicových stran Patrioti pro Evropu jako pozorovatel. Patrioty po posledních volbách do Evropského parlamentu založili předseda maďarského Fideszu Viktor Orbán, vůdce ultrapravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Dalšími členy jsou mj. ultrapravicová Alternativa pro Německo (AfD), polská pravicová strana Právo a spravedlnost, ultrapravicové francouzské Národní sdružení Marine Le Penové, španělský krajně pravicový Vox, nizozemská krajně pravicová Strana pro svobodu Geerta Wilderse, italská pravicová populistická Liga severu nebo české strany Přísaha či Motoristé. Podle izraelského deníku Jerusalem Post je krok Likudu „nepříjemným překvapením“.

Likud je první neevropskou stranou, která se k Patriotům připojila.

Pro FPÖ Herberta Kickla, která se v současnosti v Rakousku snaží vytvořit koaliční vládu, je to diplomatické vítězství, protože Izrael coby stát ji oficiálně bojkotuje. Svobodnou stranu Rakouska založili v 50. letech bývalí nacisté a dodnes jí dělá problémy se od nacistické minulosti distancovat. Řadu jejích členů tvoří neonacisté. Podle rakouské židovské obce FPÖ navenek svou ideologii skrývá, ale nikoli její členové v soukromí, píše izraelský deník Jerusalem Post. Vídeňská židovská obec s FPÖ nespolupracuje a protestovala proti prezidentově rozhodnutí pověřit Kickla sestavením vlády. Za vlády kancléře Sebastiana Kurze v letech 2017–2019, jejíž součástí byla i FPÖ, tato strana odmítla uznat Izrael jako židovský a demokratický stát a dodnes blokuje vznik Rakouského muzea holokaustu.

Jerusalem Post je přesvědčen, že rozšíření vztahů Likudu s Patrioty pro Evropu je namístě, protože je to třetí největší skupina v Evropském parlamentu, který vůči Izraeli zaujímá většinou nepřátelský postoj. Naopak Fidesz, Liga severu, strana Geerta Wilderse, španělský Vox nebo francouzské Národní sdružení židovský stát jednoznačně podporují.

„Názory FPÖ jsou však nadále velmi problematické. Posílit její mezinárodní legitimitu je nemoudré i velmi kontraproduktivní. Izraelským zájmům to v žádném ohledu neslouží,“ domnívá se Jerusalem Post.

Pátá výměna izraelských rukojmích za palestinské vězně

Posted by on 9. 02. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

Zleva: Or Levi, Eli Šarabi a Ohad Ben Ami před únosem a po propuštění (zdroj Jerusalem Post).

V sobotu se po 491 dnech v zajetí vrátili do Izraele 56letý Ohad Ben Ami, 52letý Eli Šarabi a 34letý Or Levi. Propouštění bylo sice spořádané a bez zdivočelých davů, ale Hamás je zinscenoval snad ještě nechutněji než předchozí čtyři. Rukojmí museli nekonečně dlouho sedět v autě a čekat, než maskovaný hamasník pronese plamenný propagandistický projev na pódiu s plakátem s obří zaťatou pěstí, která však měla šest prstů. Zástupci Červeného kříže podepsali „propouštěcí listinu“, aniž si ověřili, že rukojmí jsou naživu. Teprve po asi hodinovém čekání z aut vystoupili tři nesmírně vychrtlí, bledí a ztýraní muži – opět s diplomy Hamásu. Podobali se spíše osvobozeným vězňům nacistických koncentračních táborů, než mužům z fotografií před únosem. Nemohli sami ani chodit a hamasníci je museli na pódium skoro vynést. „Takhle vypadá zločin proti lidskosti!“ napsal na platformě X prezident Jicchak Hercog.

Propouštění Izraelci byli nuceni pronést jeden po druhém děkovnou řeč a při odchodu mávat davům, ačkoli sotva stáli na nohou. Šarabí musel říci, že s ním věznitelé zacházeli dobře a že je rád, že se vrací k manželce a dcerám – ještě nevěděl, že Hamás je 7. října 2023 všechny zavraždil, stejně jako Šarabiho bratra. Levi musel zase děkovat, že dostával jídlo a vodu, když byl zraněn. Izraelští novináři se shodli, že šlo o jeden z nejodpornějších propouštěcích „ceremoniálů“.

Šarabi byl unesen z kibucu Beeri a stejně tak Ben Ami, jehož žena byla rovněž unesena, ale vyšla na svobodu při první výměně v listopadu 2023. Levi byl odvlečen do Pásma Gazy z hudebního festivalu Nova a vrátil se k tříletému synovi bez matky, která masakr na festivalu nepřežila.

Jejich příbuzní později řekli, že muži strávili většinu zajetí v tunelech, směli se sprchovat jen jednou za několik měsíců a byli neustále bosí; boty dostali poprvé až v den propuštění. Většinou jedli jen čtvrtinu pity denně. Byli biti, mučeni a psychicky týráni a trpěli žízní, nedostatkem lékařské péče i samotou.

