Česko poprvé odmítlo protiizraelskou rezoluci VS OSN

Česká republika poprvé nehlasovala v OSN s Evropskou unií a odmítla tradiční protiizraelskou rezoluci Valného shromáždění, která popírá vazby Židů na Chrámovou horu v Jeruzalémě. Izrael to kvitoval s povděkem a deník Jerusalem Post udělal rozhovor s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem. Česko chce zaujmout rozhodný postoj proti sílícímu antisemitismu, řekl izraelskému listu, který připomněl, že Kulhánek...

DÍKY, PANE VILÍMKU !

Letos koncem září jsem dostala od pana Ladislava Vilímka, který po léta neúnavně pátrá v různých archivech a literárních pramenech po zaniklé minulosti historické Jihlavy, email. Oznamoval mi, že nazítří odpoledne chce umístit na židovském hřbitově pomníček čtyřem sourozencům Gustava Mahlera. Mám-li zájem se tam podívat, dá mi telefonicky vědět přesný čas. Protože patřím k milovníkům Mahlerovy...

Rozšířená výstava Barokní synagogy v českých zemích otevřena v Prostějově do září

Patnáct rámovaných panelů mapujících historii synagog například v Jičíně, Holešově, Kolíně, Třebíči, Dolních Kounicích nebo Úsově je k vidění v prostějovské galerii Špalíček. Výstavu Barokní synagogy v českých zemích, která byla zahájena vernisáží 23. července, doplňuje řada cenných trojrozměrných předmětů zapůjčených z loštické synagogy nebo z Muzea Komenského v Přerově. Můžete zde tak ve vitrínách vidět...

Židovská kultura a hudba na Moravě

Ve třech moravských městech zněla letos v červenci židovská hudba – v Holešově, Třebíči a Boskovicích. V Třebíči jsme se setkali s paní Dášou Juráňovou, která se již roky zabývá nejen přípravou hudebních vystoupení, ale také historii života Židů v Třebíči. Již dlouhou řádku let se věnujete tradici třebíčské židovské čtvrti a kulturním akcím souvisejícími nejen s hudbou, ale i jejími prohlídkami....

Izraelská národní knihovna získala dosud nezveřejněné Kafkovy kresby

Po dlouholetém soudním sporu prezentuje nyní Národní knihovna dosud nezveřejněné kresby spisovatele Franze Kafky (1883-1924) z pozůstalosti Kafkova přítele Maxe Broda (1884-1968). Zahrnuje dopisy, rukopisy a kresby, které se dosud nacházely v bankovních sejfech v Curychu. „Máme tedy nyní poslední část pozůstalosti Maxe Broda a snad dokonce tu nejvzácnější“, sdělil minulý týden Jeruzalému archivář Stefan...