Izraelští lékaři po prvním vyšetření konstatovali, že všichni tři jsou silně podvyživení, ztratili až třetinu své váhy, trpí srdečními poruchami a neléčenými záněty a jsou ve vážném zdravotním stavu, nejhorším ze všech propuštěných rukojmích. Léčba bude dlouhá a některé následky věznění budou možná nezvratné, varovali odborníci. Zdravotní stav propuštěné trojice navíc vzbuzuje velké obavy o život zbývajících rukojmích.

Izrael musel na oplátku propustit 183 palestinských vězňů, včetně 18 s doživotními tresty. Je mezi nimi člen Hamásu, který v roce 2004 zosnoval teroristický útok v Beerševě s 16 mrtvými nebo člen Mučedníků od al-Aqsá odsouzený za vraždu šesti Izraelců. Sedm vrahů má být deportováno. Není však jisté, kam – dvacet teroristů propuštěných při předchozí výměně uvázlo v Gaze, protože Egypt je odmítá přijmout i coby pouhá tranzitní země. Důvodem je, že je žádný stát nechce. Výslovně je odmítly Jordánsko, Tunisko a Maroko a ostatní země neprojevily o palestinské teroristy zájem.

Přitom jsou velmi bohatí, protože palestinská samospráva jim během mnohaletého věznění vyplácela pravidelné tučné renty, jejichž výše závisí na počtu zabitých Izraelců – čím víc jich při teroristických útocích zemřelo, tím víc peněz jejich vrahové dostávali. Mnozí propuštění jsou tak milionáři. Nevládní izraelská skupina Palestinian Media Watch spočítala, že 734 teroristů, kteří mají být propuštěni v první fázi dohody, dostalo od samosprávy dohromady skoro 142 milionů dolarů. Vraždit Izraelce je tak na palestinských územích nejvýnosnější povolání. Samospráva nemá peníze na platy svých zaměstnanců, ale vězňům platí pravidelně.

Hamás už celkem propustil 16 Izraelců a pět Thajců. V první fázi má ještě vyjít na svobodu 17 rukojmích, ale osm z nich je podle Hamásu mrtvých.

Po skončení první fáze by v Pásmu Gazy mělo zůstat ještě 59 rukojmích, z nichž je 35 po smrti. Jednání o druhé fázi ještě nezačalo. Obě strany o ní mají velmi odlišné představy – Hamás chce v Gaze dál vládnout a požaduje ukončení války, zatímco Izrael obojí kategoricky odmítá.

Jestli se druhou fázi dohody nepodaří vyjednat, mohla by podle jednoho nejmenovaného izraelského představitele válka trvat ještě nejméně další rok.

Další významné kroky Donalda Trumpa

Posted by on 7. 02. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

Americký prezident Donald Trump přijal několik dalších důležitých rozhodnutí. V čtvrtek podepsal nařízení, které uvaluje sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC) kvůli jeho vyšetřování Izraele. Soud loni vydal mezinárodní zatykače na izraelského premiéra Binjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli údajné genocidě v Pásmu Gazy, ale bez jakýchkoli důkazů. Trump to označil za „nebezpečný precedens“. Práci zaměstnanců ICC, kteří vyšetřují občany Spojených států a amerických spojenců jako Izrael, teď výrazně omezí nové ekonomické a cestovní sankce. Podle některých právních expertů mohou dokonce činnost ICC zcela ochromit. Trump sankce přijal už za svého prvního mandátu kvůli snaze soudu vyšetřovat údajné válečné zločiny amerických vojáků v Afghánistánu, ale jeho nástupce Joe Biden je zrušil.

Trump také potvrdil ukončení finančních příspěvků Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Už dříve je dočasně pozastavil Biden poté, co Izrael prokázal, že úřad aktivně spolupracuje s teroristy Hamásu, a ukončil s ním spolupráci. Finanční pomoc mu zastavily i Švýcarsko, Nizozemsko a Švédsko a nejnověji také Itálie, jejíž rozhodnutí stvrdila výpověď Izraelky Emily Damari, kterou Hamás nedávno propustil s dalšími rukojmími; uvedla, že byla nějakou dobu vězněna v objektu UNRWA.

Trump také rozhodl, že USA vystoupí z Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), která je dlouhodobě neobjektivní a doslova posedlá kritikou Izraele. Ten z ní vystoupil hned po USA.

Významný dopad mají také Trumpova opatření v rámci boje proti antisemitismu. Prezident prohlásil, že každá univerzita, která ho potírá nedostatečně, přijde o akreditaci, a zdůraznil „nulovou toleranci“. Jeho vláda už zahájila vyšetřování pěti univerzit, včetně Kolumbijské a Kalifornské v Berkeley, které antisemitismus tolerují a umožňují protižidovské a protiizraelské protesty v rámci údajné svobody vyjadřování. Trump také oznámil, že nejaktivnější propalestinští zahraniční studenti budou deportováni, a už byli vytipováni mladíci, jimž bude studijní vízum v USA ukončeno.

Postižené školy tak najednou zahájily vyšetřování přečinů a zpřísnily postihy za diskriminaci, oslavování terorismu a obtěžování židovských studentů a pedagogů. Michiganská univerzita zakázala činnost jedné propalestinské skupině a Kolumbijská exemplárně potrestala studenta, který nedávno s dalšími propalestinskými aktivisty závažně narušil přednášku izraelského profesora. Zatímco donedávna to označovala za „svobodu projevu“, teď to konečně považuje za „nepřijatelné“.

Ke zrušení směřuje i projekt mezinárodní humanitární pomoci USAID. Navrhl to Trumpův poradce, miliardář Elon Musk, který stojí v čele nového ministerstva pro efektivitu vlády. Trump už jeho návrh schválil s tím, že „se zdá, že v rámci USAID byly zpronevěřeny miliardy dolarů“. Ačkoli agentura ještě oficiálně zrušena nebyla, Trump jí dočasně pozastavil činnost a řada jejích poboček už propustila zaměstnance. USAID založil v roce 1961 prezident John Kennedy, aby zahraniční finanční pomocí snižovala vliv Sovětského svazu. USA dnes dodávají pomoc do 120 zemí světa, z nichž mnohým by skutečně chyběla, ale objevily se i závažné přešlapy. Izraelští vojáci našli před zhruba rokem řadu krabic a pytlů s logem USAID v jednom tunelu teroristického Hamásu v Gaze. A v roce 2016 poskytla USAID Pásmu Gazy 310 milionů dolarů na výstavbu cementárny, ale ukázalo se, že peníze byly použity na zdokonalení tamějších útočných tunelů. Podle senátora Teda Cruze USAID „převedla Hamásu statisíce dolarů, včetně desítek milionů v hotovosti, které nikdy nebyly řádně vyúčtovány.“

Trumpova vláda také připravuje vojenský balíček v hodnotě jedné miliardy dolarů pro Izrael, jenž v jeho rámci dostane i desetitunové superbomby GBU-43 MOAB. Jde o jednu z nejsilnějších konvenčních bomb neboli bunker-buster, který umí proniknout do opevněných podzemních prostor, tedy i íránských jaderných továren. Izrael o ně žádal už dříve, ale Bidenova vláda mu je nikdy neposkytla.

 

Odejdou Palestinci z Pásma Gazy, jak si přeje Trump?

Posted by on 5. 02. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

Když Donald Trump před časem vyjádřil přání, aby si Egypt a Jordánsko „rozebraly“ skoro dva miliony obyvatel Pásma Gazy, vypadalo to jako žert. Nebrala to vážně ani řada jeho spolupracovníků. Na středeční schůzce s premiérem Binjaminem Netanjahuem v Bílém domě to však Trump potvrdil – viděl, že Pásmo Gazy leží u moře, spatřil jeho potenciál a chce je celé zrekonstruovat a proměnit toto „místo smrti a zkázy“ v „blízkovýchodní Riviéru“. Gaza je neobyvatelná, a jelikož rekonstrukce bude trvat až 15 let, musí místní obyvatelstvo pryč – samozřejmě v čele s teroristickým Hamásem.

Spojené státy pásmo „převezmou“, zlikvidují současné trosky s pomocí arabských zemí jako Saúdská Arábie, Katar nebo Spojené arabské emiráty, vybudují tam prosperující města a vyzvou „lidi z celého světa“, aby se tam usadili. Bylo by ideální, kdyby se tam Gazané už nevrátili, naznačil Trump.

Egypt a Jordánsko okamžitě Palestince odmítly, protože s nimi mají špatné zkušenosti. Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásira Arafata se kdysi pokusila svrhnout hášimovskou monarchii a v Jordánsku je už teď více Palestinců než domorodých obyvatel. Egypt Gazany považuje za bezpečnostní, a dokonce i existenční hrozbu, ale oficiálně tvrdí, že by jejich vysídlení byla „historická nespravedlnost“.

Trump je však přesvědčen, že si to obě země rozmyslí. Možná se nemýlí – obě jsou silně závislé na americké vojenské i jiné pomoci a její ztráta by pro ně znamenala katastrofu. V následujících dnech Washington navštíví egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí i jordánský král Abdalláh II., aby čelili Trumpovu nátlaku. Trump se v souvislosti s „přemístěním“ Gazanů zmínil i o Indonésii a ta je rovněž kategoricky odmítla.

Podle Trumpa si Gazané konečně zaslouží život v míru někde, „kde mohou být šťastní a nebudou se muset každý den bát o život“. Je přesvědčen, že americké „převzetí“ Pásma Gazy přinese stabilitu nejen Izraeli, ale i celému Blízkému východu. Zatím však prý neví, kdo by měl v přebudovaném pásmu vládnout – pokud jde o palestinskou samosprávu, „není si jistý, zda to dokáže“.

Za Egypt a Jordánsko se postavila většina ostatních arabských zemí i palestinská samospráva Mahmúda Abbáse a odmítly stěhování Gazanů jako „nezákonné vysídlení“. Ve skutečnosti je však rovněž nechtějí ze stejných důvodů jako Káhira a Ammán. Většina z nich odmítla přijmout i palestinské teroristy, které Izrael propouští ze svých věznic v rámci výměny s Hamásem za izraelská rukojmí.

K vlně nesouhlasu s Trumpovým návrhem se připojila i většina Evropy a Čína. Všichni argumentují tím, že Palestinci musí mít právo na sebeurčení a nikdo je o ně nesmí násilím připravit.

Co když však toto „vysídlení“ nebude násilné? Co když dostanou Gazané nabídku dobrovolného odchodu do jiné arabské země, kde z nich teroristé nebudou dělat lidské štíty? Chtějí Gazané opravdu žít na rumišti, kde nestojí jediný dům a nefunguje tam voda ani elektřina? Když se v rámci současné dohody začali vracet na sever pásma, desetitisíce se jich zase otočily a vrátily se do stanů na jihu, protože severní část je neobyvatelná.

Mezinárodní organizace právníků International Legal Forum vydala prohlášení, které zdůrazňuje, že pokud je odchod nějaké skupiny obyvatel dobrovolný, není na něm nic protiprávního. Naopak protiprávní je jejich zneužívání Hamásem jako lidských štítů.

Gaza má skutečně „potenciál“, ale Hamás jejím obyvatelům od roku 2007, kdy převzal v pásmu moc, nenabídl nic než chudobu, boje, bombardování, zbrojení a válku. Jsou tam krásné pláže, čisté moře, a v něm dokonce nevyužitá ložiska zemního plynu. Hamás tam za uplynulých 18 let mohl postavit prosperující hotely, podniky, které by živily místní obyvatele, a další výnosnou infrastrukturu, ale nepostavil tam nic než útočné tunely a zbrojní továrny. Z jeho škol provozovaných protiizraelskou OSN nevzešli žádní matematici, přírodovědci ani další odborníci, ale jen děti se vštípenou nenávistí vůči Izraeli a touhou ho zničit. Hamás navíc po každém kole násilností, které vyvolal, automaticky očekával, že arabské a další země postaví zničené domy znovu. Není divu, že se dnes k obnově žádná nehlásí; bude stát desítky miliard dolarů. Dokud však bude v Pásmu Gazy Hamás, jsou šance na rekonstrukci mizivé, protože nikomu se už nechce házet peníze do černé díry.

Trumpův návrh ocenila izraelská pravice i řada opozičních politiků a podle průzkumu agentury Direct Pulse ho podporuje i 80 % Izraelců. Ministr zahraničí Gidon Saar ho ocenil jako „nevšední“ s tím, že „Gaza ve své předchozí formě nemá budoucnost“. A dodal, že odejdou-li Gazané z vlastní vůle do země, která bude ochotná je přijmout, „není to amorální ani nelidské“.

Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz řekl, že „plán na převzetí Pásma Gazy má vyvinout tlak na arabské sousedy, aby přišli s nějakým vlastním řešením“. To by bylo skutečně potřebné – Izrael se už nemůže ani nechce vrátit k situaci před masakrem ze 7. října 2023, kdy se pravidelně opakovaly miniválky s Hamásem, a odmítá žít s obavami, že teroristé krveprolití zopakují, jak neustále slibují.

Není jasné, zda se Trumpovi podaří plán prosadit. Řada izraelských komentátorů je přesvědčena, že nikoli. Netanjahu se k němu jednoznačně nevyjádřil a řekl jen, že „tato možnost stojí za prozkoumání“. Musí být velmi opatrný a nemůže Trumpovu myšlenku vystěhování Gazanů do Egypta a Jordánska otevřeně podpořit, přestože se mu nepochybně líbí; Izrael má s oběma zeměmi mírovou smlouvu a podporovat něco, co si tak velice nepřejí, by znamenalo zhoršení vztahů. A odmítnout Trumpův nápad by zase znamenalo zhoršení vztahů s americkou vládou.

Čtvrtá skupina izraelských rukojmích je na svobodě

Posted by on 1. 02. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

Teroristický Hamás v sobotu propustil další tři unesené Izraelce – 65letého Keithe Siegela, který je zároveň americkým občanem, 54letého Ofera Kalderona s francouzským pasem a 35letého Jardena Bibase s argentinským občanstvím. V zajetí byli 484 dní. Poslední jmenovaný je otcem dvou nejmenších rukojmích, pětiletého a dvouletého, a manželem ženy, s níž teroristé chlapečky unesli. Dodnes o nich není nic známo.

Hamás splnil slib požadovaný Izraelem, aby se předávání rukojmích obešlo bez násilnických davů Palestinců, kteří ve čtvrtek děsili a stresovali propouštěné, a to dnes kupodivu proběhlo v relativním klidu. I dnešní viditelně velmi vyhublá trojice Izraelců však dostala nezbytné „propouštěcí certifikáty“ Hamásu.

V říjnu 2023 byla unesena i Siegelova manželka, kterou Hamás propustil při první výměně v listopadu téhož roku. Siegel je vůbec první propuštěný držitel amerického pasu; v zajetí Hamásu je ještě šest Američanů, z nichž pouze dva jsou naživu. Jeden má být osvobozen v současné první fázi dohody, ale druhý jen v případě, že se Izrael a Hamás dohodnou na druhé fázi. Jednání mají začít už v pondělí.

Izrael za své dnešní občany propustil z věznic 183 Palestinců. Sto padesát se jich vrátilo do Pásma Gazy, 32 na Západní břeh a jeden Egypťan do Egypta. Stejně jako při předchozích výměnách jsou mezi sobotními propuštěnými i nebezpeční vrazi z dob druhé intifády, včetně spoluorganizátora teroristického útoku na autobus v roce 2002, při němž zahynulo 17 Izraelců. Jeden z osvobozených vězňů dnes při vystupování z autobusu nadšeně oznamoval, že bude „v terorismu pokračovat“.

Na Západním břehu na vězně čekal dav nadšených příznivců, ale izraelská armáda je rozehnala. Už v úterý na podobných oslavách zatkla 12 Palestinců s vlajkami Hamásu.

Za celkem 13 rukojmích osvobozených v rámci současné dohody Izrael propustil celkem 583 Palestinců. Dohromady jich má být v první fázi 2000, z toho 290 vrahů odsouzených na doživotí.

V sobotu se také poprvé od loňského května otevřel hraniční přechod mezi Egyptem a Pásmem Gazy v Rafáhu a do Egypta odjelo 50 zraněných Palestinců, včetně dětí, na léčení. Hraniční přechod teď obsluhuje Evropská unie a částečně i palestinská samospráva, které tento úkol plnily už po stažení Izraele z Pásma Gazy v roce 2005. V roce 2007 tam však Hamás provedl puč, palestinskou samosprávu vyhnal a s ní odešli i členové evropské pohraniční mise.

Je poněkud překvapivé, že Izrael s jejím návratem souhlasil. Před dvaceti lety byla takzvaná mise EUBAM na hranicích naprosto neužitečná, a její členové dokonce několikrát ze svého stanoviště utekli před palestinskými nepokoji na izraelskou základnu. Teroristé během působení Evropanů na hranicích do pásma nerušeně pašovali zbraně a pod nosem jim hloubili tunely – jedním z nich v roce 2006 unesli izraelského vojáka Gilada Šalita. Podle premiéra Netanjahua má však dnes izraelská armáda nad přechodem vrchní dohled i právo ho v případě potřeby uzavřít. A Palestinci „pouze razítkují pasy“, uvedl premiérův úřad.

V zajetí Hamásu zůstává 79 rukojmích. V první fázi dohody se jich má do Izraele vrátit ještě dvacet, ale 12 z nich je zřejmě po smrti – stejně jako nejméně 22 ze zbývajících zajatců. Izraelští představitelé si myslí, že Hamás nebude chtít v druhé fázi propustit všechna zbývající živá rukojmí, a Izrael proto nebude mít jinou možnost, než obnovit boje. Budoucnost příměří bude i tématem jednání Netanjahua s Trumpem příští týden ve Washingtonu.

Teroristé propustili další rukojmí

Posted by on 30. 01. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

Za mimořádně nechutného a odporného divadla dnes Hamás a Palestinský islámský džihád propustily po 482 dnech další tři rukojmí. Dvě ženy, Agam Berger a Arbel Jehud, a 80letý Gadi Mozes byli v táboře Chán Júnis v Pásmu Gazy nuceni prodírat se od vozu teroristů k automobilům Červeného kříže rozvášněným nepřátelským davem Palestinců, kteří se na ně za přítomnosti maskovaných a ozbrojených členů Hamásu tlačili, strkali do nich, pokřikovali na ně a fotografovali je. Situace byla pro rukojmí nesmírně nebezpečná a stresující – kdyby byl v davu jediný Palestinec, který by se rozhodl je zabít, nikdo by mu v tom nezabránil.

Rukojmí museli při této kruté show Hamásu zdivočelému davu mávat a usmívat se. Přítomní zástupci Červeného kříže proti tomu všemu nic nenamítali; tato organizace se ostatně ani jednou za uplynulých 482 dní nepokusila rukojmí v zajetí teroristů navštívit. Navzdory této pečlivě zinscenované hrůzostrašné podívané jsou všichni propuštění v relativně slušném fyzickém stavu. Ten psychický však bude bohužel horší.

Dnešní výjevy Izraelce šokovaly a utvrdily je v tom, že je nutné Hamás beze zbytku zlikvidovat.

Premiér Binjamin Netanjahu barbarskou show Hamásu ostře odsoudil, označil ji za nepřijatelnou, vyzval teroristy, aby dalším rukojmím zajistili při propouštění bezpečí, a varoval je, že jestli se jedinému něco stane, členové Hamásu za to „zaplatí vlastní krví“.

Spolu s třemi izraelskými rukojmími bylo dnes osvobozeno i pět zajatých Thajců, kteří pracovali na polích napadených izraelských osad. Za ty Izrael nemusel propustit žádné vojáky, ale za Izraelce byl nucen osvobodit 110 palestinských vězňů. Proces propouštění však odložil, dokud Hamás neslíbil, že dnešní hrůzostrašné scény se při propouštění dalších rukojmích už nebudou opakovat.

Mezi osvobozenými Palestinci jsou opět velmi nebezpečná individua, jako bývalý velitel teroristických Brigád mučedníků al-Aqsá Zakaria Zubejdí, jenž zorganizoval útoky, které zabily šest Izraelců, ale protože je nezavraždil osobně, vrací se do Dženínu na Západním břehu; izraelské bezpečnostní služby ho označují za „časovanou bombu“. Propuštěn byl i Muhammad Abú Warda, který má svědomí 45 mrtvých, Samí Džaradát, jenž připravil o život jednadvacet lidí; nebo Muhammad Amúdí, který má na rukou krev jedenácti Izraelců – a řada dalších vrahů. Šestašedesát vězňů se vrací na Západní břeh, 14 do východního Jeruzaléma, devět do Pásma Gazy a 21 bude vyhoštěno, zřejmě do Kataru a Turecka.

Dříve propuštěná rukojmí mezitím začínají vyprávět o svém zajetí. Amit Susana, která byla osvobozena v listopadu 2023, v televizním pořadu Uvda řekla, že ji věznitelé svazovali kovovým řetězem na rukou i na nohou a zavěšenou u stropu ji mlátili holí. Nedávno propuštěná Naama Levy zase strávila mnoho měsíců ve tmě tunelů a po svém návratu domů trpěla poruchou vnímání reality a myslela si, že je mrtvá. Další propuštěná, Daniela Gilboa, dostávala k jídlu jen jednu nebo dvě pity denně a musela vařit palestinským rodinám, ale nesměla jídlo jíst. Vrátila se s kulkou v noze. Další rukojmí zase museli pít mořskou vodu. Skoro žádní se nesměli sprchovat a všichni žili v otřesných hygienických podmínkách.

Na sever Pásma Gazy se od tohoto týdne směji vracet místní obyvatelé. Izraelští vojáci se podle dohody stáhli z centrálního koridoru Necarim a jeho bezpečnost teď zajišťují američtí a egyptští smluvní partneři. OSN tvrdí, že se už vrátily „statisíce“ Palestinců, ale podle Izraele je jich jen několik desítek tisíc a navíc se množství lidí zase vrací, protože jejich dům už nestojí. Teroristé tam však Gazany potřebují, aby mohli předvádět světu, že nejsou poraženi a stále v Pásmu Gazy „vládnou“, a aby si mezi civilisty mohli vybudovat nová velitelství. Hamás se rovněž snaží znovu vyzbrojit – izraelská armáda už zmařila několik pokusů o pašování zbraní do Pásma Gazy pomocí dronů z Egypta.

V sobotu má Hamás propustit další rukojmí. V současné první fázi dohody jich má být celkem 33, ale Hamás už bez bližších podrobností potvrdil, že osm z nich je mrtvých. Za těchto 33 Izraelců, včetně mrtvých, musí izraelská vláda propustit skoro 2000 živých teroristů.

Přední izraelský komentátor Ehud Jaari však upozorňuje, že navzdory snaze Hamásu předvádět, že v Pásmu Gazy stále vládne, na tom hnutí vůbec není dobře. Podle něj se mu nedaří znovu vybudovat členskou základnu ani dát dohromady organizované bojové síly, nevyrábí žádné zbraně ani nehloubí nové tunely. Jeho vládní aparát nefunguje, noví rekruti neprocházejí řádným bojovým výcvikem a Gazané Hamás nenávidí. Hnutí se nemůže spolehnout ani na pomoc zvenčí – Írán a libanonský Hizballáh mají dost vlastních starostí a nový syrský režim nemá Hamás v lásce. Hamás podle Jaariho momentálně neumí své problémy vyřešit.

V Izraeli končí Úřad OSN pro palestinské uprchlíky

Posted by on 29. 01. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) musí ve čtvrtek 30. ledna ukončit veškerou činnost na území Izraele a vyklidit všechny objekty, které dosud používal. Týká se to Pásma Gazy, Západního břehu i východního Jeruzaléma. Izraelská vláda v říjnu schválila dva zákony, které úřadu zakazují činnost a izraelským představitelům veškeré kontakty s ním. Rovněž zbavují zaměstnance UNRWA diplomatických výsad a imunity. Na těchto zákonech se vzácně shodli poslanci vládní koalice i opozice. Úřad už v Izraeli nezíská povolení na jmenovaná území vstoupit. Netřeba dodávat, že izraelské rozhodnutí bylo terčem mezinárodní kritiky.

Důvodem zákazu bylo zjištění bezpečnostních služeb, že až desetinu zaměstnanců UNRWA tvoří teroristé Hamásu a Palestinského islámského džihádu a představitelé úřadu s nimi úzce spolupracují. Stížnosti nepomáhaly a k nápravě nedošlo ani poté, co Izrael předal OSN konkrétní jména, fotografie a poznatky – bylo mu řečeno, že jde „jen o několik červivých jablíček“. Teroristé navíc zneužívali objekty OSN k útokům na Izrael a odpalovali z jejích škol a dalších budov rakety na izraelská města a skladovali v nich zbraně. Pod řadou objektů OSN byly tunely Hamásu.

„UNRWA rovná se Hamás,“ zdůvodnil izraelské rozhodnutí ve středu mluvčí vlády David Menser a dodal, že „každý stát, který UNRWA financuje, financuje teroristy. UNRWA zaměstnává více než 1200 členů Hamásu, včetně pachatelů masakru ze sedmého října. To není pomoc, ale podpora terorismu“.

UNRWA dodává Palestincům nejen potraviny, léky a další potřeby, ale provozuje v Pásmu Gazy i nemocnice, a dokonce má na starost i vzdělávání palestinských dětí. Její školní osnovy však dlouhodobě šíří nenávist k Izraeli i antisemitismus, zkreslují dějiny židovského státu a podněcují k násilí. Učitelé jsou členové nebo stoupenci Hamásu. Absolventy škol UNRWA byla i většina teroristů, kteří 7. října 2023 provedli brutální masakr Izraelců. Řada učitelů ho pak na sociálních sítích i ve školách chválila a oslavovala.

Takto UNRWA vychovala několik generací Palestinců, kteří Izrael nenávidí a chtějí ho zničit. Školství OSN tak výrazně přispělo k eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu.

Organizace UN Watch, která činnost OSN monitoruje, zveřejnila začátkem ledna obšírnou zprávu, která kromě detailů o zaměstnancích UNRWA z řad teroristů odhaluje i další skutečnosti. Představitelé UNRWA se pravidelně scházeli s vůdci Hamásu a Hizballáhu, nazývali je svými „partnery“ a koordinovali s nimi činnost. Rovněž jim umožňovali ovlivňovat zásadní rozhodnutí UNRWA. Hamas takto například zmařil plán na zavedení biometrické identifikace, jež by zjišťovala přesný počet uprchlíků, kteří mají dostávat finanční pomoc, anebo etického kodexu ochrany práv gayů či propouštění zaměstnanců za porušení neutrality. UN Watch ve své zprávě uvádí konkrétní data oficiálních schůzek ředitele UNRWA Philippa Lazzariniho s nejvyššími představiteli Hamásu a Hizballáhu v posledních letech a dokládá je i fotografiemi. S veliteli Hamásu a Palestinského islámského džihádu se pravidelně scházel a „podporoval partnerství“ i předchůdce Lazzariniho, generální komisař UNRWA Pierre Krähenbühl.

Zatím není zcela jasné, kdo UNRWA v Pásmu Gazy nahradí. Generální tajemník OSN António Guterres o tom odmítl s Izraelem jednat s tím, že UNRWA je „nenahraditelná“. A na prosincovou žádost Izraele o jinou humanitární skupinu odpověděl, že „to není starost OSN“; o pomoc Palestincům se prý má postarat Izrael.

Izraelský vyslanec v OSN Dany Danon označil tvrzení OSN, že UNRWA je nenahraditelná, za absurdní. A loňský ministr zahraničí Jisrael Kac v prosinci upozornil, že UNRWA dodává v Pásmu Gazy jen 13 % pomoci.

Částečně tam už funguje humanitární organizace World Kitchen a úspěšně s Izraelem koordinují činnost i UNICEF nebo Save the Children. Není však jasné, jestli to bude stačit.

UNRWA vznikla v roce 1949 a považuje za „uprchlíky“ i jejich děti, vnuky a pravnuky. Zhruba 700 000 Palestinců, kteří z Izraele odešli, tak nabobtnalo na skoro šest milionů „uprchlíků“. Arabské státy jim nikdy neposkytly domov, zázemí ani občanství jako Izrael přibližně stejnému množství Židů, které vyhnaly arabské země, ale zavřely je do „uprchlických“ táborů. Tyto tábory se dokonce nacházejí i na Západním břehu, kde vládne palestinská samospráva Mahmúda Abbáse. Arabové a OSN tak problém „uprchlíků“ cíleně a uměle pěstují, a brání tak řešení konfliktu.

Hamás propustil další čtyři rukojmí

Posted by on 25. 01. 2025 in Významné, Ze světa | 0 comments

???????

Teroristický Hamás v sobotu propustil další čtyři zajaté Izraelky – dvacetileté vojačky Liri Albag, Karinu Ariev, Danielu Gilboa a Naamu Levy, které v tunelech Hamásu strávily 477 dní. Byly uneseny 7. října 2023 z vojenské základny Nachal Oz, kde v rámci povinné vojny sloužily jako pozorovatelky. Bylo to poprvé v dějinách Izraele, kdy byly zajaty ženské příslušnice armády. Jedna je stále v zajetí a mnoho dalších bylo brutálně povražděno.

Hamás předání čtveřice Červenému kříži zinscenoval jako demonstraci síly a vítězství – oblékl Izraelky do jakoby izraelských uniforem, nařídil jim, aby se v obklopení maskovanými a ozbrojenými teroristy usmívaly a vesele mávaly přihlížejícím Gazanům, a přinutil je vystoupit na pódium a věznitelům poděkovat. Akce měla vypadat, jako by Hamás propouštěl vojáky zajaté v boji, a ne brutálně odvlečené při krvavém sadistickém běsnění. Předváděl je jako cvičená zvířata a Izraelci to jednohlasně odsoudili jako cynický spektákl a další psychické trýznění zajatkyň.

Měly podobné papírové tašky, jakou dostaly i ženy propuštěné minulý týden – byly v ní „suvenýry“ ze zajetí, včetně jejich fotografií z tohoto hrůzného období a přívěsku na klíč s palestinskou vlajkou, a diplom, který jim gratuloval, že přežily. Cestou na svobodu musely s Hamásem natočit videonahrávku, na které tento certifikát „s úsměvem“ ukazují. Byla to mimořádně odporná ukázka psychického mučení.

Hamás však nepropustil izraelskou civilistku Arbel Jehud, jak slíbil. Izraelská vláda rozhodla, že bude v dohodě pokračovat, ale neumožní návrat Palestinců na sever Pásma Gazy a vojáci odtamtud neodejdou, dokud tato žena nebude na svobodě. Jeden představitel Hamásu vzápětí potvrdil, že Arbel Jehud je naživu a bude propuštěna příští sobotu. Prý ji vězní Brigády al-Quds.

Jak bylo dohodnuto, Izrael propustil 70 palestinských vězňů do Egypta, dalších 114 na Západní břeh a 16 do Pásma Gazy, protože za jednoho vojáka je nucen osvobodit 50 Palestinců. Dvěma se do Gazy nechtělo; jednoho se nakonec podařilo přesvědčit, ale druhý dal přednost pokračujícímu pobytu v izraelském vězení.

Prvních sedmdesát vězňů se kvůli závažnosti zločinů, za něž byli v Izraeli odsouzeni k doživotním trestům, nesmí vrátit do Pásma Gazy ani na Západní břeh. Izrael tam nepustí ani další vrahy, které má propustit v budoucnu – budou deportování rovněž do Egypta, ale i do Alžírska, Kataru nebo Turecka.

Propouštěcí spektákl v Pásmu Gazy měl rovněž zdůraznit, že Hamás není poražen, přestože za války ztratil na 20 000 členů a všechny nejvyšší velitele. Už minulý týden, kdy vyšly na svobodu první tři Izraelky, vylezli zbylí členové hnutí v plné zbroji z podzemních skrýší a v ulicích Gazy se opět objevili policisté Hamásu. I v sobotu řídili předávání rukojmích maskovaní „členové“ hnutí v uniformách a se zbraní v ruce, ale zkušení izraelští pozorovatelé z jejich chování, gest a způsobu držení zbraně usoudili, že šlo jen o nevycvičené převlečené civilisty.

Vyšlo také najevo, že tři Izraelky propuštěné minulou sobotu věznil Hamás v táboře OSN určeném pro gazanské civilisty. OSN se tak oficiálně stala komplicem teroristů. Ženy uvedly, že strávily většinu ze 470 dnů v zajetí v podzemí a bez denního světla a musely absolvovat lékařské operace bez umrtvení. O dalších hrůzách, které zažily, se oficiálně nemluví. Jedna přišla o dva prsty na ruce.

V následujících dnech se má izraelská armáda podle dohody stáhnout z centrálního koridoru Necarim a na její místo nastoupí zahraniční bezpečnostní firmy. Budou provádět bezpečnostní kontroly, které mají zajistit, aby do oblasti nepronikli teroristé ani zbraně. Na celý proces má dohlížet speciální multinárodní komise, která bude zároveň pomáhat Gazanům s návratem. Kontroly budou provádět americká konsorcia Safe Reach Solution a UG Solutions, kde pracují i bývalí příslušníci amerických speciálních jednotek, a jedna egyptská bezpečnostní firma schválená vládou v Káhiře. Všechny podepsaly prohlášení o nestrannosti a slíbily maximální profesionalitu. Finanční prostředky na jejich činnost poskytnou Spojené státy, Katar a Egypt.

Izrael se má podle dohody stáhnout z obydlených oblastí, ale udrží si kontrolu nad severní pohraniční nárazníkovou zónou širokou 700 metrů. Izraelská přítomnost v důležitém koridoru Filadelfi u hranic s Egyptem má být dojednána až v druhé fázi dohody; zatím tam Izraelci zůstávají.

Odborníci však kritizují izraelskou vládu, že dodnes nerozhodla, kdo bude po válce v Pásmu Gazy vládnout. Hamás opět posiluje, verbuje nové členy a během 42 dnů současné první fáze příměří posílí ještě víc. Přesto není zatím známa žádná taktika, která by tomu zabránila.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com